Heslo: „Svůj k svému a vždy dle pravdy.“
Podává
úředně schválená jednatelská firma česká
JOS. PASTOR.
v Hamburce a v Novém Yorku.
Tiskem dra Edv. Grégra v Praze. — Nákladem vlastním.
1891.
Leden. Unor. Březen. Neděle 41118251 81522 1 8152229 Bondělí 5 12 19 26 2 9 16 23 2 9 16 23 30 Uterý 6 13 20 27 3 10 17 24 8 10 17 2431 Středa 7 14 21 28 4 11 18 25 4 11 18 25 Čtvrtek 1 813 22 29512 1926 5 121926 Pátek 2 91623306132027 6132027 Sobota 31017 24317 142128 7142128 Duben. Květen. Červen. Neděle 5 12 19 26 3 1017 24 61 7 14 21 28 Bond ělí 6 13 20 27 4 11 18 25 1 8 15 22 20 Úterý 7 14 21 28 512 19 26 2 9 16 28 60 středa 1 s 15 22 29 6 13 20 27 3 10 17 24 čtvrté 2 9 16 23 30 7 14 21 28 4 11 18 25 Pátek 3 10 17 24 l s 15 22 29 5 12 19 26 Sobota 4111825 2 91623 30 6132027 Červenec. Srpen. Zářl. Neděle 5 12 19 26 2 9 16 23 30 6 13 20 27 Pondělí 6 13 20 27 3 10 17 24 31 7 14 21 28 Úterý 7 14 21 28 4 11 18 25 1 8 15 22 29 Stí-eda 1 8 15 22 29 5 12 19 26 2 9 16 23 30 Čtvrté 2 9 16 23 30 6 13 20 27 3 10 17 24 Pátek 3 10 17 24 31 7 14 21 28 4 11 18 23 Sobota 411 18 25 1 815 22 29 512 19 26 Říjen. Listopad. Prosmec. Neděle 4 11 18 25 1 8 15 22 29 6 13 20 27 Pondělí 51219 26 2 9162330 7112129 Úterý 61320273101724 1 6152229 Středa 71421284111825 2 9162330 Čtvrtek 1 81522295121926 910172191 Pátek 2 9162330 613 2027 4111926 Sobota 3 10 17 24 31 7142128 6121926
TODOOOOOOOOOOOOOOOOO
NORMANNIA
Doppel-Schrauben-Schnell-Dampfer
der Hamburg-Amerikanischen
Ceškonárodní jednatelství pro přímou paroplavbu mezi Hamburkem a New-Yorkem.
Prodej parolodních i železničních lístků.
Výměna peněz.
Výplaty a t. d.
Filialní závod: New-York, 1432, I. Avenue.
JOS. PATOR.
Hlavní závod: Hamburg, 23 kl. Reichenstrasse.
Spediterství do zaoceanských zemí.
Bankovní závod.
Čechům, cestujíČímpřes moře mým prostřednictvím, dávám na památku knihu „České osady v Americe“ a „Kapesní slovník esko-anglický“ skvostně vázané a věnuji jim veškeré služby ochotně a úplně zdarma.
V Hamburku, 20. května 1891.
Mezi Hamburkem a Novým Yorkem přímo bez přesedání jezdí parolodě od 20. května 1891 jak následuje:
Poznámka. Za lodí v závorce naznačuje (exp.) = expressní, (pošt.) = poštovní, (obyč.) = obyčejnou a (nákl.) = nákladní loď.
Odjezd z Odjezd zpět ' Jméno parolodě Hamburku do z New Yorku New Yorku do Hamburku Normannia (exp.) . . . . . . . . 22. května 4. června Wieland (pošt.) . . . . . . . . . . 24. » 13. » MOFGVia (obyč.) . . . . . . . . . . 27. » 16. » Columbia (exp.) . . . . „ . . . .. 29. » 11. » Rugia (pošt.) 31. » 20. » Marsala (nákl.) . . . . . . . 3. června 27. » Fiirst Bismarck (exp.). . . .. 5. » 18. » Geliert (pOŠiL) . . . , . . . . . .. 7. » 27. » California (obyč.) . . . . . . 10. » 30. » Augusta Victoria (exp.) . . . 12. » 25. » Dania (pošt.) . . . . . . . . . . . . 14. » 4. července Sorrento (nákl.) . . . . . . . . . 17. » 11. » Normannia (exp.) . . . . . . . .. 19. , » 2. , Rhaetia (pošt.) . . . . . . ._ . . . 21. » 11. » Bohemia (obyč.) . 24. » 14. » Columbia (exp.) . . . . . . . “.“. . 26. » 9; » Sueviav(pošt.) . . . . . . . . 28: » TS.-' » Gothia (obyč.) . . . . . . . . . . 1. července Flirst Bismarck (exp.). . . . . 3 » lil. » Wieland (pošt.) . . . . . . . . . . 5. » " . 25, . — “ ů
Mezi Baltimorem a Hamburkem _ budou se konat od 1. června následující výpravy: . — * , v ; Odjezd. z . Zpáteční od- ; Paroloď Hamburku do jezd z Báltim. , Baltimore do Hamburku Scandia . . ; .. , -——— _ ». 23. květma G0thia................. -— 6.června Slavonia . . . . . . . . . . . . . . . i 6. června 4. července Scamha 20. » 18. ! Mami. Hamburkem ra Montrealem budou se konat od 19. května následující výpravy: v ' ' Odjezd z Odjezd Jméno parolodě Hamburku do z Antwerp ' Montrealu do Montrealu. Steinhóft . . . , . . . . . . . . — 8. května Kehrwieder— . . . . . . . . . . 23. května 29. » Gremon. . . . . . . . . . . . . . . . . 3 června. 5). června Baumwall.......,l....... 13. » 19. „ ' Převozní ceny v mezipalubí v bankovkách od'l. dubna '1891._ I. z. Hamburku 6.9 Nového Yorkua Po nákladní parolodi 63 zl. r. m. Po obyčojné parolodi 63 zl. r. m. . Po poštovní parolodi 68 zl. 70 kr. r. m. Po expressní parolodi 74 zl. 50 kr. r. _m.. IL Z Hamburku do Baltimore: ' Po obyčejné parolodi 63 zl, r. 111. ' ' „ , V).—JMÝŠLQM
Ceskonárodníf jednatelství pro přímou paroplavbu , mezi Hamburkem a. New-Yorkem. Prodej parolod- nich i železnič— ních lístků. Spe- V , „ diterství mena do za- penez. oceánských zemi. Výplaty „ t_ d_ Bankovní závod. Čechům, cestujíČímpřes moře mým prostřednictvím, dávám na památku “knihu „České osady v Americe“ a. „Kapesní slovník česko- anglicky'“ skvostné vázané a. věnuji jim "véškeré služby — :oohotně a úplně zdarma.
— 3 —
Odbyl jsem 1863 gymnasiální školy. Na universitu nebylo peněz. Co počít? Odebrati se do Ameriky. Myšlenka zrála, až uzrála. Jak se tam ale dostat? Nevěděl jsem, kudy kam. Odebral jsem se do Prahy, předpokládaje, že tam někoho najdu, jenž by mně poradil. Po dlouhém hledání octnul jsem se u tehdejšího konsulárního agenta Spojených Států severo-amerických. Ani mi nemohl povědět, kde v Americe ponejvíce Čechové usazeni jsou. Lodní lístek ale že prý mi obstará. A také obstaral. To bylo vše. Slavná firma to nebyla a česká také ne. Platil jsem tenkráte 65 tolarů na. paroloď, která jela přes moře 23 dni. Nějakých porad nebylo. Cestování sám jsa neznalým dělal jsem chybu na chybu. A přec jsem uměl německy a byl jsem absolvovaný gymnasista. Každá chyba stála peníze a nádavkem byla k tomu ještě samá mrzutost a zlost. Kdo jaktěživ daleké cesty nekonal, hmatá ve tmě a ta věčná nejistota působí na člověka strašně. Mluvím ze zkušeností, proto doufám, že podrobným pojednáním o jízdě do Spojených států severe-amerických posloužím rodákům, již tuto cestu ponejprv konají. Poučení a spolehlivá rada uspoří trampot a. peněz. Prospěch krajanů byl stále přední snahou mou. Ač mé povolání pohybuje se v mezích pouze jednatelských, tož přec činnost má, jak lidsky tak národně, je ryzá a upřímná. Kdo by pochyboval, nechť nahlédne v mé obchodování, jež jest knihou otevřenou.
— 4 —
Amerika je díl světa, jako jsou díly světa Evropa, Asie, Australie a Afrika. Spojené Státy, do nichž vystěhovalecký proud z českých vlastí se ubírá, jsou jenom částí Ameriky právě jako Rakousko je částí Evropy. Uvádím v dolejší tabulce výměru a obyvatelstvo celé Ameriky, tedy všech říší, z nichž se Amerika skládá, a. čtenář ihned pozná, že Spojené Státy, ač nejen největší nýbrž i nejmocnější říše Ameriky, přec nezaujímají ani jednu čtvrtinu americké rozlohy. (K vůli porovnání má. Rakousko s Uherskem 473,626 čtvr. kilom. a 41.500.000 obvv.)
Jméno státu kilometry Obyvatelstvo
Jezerwa pobřež..vodstvo 382.971 —-
2..Brasil.ie. . . .. 8,337.213 12,933-000
— 5 —
Lodě, s kterými možno do Spojených Států severoamerických z Evropy se dostati, plují do následujících přístavů: 1. do Bostonu, kam jezdí však jenom lodě anglické, 2. do Nového Yorku, 3. do Philadelphie, 4. do Baltimore, 5. do Nového Orleansu a 6. do Galvestonu. Do posledních dvou přístavů nejezdí parolodě pravidelně, nýbrž jenom občasně, když právě je dobrá vyhlídka na zpáteční náklad. Do Nového Yorku, kde se soustřeďuje skoro veškerý obchod Spoj. Států, kam tedy nejvíc zboží a nejvíc lidí z Evropy se hrne a kde zároveň pro zpáteční cestu na cestující i náklad nejsnáze počítati se může, jezdí nejvíc lodí ze všech přístavů, a co pozoruhodno, lodí největších, nejlepších a nejrychlejších, což se dá snadno vysvětliti přílišnou konkurrencí. Do Philadelphie a Baltimore trvá jízda po vodě skoro o 8 dní déle než do Nového Yorku a lodě tam jezdící nejsou nikdy první třídy. Nový York je také největší branou Spojených Států; neboť z veškerého přistěhovalectva přibude jedině tímto přístavem plných sedm osmin. Proto je jízda do Spojených Států nejlépe k odporučení přes Nový York.
Dobře udělá Čech, do Ameriky se ubírající, koupí-li si na cestu olůvko a malou zápisní knížečku, do níž vše si poznamená, kudy jel, s kým mezi jízdou jednal, kde co se mu přihodilo, co kde platil, atd. atd. Kdyby měl pak příčinu k nějaké reklamaci ohledně ošizení, ohledně ztráty zavazadel atd., jest hlavní věcí, aby udal den, místo, jména osob atd., což k zakročení bývá nevyhnutelnou věcí. Na tak daleké cestě stane se člověku ledacos.
Evropan přijda do Spojených Států s obmezenými názory o svobodě občanské zírá zprvu ve volnosti nekázanost, v umělé i vzorné pracovitosti dření,
— 6 —
v neúnavné snaze přílišnou ziskuchtivost, v bezohledné přímosti nezdvořilost a surovosť; shledá cizí zem, cizí lid, cizí řeč, cizí mrav. A v této zemi mezi tímto lidem má rozbíti svůj stan a hledati svou výživu! Zasteskne si. Rád by přemnohý obrátil se zase k drahé otčině, rád by znova započal ten snad trapný, ale přec jen uvyklý milý domácí život, rád by na vždy zřekl se vší naděje, hledati štěstí jinde — ale jest pozdě již; vyčerpané prostředky mu v tom zabraňují. Vryjí se hluboko do srdce slova: „Všude dobře, doma nejlíp“, a zasmušile hledí člověk útrapám vstříc, jež pro něho v lůně kryje doba nejbližší. Neznaje poměrů, ani jazyka, ani amerického výkonu práce, stojí tu vystěhovalec, nevěda kam a k čemu se obrátit, vydán v šanc po delší dobu všem zlobám i nehodám, které člověka v cizině obyčejně potkávají. A tato tuhá zkouška nemine i našich rodáků, nemají-li tam známých a příbuzných. Očekávají je veškeré svízele, jaké s budováním domácího krbu v daleké cizině spojeny bývají. Proto nežli k vystěhování do Ameriky se odhodláš, rozvaž dobře vše, co s tímto krokem spojeno jest. Člověk snadno se stěhuje, ale těžko se vrací. Amerika klade za příčinou svých zcela jinakých a přistěhovalci neobvyklých poměrů mnoho překážek a obtíží v cestu, jichž překonání vyžaduje nemalé ráznosti, síly a vytrvalosti. Přemnoho našich lidí chová o Americe velmi obmezeného ještě ponětí a domnívá se, že, jakmile jen se dostane přes moře, má vyhráno. Amerika jest arciť země požehnaná, ale pečená holoubata do úst tam nelítají. Naopak Amerika vyznamenává se hlavně prací a zrovna práce, všestranná, rozumná a neúnavná práce utvořila ten blahobyt, který dnes tam snad panuje.
Kdo tedy zamýšlí do Ameriky se odebrati, ať se napřed zkoumá, zdaliž pracovat umí, zdaliž pracovat může a zdaliž pracovat chce. Bez práce v Americe uživit se nelze. A víš co je americká práce? V knize „České osady v Americe“ dočteš se na stránce 139 toto: „U Amerikána jest práce pravou vášní a rostoucí z toho rozčilení se mu stalo životní potřebou. Amerikán nepracuje, jak my v Čechách práci rozumíme, nýbrž on se dře v pravém slova
— 7 —
smyslu i tehdy, kdy již jmění byl nabyl. Napřed se namahá, aby k něčemu přišel, a když k něčemu přišel, namahá se dále, poněvadž tomu uvyknul. Amerikán proto málo zažije v životě svém rozkoší a radovánek, ale velikým jest mu uspokojením, ba blažeností, vědomí, že pilností a vytrvalostí postavil se na vlastní nohy a vlastní silou že vykonal činy, na které smí býti hrdým. Celá severní Amerika zdá se býti kolbištěm práce, na němž každý počíná si tak, jako by šlo o závod, o přítrž. Úspěch působí radost i čest. Čehové ve své rodné vlasti rádi pořádají slavnosti a tance, v Americe však to brzo přestává. Nováčkové, mladíci, obdrževše sobotní výplatu, rádi si ještě zahýří v nastražených „šindykách“, ale jakmile jednou zakusili, co to jest býti v Americe bez peněz, když ku př. není právě práce, vystřizliví záhy. V Americe nic není, když kapsa jest prázdna, a každý, seznav jedenkráte tuto pravdu, snaží se, aby v kapse vždy něco bylo. A tak, jako po celém světě, točí se v Americe všechna činnost okolo dollaru, jenom že v Americe tato činnost je pružnější, poněvadž se tam více vydělá. Vyšší vzdělanost pak v Americe rovněž neplatí, není-li zároveň s dryáčnickou reklamu stále do světa bubnována. Proto Amerika není žádným eldoradem ani pro lenochy, ani pro evropské vzdělance. Jak mnohý americký senátor a vynikající politik započal svou činnost jako cídič bot neb roznášeč novin. Motyka neb lopata, ku které sáhneš, v Americe tě nezneuctí nikdy. Jenom žebrota působí nečest. Jsi-li v nouzi Amerikán ti dá práci, abys sobě chleba vydělal, ale s nemalým opovržením by tě odkopnul, kdybys opovážil se co žebrák o sousto chleba ho požádat.“
Každý Čech bez rozdílu povolání a vzdělání, vyjma snad lékaře, kněze, redaktory a hudebníky, již jedou už na jisto, musí v Americe, když se tam octne k vůli usazení neb k vůli výdělku, sáhnouti k ruční práci, chce-li se uživit. Toto pravidlo platí tak dlouho, dokud člověk neseznal poměry a dokud nepřiučil se angličině. Ale nemysliž nikdo, že snadno snad nováčkovi práci dostat. Dělnických sil, a právě těch nejhrubších, hrne se za ocean nesmírný počet. V soutěžení má pak vždy něco napřed dělník
— 8 —
ten, jenž dovede se smluvit a dřívějším čtením o Americe do poměrů vpravit. Nejtěžším jestiť počátek. Zaměstnavatel, jemuž za svrchované platí heslo „Time is money“ (tajm iz mony), čas jsou peníze, nerad přibírá „zeleného“ dělníka, aneb jak tam v Novém světě se říká „green-horna“, poněvadž nerozumě jeho řeči nemůže mu dáti žádných rozkazův a vysvětlení, i zároveň se mu zprotivuje, postaviti k práci dělníka neohrabaného, jenž jako kus polena zbytečně marní čas, čas v Americe všeobecně příliš drahocenný. Proto je a zůstane hlavní podmínkou brzkého uchycení se v Americe, znalost jazyka anglického, jakož i znalost zemských poměrů a já důrazně poukazuji našince na odborné knihy mým nákladem vyšlé, o nichž na jiném místě se zmiňuji. Až dosud spočívaly přípravy českého lidu, do Ameriky se ubírajícího, v shánění peněz na cestu a v zajišťování sobě místa na lodi. Když nadešla lhůta, vydali se na pouť, asi tři týdny trvající, ovšem bez přemrštěných nadějí, leč, co horší, s naprostou resignací, s jakousi otupělou oddaností osudu, za mořem na ně čekajícímu. Venkovští jednatelé pro paroplavbu, nemajíce Ameriky a plníce obchodní svou povinnost, namlouvají vystěhovalcům, že jen pro ně spása, když vyvolí si k dopravě loď, jimi zastupovanou. I sebe menší prozíravost vystěhovalcův, co se paroplavby a Ameriky týče, jest jim nemilá, z obavy, aby jim zákazník snad jinam neodskočil. Slepota jako by se ještě naschvál udržovala! A přec nynější doby, když už paroplavby tak pokročily v zdokonalení všeobecném, že rozdíl činí se jen v rychlosti, že ale s rychlostí stoupá cena i nesnesitelný na palubě průvan, jest jízda přes moře věcí zcela vedlejší. Jestli se našinec do Ameriky dostane o den neb o dva dni dříve či později, přes ten či onen přístav, po lodích té či oné společnosti, je zajisté lhostejno, co mu ale lhostejným není a nesmí býti, je otázka, jak se mu tam povede. Nahoře již podotknuto, že tato otázka souvisí s připraveností, s jakou člověk do Ameriky přijde. Znát poměry, aby se vědělo, jak třeba se pohybovat, znát zemskou řeč, v které možno s každým se smluvit, znát české osady po celé Unii, kam všude se možno obrátit,
— 9 —
chce-li kdo mezi krajany, a brát v poradách útočiště k českému jednateli v přístavním městě, jenž Ameriku ze zkušenosti zná a svým rodákům ochotně a věrně slouží, to jsou ty přípravy, na nichž záleží všechno. Zanedbají-li se doma a po cestě, je začátek vystěhovalcův tím krušnější a vyhlídky na zdárné pokračování jsou odložený na tak dlouho, až nováček trpkými zkušenostmi konečně vynahradí, co doma a po cestě byl opominul. Mnohdy jedinká rada, jedinký pokyn zkušeného člověka a odborného znalce má dalekosáhlých účinkův a proto se ho drž. Chceš-li ještě doma studovati moje knihy, které svým cestujíČímdávám na památku zdarma, pošli záhy závdavek a připoj po 30 kr. na frankaturu a rekomandování, a já ti je obratem pošty odešlu. Jinak je dostaneš až zde, pojedeš-li mým prostřednictvím.
V novější době nabízejí se jednatelové ve větších městech, od moře daleko vzdálených, různé národnosti i různého vyznání, ku prodeji přeplavních lístků. Počínají si s nevídanou narafičeností: jako by český cestující jenom u nich mohl a směl složiti závdavek, aby se dostal do rukou českého jednatele v přístavě, aneb jako by výhradně jen u nich český cestující našel toho pravého obsloužení. Abych věc uvedl na náležitou míru, podotýkám, že, kdo si k těmto jednatelům zadá, se mnou více do styku nepřijde, jelikožť s nimi nestojím v žádném spojení. I zdravý rozum sám povídá, že především v přístavě, na rozhraní pevné země a moře, kde Vaše první delší zastávka, potřebí Vám upřímných služeb a znaleckých rad. Co by Vám prospělo, kdybych ku př. seděl v Praze či v Lipsku? Dopisy na mne stály by tutéž práci a totéž poštovné, jako sem do Hamburku. Vydav se konečně na cestu, musil byste se u mne zastavit, snad si ještě notně zajeti, přenocovati, utráceti a odebrav ode mne lístek jeti dále. Zastávka, ostatně zcela zbytečná, stála by čas i peníze. Přibyv do přístavu, byl byste poukázán opět na sebe sám a nemoha snad se s nikým smluviti, uvedl byste se možná do rozpaků hroznějších, nežli člověk, světa málo sběhlý, předvídati dovede. Proto jednatel v přístavě a hlavně jednatel český zasluhuje přednost. Zvol si toho či onoho, jen když požívá chvalnou
— 10 —
pověst a tvé důvěry hoden jest, a nedej se pak od žádného místního jednatele na jinou firmu odvrátit, kterou snad ani neznáš.
Před odjezdem urovnej dobře všechny své rodinné aneb obchodní záležitosti, nebo přes ocean bývá urovnání nad míru obtížné a se značnými útratami spojené. Máš-li něco k pohledávání, co se teprv později dá vyřídit a co potřebuje tvého podpisu, dojdi k notáři a dej osobě, k níž máš důvěru, plnomocenství, aby za tebe jednala v tvé nepřítomnosti. Kdybys posílal plnomocenství z Ameriky, jež musí být od notáře sepsané a rakouským konsulem stvrzené, uviděl bys, že to ani tak snadno nejde a že to stojí mnoho peněz.
Dej si vystavit doma křestní list. V Rakousku, kde se slaví jmeniny a ne narozeniny, neví mnohý ani, kterého dne se narodil aneb kterého dne se narodily jeho dítky. A přec se často v životě stane, že den narození musí se udat, a pak to tvoří rozpaky i hanbu, když člověk ani neví, kdy se narodil. Ohledně pasu viz článek „Legitimace.“
Na cestu do Ameriky ber zavazadel jenom tolik, mnoho-li máš svobodno s sebou vézti. Amerikán má rád i u dělníka slušný oblek a čisté prádlo. Na to dbej. V Americe přichází změna povětří z tepla do studena často a rychle a nosí se tam nazvíce vlněné spodní košile, poněvadž vlna, třeba zapocená, tak nechladí na těle, jako plátno.
Louče se s domovem, nelouči se s ním navždy. Předevezmi sobě opět se vrátit, jakmile poměry tomu dovolí. Láska k rodišti a věrnost k svému národu nehyne nikdy. Navrácení se do otčiny je v daleké cizině utěšeným cílem pro horlivější a úspěšnější činnost. Vlast nosí se v srdci jenom jedna. K ní spěje každý: bez ní žádná blaženost. To stále v mysli měj a na vlast pamatuj.
Krušné počátky v Americe dají se zmírnit a zkrátit, když člověk už napřed obeznámí se se zemí, do které přesídliti se hodlá, a když přiučí se poněkud anglickému jazyku, který je tam panujícím. Abys
— 11 —
o této věci mohl sobě učiniti jasnější pojem, představ si na př. Angličana, jenž by přišel do Čech, aby se tam usadil, neznaje ani českou zem, ani české zvyky, ani českou řeč. Bez peněz by byl, jak říkáme, ztraceným. V Americe je to už ovšem poněkud snažším, jelikož jsou tam české osady, kde se Čech s Čechem dorozumí. Nesmírnou proto výhodou pro českého vystěhovalce je, když již napřed ví, kde všude za mořem našincové usazeni jsou, a když vyzná se částečně v angličině i v amerických poměrech. Kniha „Ceské osady v Americe“, vyšla mým nakladem, vyhovuje nadřečeným třem účelům: přináší seznamy českých osad zaoceanských s četnými zprávami z nich, popisuje americké poměry a podává anglická cvičení pro samouky; je zlatým pokladem pro každého, kdo zamýšlí vydati se na pout vystěhovaleckou, je nejlepším učitelem, rádcem a průvodcem. Kdo ji pozorně přečte, sezná Ameriku, jakoby tam byl už alespoň 10 roků a tato znalost má pro další pokroky velikou důležitost. Sám vládní list „Pražský Denník“ ze dne 26. května 1889 praví, že „tomu, kdo se už jednou hodlá z Čech vystěhovati, poslouží tato kniha lépe, než všichni hubařští pozývatelé loďařští, poněvadž pravdu píše o poměrech v Americe a žádných jablek těšínských nemaluje“. Ovšem třída lidu, z které české vystěhovalectvo nejvíce vychází, nedovedla ještě s důstatek poznati užitečnost četby a nedbá proto jaksi o čtení. Leč to si pamatuj každý, že v Americe bez čtení se neobejdeš a že, chceš-li tam prospívat, musíš míti všechny smysle otevřeny. Amerika tě ku čtení přinutí. Marné bylo by vzpírání se. Buď zvítězit neb podlehnout. Jenom nedbalec podléhá a nese proto sám vinu svého nezdaru. Rečenou knihu ve skvostné vazbě dávám svým cestujíČímna památku zdarma, aby měli při jízdě přes moře, která hezky dlouho trvá, co číst, aby tento čas využitkovali cvičením se v angličině a obeznamováním-se s americkými poměry. Zároveň vydal jsem „Kapesní slovník česko-anglický“, jenž čítá asi 8000 slov z obecné mluvy. Ku každému slovu připojena jest úplná výřečnost. Angličina se jinak píše a jinak vyslovuje. Proto jest udání výřečností pro samouka nezbytnou věcí. Řečený slovník
— 12 —
koná znamenitých služeb a uděluje se všem cestujícím, kteří jedou prostřednictvím buď mé hamburské neb novoyorské firmy rovněž úplně zdarma.
Na poptávky, jak je v Americe aneb má-li se někdo do Ameriky odebrati, nemohu podati žádnou zprávu. Vypisovat americké poměry — k tomu stačí sotva celá kniha, a radit někomu, má-li se vystěhovat čili nic, není rovněž možná člověku, jenž si cizí osud na svědomí bráti nechce. Já proto dávám odpověď na poptávky čistě obchodní. Občan, činící za příčinou obmýšlené jízdy do Ameriky u mne poptávku, učiní nejlépe, dá-li si zprvu vypsati rozpočet celé cesty; při tom nechť vyjmenuje všechny osoby, tedy i děti, od nejstaršího do nejmladšího, s připojením stáří (dle roků) každé jednotlivé osoby, nechť zároveň udá místo v Americe, kde se usaditi chce, a nechť také ihned poví, na jakou paroloď, zda-li na expressní, čili na poštovní, čili jen na obyčejnou sedati si přeje. Rozpočet se mu odešle se všemi zprávami. Komu by po bedlivém přečtení a prozkoumání bylo pak ještě něco nejasným, nechť znovu píše a vysvětlení se mu podá; Každá poptávka zodpoví se ochotně a zdarma. Ale nebudiž věc odkládána až na poslední okamžik, kde pro nával práce nelze vše vyřizovati obratem pošty. Kdo si přeje míti odpověď rekomandovanou, nechť přiloží 10 krejcarů v poštovních známkách. Já své dopisy všechny frankuji a přijímám dopisy také jenom frankované.
Za jednoduché psaní do 15 grammů vahy platí se 5 kr. a za psaní, těžší než 15 a lehčí než 250 grammů, platí se 10 krejcarů. Za korrespondenční lístek platí se 2 kr. Korrespondenční lístek s vyplacenou odpovědí stojí 4 kr. Psaní zálepka stojí 5 kr. Tiskopisy do 50 gr. po 2 kr., do 250 gr. po 5 kr., do 500 gr. po 10 kr. a do 1 kila po 15 kr. Zápisní poplatek (rekomandovaní) obnáší všude 10 kr. Jak vidno, není dopisování s Hamburkem dražší, nežli
— 13 —
doma od jedné pošty ke druhé. Psaní z Čech a z Moravy dojde obyčejně do Hamburku už druhý den, a třetí neb čtvrtý den může zasýlatel očekávati odpověď. Peníze do Hamburku zaslat poštovní poukázkou lze až do obnosu 200 zl. (je-li obnos větší, upotřebí se poukázky dvě); poplatek je následující: do 40 zl. po 20 kr. a za každých 10 zl. o 5 kr. více. Peněžitá psaní, to jest psaní s udáním ceny, stojí až do 150 zl. po 30 kr., do 300 zl. po 40 kr., do 500 zl. po 60 kr. Jelikož se list s penězi musí dobře pečetit, je poukázka s menší prací spojena, a tudíž i příhodnější. Poštovní balík do 5 kilo bez udání ceny stojí z Rakouska do Hamburku 30 kr. a s udáním ceny 35 kr. Nákladní zásylky do Hamburku přijímají rakouské pošty až do 50 kilo; sazba jest tato: do 5 kilo 30 kr. a pak za každé další kilo do vzdálenosti 100 mil (100 mil je z Prahy do Hamburku) 18 kr., do vzdálenosti 150 mil 24 kr. Při zasýlaní balíků a nákladu poštou musí se vyhotovit dvojí celní deklarace. Za telegrommy do Hamburku se platí předně stálá taxa 30 krejcarů a za druhé za každé slovo 4 kr. Telegrafické poukázky jsou rovněž možné; poplatek obnáší tolik, co stojí telegramm a obyčejná poštovní poukázka dohromady. Poštovní cenník Spojených Států.
Pošta čili poštovní úřad jmenuje se ve Spojených Státech po anglicku Post Office (Zkráceně P.0., jako v češtině p.). Jednoduché psaní až do půl unce (15 grammů) stojí po celé Unii 2 centy a do Německa a Rakouska 5 centů. Korrespondeční lístek (Postal Card) stojí 1 cent a do Německa a Rakouska 2 centy. Za tiskopisy, jež se přijímají až do 4 liber, platí se po 1 centu za každé 2 unce. Za tiskopisy do Německa a Rakouska platí se totéž. Za noviny platí vydavatelstvo po 2 centech za 1 libru. Rozesýlá-li ale někdo jiný noviny, musí platit poštovného po 1 centu za každé 4 unce. Rekomanduje-li (aneb, jak v Americe říkají, registruje-li) se psaní, platí se po 10 centech zvlášt. Za poštovní poukázku do doll. 10 platí se 8 centů, do doll. 15 platí se 10 c., do doll. 30 platí se 15 c., do doll. 4O
platí se 20 c., do doll. 50 platí se 25 c., do doll. 60 platí se 30 c., do doll. 70 platí se 35 c., do doll. 80 platí se 40 c., do doll. 100 platí se 45 c. Co jest přes doll. 100, na to musí se vzíti poukázka nová. Poštovní úřad, u něhož se peníze skládají, vystaví stvrzenku, kterou zasýlatel musí ve psaní odeslati na toho, kdo peníze má přijmout. Adresát s touto stvrzenkou dojde pak na svou poštu a dá si peníze vyplatit. Kdo není na poště známým, musí někoho s sebou přivésti, koho na poště znají, aby dosvědčil, že to tatáž osoba, na kterou poukázka vystavěna. Kdo v Americe posýlá někomu poštou méně než 5 dollarů, může vzíti poštovní notu (Postal Note), za kterou obnáší poplatek 3 centy. Poštovní nota vyplatí se na poště každému, kdo ji předloží, beze vsech zkoušek. V Americe se mohou peníze na poštovní poukázku také posýlat do Německa přímo a do Rakouska a Uherska nepřímo přes Švýcarsko. Za 1 německou marku počítá se 24 1/4 centu zlata a za 1 švýcarský frank 19 3/4 centu zlata. Při zásylakách z Ameriky do Rakouska strhne si švýcarská pošta za svou práci ještě po 5 centimech z každého franku. Poplatek za poštovní poukázky do Německa a do Švýcarska (čili do Rakouska a Uherska) obnáší: 15 centů za obnos až do 10 doll.; 30 c. za obnos od 10.01 až do 20 doll., 45 c. za obnos od 20.01 až do 30 doll.; 60 c. za obnos od 30.01 až do 40 doll.; 75 c. za obnos od 40.01 až do 50 dollarů. Přesahuje-li obnos 50 doll., musí se vzít poukázka nová, jelikož se na jednu poukázku nesmí poslat více než 50 doll. Náklad a peníze v obálkách americka pošta nepřijímá. Pro tento druh dopravy jsou tak zvané expressní společnosti, z nichž největší a nejznámější jsou: Adams Express Company, American Exp. Co., Pacific Exp. Co., Southern Exp. Co., United States Exp. Co., Wells, Fargo 86 Co.
Psaní za každých 15 grammů 10 krejcarů; korrespodenční lístek 5 krejcarů. Tiskopisy pod křížovou obálkou každých 50 grammů 3 krejcary. Rekomandovaní 10 kr.
Poštovné je nyní už po delší čas tak laciné, že každý, kdo list píše, jej také frankuje, a obecenstvo uvyklo dostávati a přijímati všechnu korrespondenci na poště zcela vyplacenou. Když pošle se list nevyplacený, musí adresát platiti pokutu dvojnásobného porta, což spůsobuje nemilý dojem, který opravdový dopisovatel přece vzbuditi nechce. Nefrankované korrespondence posýlají nyní už jenom anonymové, již, aniž by udali svoje jmeno, mají v úmyslu někoho pozlobit. Proto se dnes nefrankované dopisy nerady přijímají.
nejde. Mnoho listů dochází, v nichž pisatel žádá, aby se vykonávaje práci na lodi buď zdarma neb velmi lacino dostal přes moře. To je úplně nemožné. Ku každé práci na lodi musí se dle zákona najímati mužstvo schopné a otužilé, jež je pod přísahou, že loď neopustí a že se s lodí opět vratí. Někdy se ovšem stane, že za vodou některý topič neb sklepník uprchne a že lodi pro zpáteční cestu schází lid, jenž je v Americe těžko k dostání. V tomto případě přijímá se cestující zdarma, když se uvolí vykonavat sebe těžší práci. Leč to platí jen z Ameriky do Evropy. V Evropě to býti nemůže. I vystěhovalecký zákon patrně zapovídá, dopraviti někoho na splátky. Kdo tedy nemá dostatečných prostředků, ať si nedělá žadnou naději, že by se přes moře dostal do severní Ameriky.
Venkovský lid se domnívá, že, když zamrzne rybník, také moře zamrzne a že se pak v zimě nemůže jezdit. Abych na četné dotazy v tomto smyslu nepotřeboval věčně stejnou dávati odpověď, podotýkám, že moře mezi Evropou a Amerikou, jež slove Atlantický ocean, nezamrzne nikdy. Výpravy parolodí konají se pravidelně v létě i v zimě. Tak vyjíždí jak po celé léto tak po celou zimu poštovní parolodě z Hamburku do Nového Yorku každou neděli a obyčejné parolodě každou středu. Jenom expressní parolodě, které pracují s příliš drahým aparátem, leží přes zimu ladem, poněvadž v zimě méně lidí cestuje, než v letě. Pro tutéž příčinu, nedostatek cestujících, odpadávají u železnic rychlíky zimního času.
Abych hned z prvu předešel mylným náhledům a lecjakému podezřívání, podotýkám se vší rozhodností, že lákáním k vystěhování nijak se nezabývám, což s důstatek dosvěděují knihy a spisy, mnou o Americe až dosud vydané. Naopak já veškerá lákadla zatracuji, jak se na upřímného Čecha sluší a patří. Kdyby tomu tak nebylo, musily by za ten dlouhý čas mého působení, jež nyní již dvacet trvá roků, objeviti se přec nějaké důkazy proti mému tvrzení. Leč po celou tu dobu důkaz ani jediný. U mne proto není nikdo vydán v nebezpečí falešným předstíráním vylákánu býti k opuštění svého domova. Já nejsem žádným vystěhovaleckým agentem. Jsem pro jednu německou paroplavbu výhradně jen českým jednatelem, na něhož Čech, zamýšlející cestovati do Spojených Států severoamerických, může ve svém mateřském jazyku obrátiti se dříve, nežli na cestu se vydá, za příčinou pojištění na lodi místa, aby v přístavě neuváznul a čas i peníze zbytečně neutrácel, kdyby snad parník už obsazen byl. Mám tedy co dělati pouze s cestujícími bez rozdílu, za jakým účelem přes oceán se ubírají, a s vystěhovalcem mám co dělat jen potud, pokud on je také cestujícím. Paroplavba má ovšem z dopravy cestujících užitek a poskytuje svým jednatelům procenta z odvedených peněz, ale obviňovat snad paroplavbu a její jednatele, že k vůli tomuto užitku podněcují lid k vystěhování, je čirý nesmysl. Vybízení k vystěhování podléhá v každé zemi přísnému trestu, jemuž veřejný ústav paroplavební a veřejná osoba jednatelova zajisté by neušly. Dráhy jak evropské tak americké mají z dopravy vystěhovalců rovněž užitek a dávají z odporušených osob „refakce“ čili odměnu. A proč se náhrady dávají? Zajisté ne, aby lid přemlouván byl k vůli užitku té neb oné paroplavby, aneb k vůli užitku té neb oné dráhy pustiti se do světa, nýbrž aby, kdo už jednou někam na cestu se vydá, volil k dosažení svého cíle z vícera konkurrujících doprav dopravu právě tu neb onu. Je to v našem případě soutěž o cestující, která všude se objevuje od drožkáře vzhůru až ku nejčelnějším dopravním ústavům, od obyčejné noclehárny vzhůru k nejvelkolepějším hótelům.
Trefný obrázek tohoto soutěžení podávají nádraží v rozličných krajích a zemích. V Polsku a Rusku na příklad perou se vozkové, perou se hostinští o přibylé vlakem pasažéry způsobem tak dotíravým, že člověk děkuje pánu bohu, když se z ohlušující vřavy dostane šťastně ven. Podobně tuhé soutěžení jest u transatlantických paroplaveb o pasažéry a to nejen z Evropy do Ameriky, nýbrž i z Ameriky do Evropy. Která společnost by se v řečené soutěži nezúčastnila, nic by pro ni nezbylo. Do paroplavebního obchodu zasahují ostatně ještě činitelové jiní. Jízda přes moře tisíc mil široké musí býti připravena. Cestující chce napřed vědět, jak a kdy loď jede, jaké jsou ceny atd.; on musí místo na lodi si zabezpečit. Nezbývá mu než vyjednávat. S kým? Jak? V kterém jazyku? Velké ústavy, jakými akciové paroplavební Společnosti jsou, nemohou každému cestujícímu v každém jazyku každé vysvětlení podati; jsou nuceny práci děliti buď dle zemí neb dle národností. Ustanovují jednatele. Takovým jednatelem jsem i já. S vystěhovaleckou otázkou nestojím v žádném činném spojení. Nikoho nevybízím k opuštění jeho domova, nikomu neradím, ve které zemi by se usaditi měl. V Americe jsou země, jako Kanada, Brasilie a jiné, které poskytují značné prémie za dodání přistěhovalců, já ale do takových krajin ještě nikoho nedopravil a obrátí-li se někdo na mne v této příčině, odepřu mu svého prostřednictví, nechtě bráti na sebe žádnou zodpovědnost za dopravu do zemí, českému lidu podnebím nepříznivých. Ma doprava obmezuje se pouze na jednu zem, a to jsou Spojené Státy severoamerické (United States of America) s dvěma přístavy, Novým Yorkem a Baltimorem, kam Čechové a Moravané nejvíce se ubírají. Tato země až dosud ani krejcaru nevydala na přilákání vystěhovalců a nevydržuje žádných agentů. Vzdor tomu se tam vystěhovalcctvo ze všech stran hrne. Proč nechci rozbírat; soudný člověk ale ví, že příčiny tohoto stěhování jiné nejsou, nežli jen národohospodařské. Proto, co se Spojených Států týče, nemůže být u rozumných lidí ani řeči o vystěhovaleckých agentech ve smyslu, jako by tito měli vlivu na původ a směr stěhování. Slyšíme-li někdy, že ten který občan do Spojených Států vylákán byl, vztahuje se to, pokud má dlouholetá zkušenost učí, vždy jen na zprávy dřívějších vystěhovalců, kteří, daří-li se jim dobře, píší svým známým a příbuzným do rodné vlasti, aby za nimi přijeli. Leč takové vybídnutí děje se obyčejně ve dobrém úmyslu a ten, kdo na vylákání trpce si stěžoval, láká snad po roce, překonav krušné počátky, tím horlivěji opět jiných. Je to agenda přirozená, proti níž se zakročovat nedá, a která zároveň objasňuje zřejmě, jak proud vystěhovalecký se udržuje a řídí. Zádný agent ho uměle nevyvolává. Je, a proto že je, musí být také paroplavební jednatel, na něhož by se vystěhovalec co cestující obraceti mohl, aby mu urovnal cestu. Zhusta se ale vystěhovalec neobracuje na jednatele jednoho, nýbrž on běhá a píše na všechny strany, hledaje, kde by byl převoz nejlacinější. Konkurrující jednatelé snaží se přílišným namlouváním, přemlouváním, pomlouváním a vymlouváním vystěhovalce co cestujícího získat, kteréžto počínání svou přemrštěností vystupuje rádo z mezí slušnosti. Pozorovatel tvoří si pak svůj úsudek, toť se rozumí nepříznivý. Stěhování z vlasti je samo sebou jak politickým úřadům, tak všemu ostatnímu občanstvu nemilé, ba protivné, a osoby, jako dopravní jednatelé přicházející s vystěhovalci do jakéhosi styku, nemohou se už proto těšiti žádné lásce. Budiž. Cesty národní práce mohou býti rozličné.
Jízda po železnici v Rakousku a. Německu a vůbec po celé Evropě je dosti obtížnou, hlavně trvá-li hodně dlouho. Kdo jede dvacet čtyry hodiny po dráze, cítí se konečně jako roztlučeným. Ovšem jsou také zastávky, kde si člověk odpočine. Největší starosti působí přesedaní a celní prohlížení zavazadel na hranicích. Nežli proto sobě přístav zvolíš, ptej se napřed, jak daleko je do přístavu a kolikráte se musí jeti přes hranice. Čím více přístav od tvého rodiště vzdálen, tím více zkusíš, tím déle budeš musit tlouci se po cestě a tím více, jak samo se rozumí, za železniční lístky zaplatíš. Některé paroplavby snižují pro země, příliš od jich přístavu vzdalené, maličkost na cenách přes vodu, poněvadž by jim tam pro drahotu železničních lístků nikdo nejel. Človek uspoří snad na lodním lístku 3 až 6 zlatých, vydá však víc než dvakrát tolik za lístky po dráze a nádavkem k této peněžní ztrátě má jenom delší trmácení cestou. Do odlehlých přístavů cestuje Čechů a Moravanů pramalá hrstka, která neznajíc poměrů dala se snadno přemluvit. A hrozno jest Čechu, mluvícímu toliko svou mateřštinou, cestovati osamoceně krajinami a po lodích, kde není krajanů, s nimiž by se dohodnul, kde není jednatelů, u nichž by ve svých nesnázích našel rady i pomoci. Podobně má se věc s celními prohlídkami na hranicích. Jsou přístavy, do nichž se jede z Rakouska jenom přes jedny hranice, jsou ale také přístavy, do nichž se musí jeti přes dvoje i troje hranice. I to ber v přísnou úvahu. Clověku, nevyznajícímu se v cestovaní ani v cizích jazycích, jsou naznačené obtíže tím obtížnějšími. Pamatuj, že ku př. z Prahy čítá se do Hamburku 680 kilometrů, do Brem 720, do Rotterdamu 1078, do Antwerp 1228 a do anglických přístavů přes 3000. Hamburk je tudíž přístavem pro Čechy a Moravany nejbližším, nejlacinějším a nejpříhodnějším. Hamburk jest zaroveň největším obchodním městem na evropské pevnině a má mnoho spojení na všechny strany. Každý vystěhovalec přibyv do Hamburku obdrží, nežli z nádraží vyjde, od strážníka adresu zdejšího vystěhovaleckého úřadu „Auswanderer—Behörde“, Passagierhalle am Grasbrook, který ochotně a zdarma poskytuje okamžité a rázné ochrany každému vystěhovalci, jenž tam osobně ohlásí, že se mu nějaké příkoří stalo. Hamburk má totiž ze všech přístavů nejpřísnější zákon na ochranu vystěhovalectva. Hamburk je také starobylé světové město a stojí našinci, jenž by cestou rád něco poznal, za podívanou. Proto tento přístav vším právem odporučiti dlužno.
Jednatelská firma česká
V Hamburku jsem nyní již 20 roků. Za tuto dobu měnil jsem místnost čtyřikrát. Nyní nalezá se má kancelář v čísle 23. Kleine Reichenstrasse. Vzdálenost od nádraží jenom asi 5—10 a od přístavu asi 15 min. cesty. Má protokolovaná firma zní jednoduše: Jos. Pastor, Hamburg. Veškeré dopisy s touto adresou správně dojdou. Adresa ulice je vedlejší. Našincové se domnívají, že by list bez udání ulice a čísla v tak velkém městě nemohl býti dodán. V tom jsou však na omylu. Pošta zná adresy protokolovaných firem velmi dobře. Pastorova adresa je tudíž snadno ku pamatování. Pak ale ať se adressa nepíše jinak, než jen Jos. Pastor, Hamburg, beze všech titulů a dalších přívěsků. V Německu poštovní úředník neumí česky a napíše-li někdo na obálku ku příkladu „v Hamburku“ místo Hamburg, už ho to mate. Do Německa nechť se píše adresa německy; z Německa do Čech a na Moravu se může psáti adresa už česky, jen když na konec připojí se slovo „Böhmen“ neb „Mähren“. Německý poštmistr pošle list jednoduše do Čech neb do Moravy, kde pak adrese už rozumí. Toto pokynutí platí hlavně mým cestujícím, kteří odtud rozlučují se ještě písemně s domovem. — Adresa mé filialky v Novém Yorku zní: Jos. Pastor, 1432, I. Avenue, New York. Při této adrese ať se ulice a číslo nevynechává, sic by dopisy nedošly. Je to mezi 74. a 75. ulicí ve středu české čtvrti. Můj zástupce p. Václav Jarkovský má do státního ústavu přistěhovaleckého volného přístupu a cestující mohou s ním buď tam či v blízkém katolickém ústavu „Leo House“ č. 6. State Str. mluviti, aneb také s mým synem Otakarem, kteří oba dva s ochotou krajanům poslouží. Vím z vlastní zkušenosti, jak člověk je slepým vystoupiv americe na břeh.
Ma pisárna umístněna jest v čísle 23. v ulici Kleine Reichenstrasse v 1. poschodí. Uprostřed průjezdu v pravo vedou schody nahoru. Okna jdou na ulici a v oknech jsou nízké modré záclony, bíle popsané mou firmou. Vchod do pisárny je skleněnýma dveřma; na tmavém skle je průsvitně psaná má firma. Já sám žadný hostinec nevedu; své cestující odporučuji do Oelkersova hostince v téže ulici šikmo naproti v čísle 10. Z mé pisárny je vidět v levo na náměstí zvané „Fischmarkt“, na němž stojí vodotrysk (kašna) s vysokým pomníkem. Já vše toto uvádím, aby cestující, jenž se mnou chce jednat, přesvědčiti se mohl, zdaliž také v mé pisárně jest. Často se stává, že Čech zavlečen do jiného hostince neb do jiné pisárny, kde se buď přímo za Pastora vydávají aneb kde se snaží vzbuditi dojem, jako by u Pastora byl.
Z Evropy do Ameriky nelze se jinak dostati, než jen přes moře po lodi. Česko—moravská vlast žádného moře nemá, ani žádných námořních lodí. Našinec do Ameriky cestující je tudíž odkázán na cizozemské přístavy, kde se, jak známo, český nemluví. Úkol českého jednatele je proto zřejmý a svrchovaně oprávněný: má být svým rodákům tlumočníkem, prostředníkem a ochráncem. Kdo má tu úzkost a ten strach, jež náš venkovan pociťuje z neobyčejně daleké cesty přes moře a přes cizé země, kdo zná ty útrapy, jež člověk zakusí, když taková cesta spravedlivě se mu nevysvětlí a neurovná, kdo má ty rejdy, jež dějí se na vystěhovalcích, jelikož snadno pro svou neuvědomělost dají se oblafnout, kdo zná konečně tu smutnou pravdu, že Čech se svou mateřštinou daleko nedojde, a stane-li se mu po cestě nehoda, on svého práva domáhati se nemůže, nejsa mocen některé světové řeči; kde vše to v úvahu vezme, ten také dovede ocenit význam solidního jednatelství českého. Nikdo nevezme si s českými pasažéry tolik práce, nikdo nezná potřeby našeho venkovského lidu pro jízdu tak dalekou lépe, nežli český jednatel, který zároveň, je-li samostatným a požívá-li chvalnou pověst, skýtá svým zákazníkům dostatečných záruk pro správné provedení svěřených mu záležitostí. On musí, aby svým závazkům vůči cestujíČímvždy vybavil, předně složiti kauci, a nabýti úředního schválení, a za druhé veda obchod pouze český musí přísně dbáti nejen na solidnost ve všech výkonech, nýbrž i na starostlivé obsloužení svých svěřenců, aby pro budoucnost před českou veřejností obstál a v zasloužené přízni pokračoval. Jediný případ nesprávnosti, tiskem ve známost uvedený, může českého jednatele úplně zničit, a v tom právě spočívá ta silná záruka, již samostatný jednatel český Svým rodákům skýtá. Cizorodý jednatel, jenž provozuje pomocí českých písařů-český obchod jen tak co vedlejší, nestojí k Čechu v poměru co rodák k rodáku, nýbrž vždy jen co výdělkář; kdo se naň obrátí, popřeje mu výdělek, ale mnoho služeb a národní upřímnosti od něho očekávat se nesmí; mluvte s ním, když je — neznalým Vašeho jazyka, skládejte důvěru v něj, když on důvěry k Vaší národnosti nemá. „Svůj k svému“. Platnost tohoto přísloví ukazuje se právě v cizině, kde Čech bývá opuštěným, neumí-li jinou řeč, a málo neviděným, dovede-li smluviti se s kýmkoli. Český jednatel v přístavním městě odkázán je výhradně jen na Čechy, nemaje u jiné národnosti pražádné přízně, protože je Čechem, a neměl by tudíž Čech přáti Čechovi, anať sama už národnost jednoho na druhého odkazuje? Ať tudíž nikdo nemyslí, že český jednatel láká k vystěhování do Ameriky, rozešle-li někdy své nabídky; neníť to lákáním, nýbrž pouhým upozorněním těch, jichž úmysl stěhování již upevněn jest, aby použili ku své jízdě prostřednictví bezpečného, výhodného a především vlasteneckého. Jsou to nabídky, jichž ještě nikdo nelitoval, kdo jich přijal aneb kdo jich dále jinému odporučil; neboť čelí v první řadě k ochraně a ku hmotnému i duševnímu prospěchu ubohého lidu našeho, vydaného v šanc všem zlobám a nehodám na jeho smutné pouti vystěhovalecké. I pro dobrou věc stala se bohužel nynější doby jakási agitace nezbytnou, poněvadž cizorodá konkurrence přičiněním četných agentur po česko-moravském venkově napíná všech sil k opanování celého obchodu v našich vlastech. A může česká veřejnost vůči této tuhé soutěži zazlívati solidním firmám českým že uchá zejí se o přízeň svých rodáků? Těch samostatných firem českých je jen po skrovnu a bylo by věru k politování, kdyby časem český lid českých závodů v přístavech neměl. Komu tudíž tento spis do rukou se dostane, nechť jím nepohodí, nemá-li proň žadné ceny; snad se časem hodí pro někoho jiného, jemuž by se postoupením jeho posloužilo. Odporučováním a podporovaním českých podniků uznaně dobrých a pro rodáky, nemají-li záviseti od cizácké milosti či nemilosti, uznané potřebných, pracuje se pro zájmy české, pro zájmy národní.
Na paroloď vejde se obmezený pouze počet cestujících a jakmile počet tento je doplněn, nesmí pod vysokou pokutou přijmouti se více ani človíček. Policejní předpisy k zamezení nějakého přeplnění jsou velmi přísné. Loď se právě nastavit nedá, jako snad železniční vlak přibráním několika vozů. Lodní správa je povinna úřadům 2 dni napřed oznámiti, pro jaký počet cestujících v mezipalubí hodlá ponechati místa a tento počet je pak rozhodujícím. Ostatní prostora v mezipalubí použije se pro náklad; neboť místo na lodi jest to jediné, jež se dá využitkovat. Uřadníci jdou na loď a vyměří místnost pro mezipalubníky ponechanou. Zákon určuje prostranství 2.85 kub. m. pro každou osobu přes 12 let starou a 1.42 1/2 kub. metru pro každé dítě od 1. do 12. roku. Určený počet se překročit nedá. Cestující, který neposlal dříve zavdavek a zůstane pak zpět, běduje a diví se, proč by se nedalo pro jednu neb 2 osoby ještě místo udělat. V posledním okamžiku nedá se více ničím hýbat. Rozdělení je hotovo a zbývající místnost naplněna nákladem, jenž pravě tolik vynese, co cestující sám; neb 1 kub. metr zboží I. třídy stojí z Hamburku do Nového Yorku dol. 7.50, což dělá 7.50 X 2.85 = dol. 21.35 po 2 zl. 40 kr. = zl. 51.24. Z toho už vysvítá jasně, že se místo nemůže ponechávat do zásoby na nejisto, když se dá využitkovat jiným spůsobem rovněž tak výhodně. Jest tudíž potřebí, aby zasláním závdavku místa záhy se zabezpečila. Při tak daleké jízdě, kterouž cestující do Ameriky před sebou má, není radno, jen tak na zdařbůh pouštěti se do světa. Čím spíše cestu sobě předem urovnal, tím spíše vyhne se nesnázím a tím více uspoří peněz. Závdavek obnáší 10 zl. r. m. za jednu osobu přes 12 roků starou a po 5 zl. r. m. za děti do 12 let. Za kojence do 1. roku závdavek zasýlati netřeba, jelikož leží s matkou na jedné posteli a žádného místa proto pro ně se neponechává. Tyto částky jsou nejnižším obnosem, za který se na lodi místo vůbec zabezpečuje. Vy ale můžete zaslati také více, i třeba celý převoz, chcete-li své peníze na jízdu určené bezpečně uschovat. O celý právě obnos, jenž se co závdavek sem odešle, platí se pak méně. Kdyby něco přebývala, hotově se zde vyplatí. Mnohdy se stane, že cestující po desítce za osobu doma nemá. V tom případě, aby čas zbytečně neucházel, může poslati se menší závdavek, řekněme po pětce za osobu, a já pak druhou pětku dosadím. Oč se nejvíce jedná, je, aby byla místa pro Vás obsazena. Složený závdavek poskytuje vždy přednost a dá se v pádu potřeby snadno prodloužit. Nemilé však jest, když člověk je už docela připraven a musí pak, protože v čas závdavky neposlal, doma čekat a z hotového být živ. Takové opomenutí přijde obyčejně draho. Já proto radím důtklivě a upřímně, neváhat zasláním závdavku ani hodinu, jakmile dobu svého odjezdu můžete přibližně určit. Loď pro Vás vyberu poměrně nejlepší, což v poslední chvíli nedá se více konat. Vám pak zbude dosti ještě času k urovnání svých domácích záležitostí. Kdyby ale nadešla nutnost, odjezd odložit na pozdější dobu, zůstává Váš závdavek nezkráceně v platnosti po celý rok aneb vrátí se Vám, učiní-li důležité příčiny Vaši cestu do Ameriky nemožnou.
Rakouské a uherské dráhy dopravují děti méně nežli 10 roků staré za polovičku a děti, které se musí ještě nosit a které sedí na klíně svých rodičů zdarma.
Německé dráhy dopravují děti od 4 do 10 let za polovičku a děti do čtyř let, nevyžaduje-li se pro ně zvláštního místa, jedou zdarma.
Americké dráhy dopravují děti od 5 do 12 let za polovičku a děti do pěti let zdarma.
Na parolodích z Evropy do Ameriky platí se za děti od 1. do 12. roku poloviční cena a za kojence do 1. roku po 9 markách německé měny čili po 5 zl. r. m. (Plat za kojence na lodích je americký poplatek z hlavy.)
Po obdržení závdavku vystavím lodní zápis, jenž má následující znění:
. Zaslauý obnos zl.......r. m. patřičně došel a ochotně sdělují Vám, že míst...„. v .....,....,na...„,.parolodí..„........, kferá dne 189 : Hamburku přímo do Nového .Yorku vypravena bude,“pro Vás objednána a ponechána jsou. Vy máte zaplatit
fix-o......ll (dospělé osoby) po zl.......„...„dělá žl....mr. m._
pro.....„lz (děti od 1. do 12.roku) po zl. .....dělá zl...,...r m.
pro......lo (kojenci do 1. roku) po zl. ..,...dělá 'zl...'....r.'-m._
Úbrncm za převoz přes moře, . . zl....mr. m.-
Na to souložila, jak svrchu udána zl...„..r. m.
Zbývájoštčk doplacení vrakousk. bankovkách 21. ....r 111.
Dále máte “míza: za.........,..železničn ust : Nového Yorku do po zl.......r. m. zl........r. m.
Za odeslaná předem do Hamburku zava—
, zadla..........., kousky z zl.......r. m. Úhrnem . . . . . zl....,..r. í'n. Kviíance. ) Podpis. Zbytek zl.......r. in. doplacen v Hamburku, dne....,........
Hořejší formulář cestujícího poučuje jak se osoby na lodi dle ceny třídí. Cena řídí se dle stáří. Radno proto při obsazování míst udati jméno a příjmení, stáří, zaměstnání a bydliště každé jednotlivé osoby, jelikož jest toho potřebí k vystavení lodního zápisu a k zhotovení seznamů, jež předepsány jsou zákony hamburskými i americkými. Rovněž radno udati místo v Americe, kam se pojede, aby cena železničního lístku jíž napřed vepsána býti mohla k vůli ušetření času při výpravě zde a pak aby cestující již
také napřed věděl, co platiti bude. Každý cestující musí lodní zápis v mé písárně v Hamburku předložit, aby se všechny platy v něm poznamenat a kvitovat mohly. Pak se mu opět vrátí, aby vždy věděl, mnoho-li platil a za co. Kdo by se s lodním zápisem nechtěl nosit, aby snad ho neztratil, může si ho opět ke mně odeslat poštou a já ho uschovám, až majitel sám se dostaví.
S lodním zágisem odešlu cestujícímu zároveň rozvrh jízdy do. amburku, tak zvanou „maršrutu“, která. mu poví, kterým směrem se má. ubírati, , kdy z domova vyjetí, kde co platiti, kde se přesedá, kde na hranicích celní prohlídka. se odbývá atd. Podle této „maršruty“ nikdo nezbloudí a bezpečně se do Hamburku dostane; neb obsahuje současně podrobnou železniční mapu z Rakouska do Hamburku a zároveň také kousek plánu města Hamburku, na němž jsou naznačena nádraží, má písarna, Oelkersův hostinec'a přístaviště „Passagíerhalle auf dem Gras- brook.“x Chce-li „šetřit peníze a použít Německem třídu čtvrtou, která je o celou polovičku lacinější, nežli třída třetí, tož sezná. rovněž z „maršruty“, kde a kdy a za co čtvrtá. třída jezdí. Tím současně zví, mnoho-li na cestu do přístavu bude potřebovat ra- kouských a německých peněz, kteréž poslednější si buď už doma neb na hranicích může zaopatřit. Kdo by však k výměně doma neměl příležitosti aneb kdo by se obával býti cestou ošizenu, může k závdavku přiložití na výměnu po desítce za celou osobu, po- jede-li čtvrtou třídou, a po 20 zl., pojede-li třetí třídou, a já, mu poštou odešlu německé marky dle denního kursu, ovšem v nevyplaceném listě, jenž stojí 30 krejcarů. Z těchto částek vybyde cestujícímu ještě něco německých peněz na útratu, což nikterak neškodí, jelikož po cestě den a noc trvající, vždy něcobuď k jídlu neb pití zakoupiti se uzdá. a k zou- fání to bývá, když člověk v cizozemsku nemá. v kapse domácích eněz a rakouských mimo směnárnu bráti každý se zacha. Sestavování tak dokonalých „marží-' rut“, jakých já svým cestujíČímposýlám, vyžaduje
mnoho času a mnoho bedlivě práce a proto nikomn
„maršruta“ dříve—se nepošle, dokud závdavkem své
místo nezajistil a takto mým cestujíČímse“ nestal. Prevozm ceny.
Převozní ceny udávám v příloze nnpřed. Ceny často se mění, hlavně udávají-li se v rakouské měně, ažiu podléhající. Ceny neurčuje jedna paroplavební spolecnost sama o sobě, nýbrž všechny dohromady. Na sjezdu usjednotí se, jaké ceny každá společnost smí amusí bráti. Čím vyšší cena, tím lepší loď, aneb tím laciněji lze se do dotyčného přístavu dostati; čím nižší cena, tím horší loď aneb tím více člověk utratí, než se do přístavu dostane. Věc je urovnána tak, aby žádná paroplavba nebyla v přílišné výhodě proti jiným. Nikdo nesmí ceny snížit bez“ svolení ostatních; Na uchylky od pravidel uložena velká po- kuta. Laciné cepqy může vyhlašovat každý, poněvadž nejsou vysoké. eboť i na expressm' lodí i se stravou neplatí se víc než 1 krejcar za kilometr. O snížených neb lacinějších cenách nemůže však býti nikdež ani řeči. Všechno má svůj háček. Já proto nízkými ce— nami nikdy k sobě nelákám. Mně hlavně záleží na spravedlivém obsloužení svých cestujících, na vše- možném zkrácení a zmírnění neumlčitelných obtíží s lodní dopravou v mezipalubí. Pravdou jest a pravdou zůstane, že věc nejlacinější bývá také tou nejhorší. Přes moře jeti v mezipalubí, uenívžádná rozkoš, ať už se jmenuje loď tak či onak. Čímdříve moře se přerazí, tím dříve se mukám uděla konec. Jenom v tom a pak zároveň v úspoře času spočívají výhody rychlolodí. Ostatní je všude všechno stejné a k vy- brání nikde nic není. Mezipalubí je mezipalubí; je to poslední třída, tak asi jako na železnicích čtvrtá a kde tě není, třetí třída. Třetí třída je všude skoro stejna na všech železnicích a mezipalubí, je všude skoro stejně na všech parolodích. Pohodlí začíná teprv v druhé a první třídě. Nádhera námořního paláce neprospěje tomu, kdo schoulen bydlí v nej- zadnějším, koutě. Na co největší třeba klásti váhu, je, aby Čech, ' jenž cizých jazyků nezná a světem málo ještě prošel, svěřil urovnání svých cestovních
záležitostí osvědčenému českému jednateli v přístavu. Jenom ten může mu při tak daleké jízdě prokázati platných a vzácných služeb, chráně ho před škodou a před zbytečným utrpením.
Slevovám.
Vícero jinorodých firem uchází se pomocí českých písařů o české vystěhovalce, nabízejíce laci nad laici na nejvýbornějších rychlolodích, při čemž se však nejmenuje ani loď, ani přístav, ani den odjezdu. Hazí se páté přes deváté. Obyčejné lodě vydávají se za poštovní, poštovní zavexpressní atd. Zamotávají věc co možná. nejvíce. Ceský venkovan, omamen lací a podmaštěnou řečí úskočného výdělkáře, sedne rád na vějíčku. Pošle žádaný závdavek. Leč na neštěstí přišel závdavek prý o den pozdě a laciné lodě jsou prý už obsazeny. Nezbývá. prý nic, nežli sednouti na lodě dražší. Vystěhovalec si dělá, trpkých výčitek, že zasláním zavdavku příliš otálel, ale po skutku zla rada. Uspokojí se a je jeho. Tak se chytají hejli. Dobrodineček přislíbuje ostatně ještě za spolucestu- jící, které mu odporučí, až po 8 zl.; jelikož však tuto náhradu příslibuje za spolucestující každému cestujícímu, neobdrží žádný nic. Do nebe vynášené poštovní rychlolodě bývají často staré haraburdí a bůh sám ví, kdy a z kterého přístavu odjedou. Vystěho- valec čeká a čeká, utrácí a utrácí, konečně pošle se dále. Zelezniční lístky do přístavu obstarají se mu za. vyšší cenu a za dopravu zavazadel počíta se daleko více, než co sazba obnáší. V přístavě nastávají nové trampoty, nové výdaje. Na lodi jede kdo ví jaké, s přesedáním kdo ví kde a tluče se mořem kdo ví jak dlouho. Avšak i za Oceanem má ho dobrodinec ve svých rukou. Musí vystoupiv z lodi ještě na ně- kolik dní do hostince, jehož majitel je s dobrodincem ve Spojení. Ostatní vystěhovalci jedou ihned dále, kam jejich lístky po amerických železnicích znějí. On ale musí čekat, až mu hostinský zaopatří lístky na tratě oklikami lacinější za. cenu nej dražší. Dobrodinci plynou takto z jednoho lístku do kapsy 2 až 4 dollary a. zisk hostinského, jenž počítá, za osobu nejméně 172 dol- laru (3 zl. 60 kr.) za den, bývá rovněž nemalým.
Není-li vystěhovalec pevně rozhodnut, kde se usadí, přemluví ho dobrodinec do nezdravých a. sibiřských krajin, kde se platí za dodání jedné duše 5 doll. Utrapy jsou k nevypsání, kterých vystěhovalec sed- nuvší žvástavým lákadlům na. vějička snášeti musí jak na penězích, tak na. tělei na duchu a. proto nechť každý dbá varovného hlasu: „Láce nad láci, peníze darme“ Nářek je pak velký, ale vystěhovalec, stydě se za vlastní hloupost, že se tak notně dal napálit, spílá jen všeobecně: „jeden šíbal větší než druhý“, a obecenstvo nerozeznavá takým spůsobem poctivé jednatele od nepoctivých. Poctivý jednatel má ceny pevné. Nežádá ani o krejcar více, ani méně, nežli paroplavební společnost sama. Slevovati pod rukou, je zakázáno pod pokutou odejmutí jednatelství pro nesprávné vedení. Společnost i úřadové přísně nalehají na to, aby každý cestující stejnou platil cenu. A poctivý jednatel také sleviti nemůže; neb kdyby slevil, slevil by svá procenta, jež jemu skýtá paroplavební společnost jakožto náhradu za jeho práci. Jest to ku př. u mne ten jediný výdělek, z kte- rého vydržuji sebe ikancelář. Kdybych se tohoto výdělku oprávněného vzdal, musil bych se uchylovati od pravdy a zabočiti v jiné směry neoprávněných praktik po spůsobu shora. naznačeném. Lapaním pouhého vzduchu nenasytí se žaludek. Kdo dává, co nemá dát. bere, co nemá brát. Kdo v zdánlivý pro- spěch Váš postupuje výdělek, jedině oprávněný z ob- chodního řízení s Vámi, prozrazuje, že mu tento vý— dělek nestačí. Raději ho obětuje, aby vyzískal větší. Přináší obět ku přilákání —— kořisti. Bohužel dává se snadno lapit lidská lehkověrnost, drzou lží zmá- tena, příteličkováním podkuřováná a úlisným chvá— stem omámená. Na rtech med, v srdci jed. Mým heslem jest: „Svůj k svému a vždy dle pravdy“. Pravda jest toliko jedna. Pravdu žádáte, tu ji máte. Já se neřídím starou zásadou, že svět chce být kla- maným. Co by bylo platno, vyličovat jízdu po lodích za rozkoš, sebe za nějakého generálního ředitele, bohatého bankéře aneb malovat jiných ještě strak na vrbě. Vám bych lhaním neprospel a sám bych se snižoval. Cesta přes moře v mezipalubí je a zůstane vždy jakousi obtíží. Rovněž co rozumný muž snadno
poznáte, že přílišné vychloubání své věci a hanění věci cizé, zvučné nabízení láce a. bůh ví jaké všechno liché tlučení na. buben páchne jarmarečnictvím. Já co skromný člověk nehonosím se, že lodě.mnou za— stupované jsou rychlejší, lacinější a zařízenější, nežli jiné; nevypínám se, že u mne budete lépe alaciněji obsloužen, nežli u jiného: já. Vás toliko svatosvatě mohu ubezpečit, že jiné lodě (vždy uporovnání cen k druhulodí, zdali expressní, poštovní či“ obyčejné) nejsou nikterak rychlejší, _ ani, lacinější, ani zaříze— nější, nežli jsou naše, a že někdo jiný neobslouží Vás lépe a. laciněji, nežli já.. Tato záruka Vám snad postačí; větší ani nelze dáti. Tyto řádky dobře po- suzujte, kdyby ještě někdo přišel k Vám a jel se přemlouvati Vás na stranu jinou. Venkovských agentů je všude hojnost pro firmy různé národnosti různého vyznání v různých městech. Každý z nich k vůli vlastnímu zisku svého pána chválí, at už je chvály hoden čili nic, každý z nich svého soka haní, at už je hany hoden čili nic. Vy ale nepochybíte, setrváte-li se mnou při hesle: „Svůj k svému a. vždy dle pravdy“. Povrehní rozpočet jízdy ku př. z Prahy do Chicaga. I. Nejlevnějším qrůsobem: Z Prahy do Hamburku dráhou s upo- třebením v Německu čtvrté třídy r. 111. zl. 10.— Z Hamburku do Nového Yorku po obyčejné parolodi . . . . . . . . „ „ „ 57.— Z Nového Yorku do Chicaga oklikou přesNorfolk. . . . . . _ .. „ „ „ 28.50 r. m. zl. 95:50 II. Nejdražšim způsobem: Z Prahy do Hamburku veskrz III. třídou pro všechny vlaky, tedyi rychlíky. . . . . . . . . . . r.m.zl. 17.— Z Hamburku do Nového Yorku po expressní rychlolodi . . . . .. „ „ „ 68.— Z Nového Yorku do Chicaga přímo dráhou ...,....,...„ „ ,? 31.— I'. na. zl. 116.—
Za děti od 5. do 12. roku počítá. se veskrz po- lovička; za děti od 1. do 5. roku na lodi polovička, na americké dráze nic a na rakouských a německých železnicích, jsou-li děti malé, také nic; jinak přes 4 leta na drahách v Rakousku a Německu (viz článek „Doprava dítek“) polovička. Za kojence do 1 roku nepočítá se na dráhách nikde nic a na lodí po 5 zl. r. m.
Vzdálenosti.
Z Prahy do Hamburku . . . . 670 kilometrů.
Z Hamburku do Nového Yorku 6.576 kilometrů.
Z Nového Yorku do Chicaga . 1.605 kilometrů.
Dle toho přijde jízda _ _ „
za 1 kilometr 3333733 ŠŠŠ—iii? na evropských drahách beze stravy 1.47 2.54 na amerických drahách beze stravy 1.77 1.93 na parolodi přes moře se stravou 0.86 1.03 Vedlejší útraty po cestě.
Jízda, dejme tomu, z Prahy do Chicaga trva nej- rychlejším způsobem z Prahy do Hamburku . . ._ „ . . . . . .lden; pobyt v Hamburce . . . . . . . . . . 2 dní; Z Hamburku do New'Yorku. . . . . . . .8 dní; pobyt vNeW-Yorku. . . . . . . . . . . 1 den; z New-Yorku do Chicaga . . . . . . . ._._2 dni;
14 dní.
Že se za 14 dní něco utratí, vyrozumíva se samo. Mírně počítáno, možno útratu odhodnout na! osobu při jízdě z Čech a z Moravy po dráze za jídlo a pití,
někdy i přenocování, převoz z jednoho
nádraží na druhé . . . . . . . . . . zl. 1.— v Hamburku v hostinci za byt a stravu ve
III. třídě, 90 kr. denně, za 2 dni . . . „ 1.80 nápoje 25 kr. denně, 2 dni . . . . . . . „-—.50 nalodipivozasdní . . . . . . . . .;!i—
Snešeno zl. 4'30
_ Přenešeno zl. 430 v Novém Yorku 1 den přes noc . . . . . „ 2.50 „ „ nějakou zásobu potravy na dráhuna2dni. . . . . . . . . . ...»„ 1.— 10 skleniček piva po “5 0:50 a, aneb místo — piva nějakou kávu či polévku . . . . .. „ 1.20 zl; 9.— Přuezd do Hamburku.-—
Dle zákona a policejních, předpisů nesmí nikdo čekati na vystěhovalce uvnitř nádraží, kde se sleza z vbzů. Jenom hostinští, mající úřední konoessi k ve- dení vystěhovaleckého hostince, smí čekat u nádraží venku 11 hlavních vrat, kde sez nádraží vychází na ulici. Uvnitř je strážník v uniformě s helmou, jenž vystěhovalce přijímá a dle hostinců, na které ukážou lístky, třídí. Napřed musí ostatní obecenstvo s vlakem přijedší býti z nádraží ven. Pak jde strážník s vy— stěhovalci do jednoho hostince patřícími na ulici ven a vyvolá jmeno hostinského, jenž své cestující přijme a. odvede. Strážník se vrátí a přivede vystěhovalce zase jiné do jiného hostince patřící atd. Firma Josef Pastor odporučuje svým cestujíČímhostinec Fran— tiška Oelker'se v kleine ReichenstraSse č. 10 naproti své písárně. Jinak ale může každý ubytovati se, kde se mu líbí. Nikdo se nenutí. Hostinec není sice velký, ale patří k těm nejlepším a nejspořádauějším a leží po ruce. Kdo se v tomto hostinci ubytovati hodlá, at vycházeje z nádraží drží lístek hostinského v ruce vzhůru a volá jmeno Oelkers. Okolo nádraží bývá 0 pasažéry tahanice; tomu at se každý Čech vyhne, nechce-li býti zavlečen. Kdo jede prostřednictvím Pastorovým, obdrží s lodním zápisem kousek plánu města Hamburku, kde jsou naznačena nádraží, ho- stinec Oelkersův, písárna Pastorova a přístaviště.
Hostinec v Hamburku.
Až přijedete do Hamburku, můžete se, nežli budete sedat na loď, ubytovati v hostinci Frant. Oelkerse v ulici Kleine Reichenstrasse čís. 10. Je to slušný, čistý a laciný hostinec a leží šikmo naproti mé kanceláři. Z hostince ke mně budete mít proto
pouze přes ulici. Jeho listek při vystupování z vozu na zdejším nádraží zastrčte si za klobóuk či za če- pici nebo jej držte v rukou, aby strážník, jenž ještě uvnitř vystěhovalce dle hostinců třídí, věděl, kam pa- tříte. Vycházeje “z nádraží na ulici uvidíte v pravo i v levo celou řadu čekajících hostinských. Tuvolejte, abyste byl úplně jist, že přijdete na pravou adresu, ještě jednou hlasitě jmeno Oelkers a. mějte jeho lístek buď za kloboukem aneb ho dlžte rukou vzhůru, aby viditelným byl. Tím bude hostinský Oelkers naVás upozorněn a ujme se Vás. Hostinec v stěhovalecký má tři“ třídy. Byt se stravou za 24 hošny stojí v I. třídě 3% marky, v II. tř. 2% matky a v III. třídě 1% marky. Pouhý byt beze stravy stojí za 24 hodiny v I. tř. 1% marky, v II. tř. 1% marky a vIII.třídé =V4 marky. Za děti od 1. do 12. roku platí se pole— vička a děti do 1 rokuruhostěny jsou zdarma. Za dovežení zavazadel z nádraží do hostince počítá. se až do 50 kilo- po » 50 trojnících a od 50 až do 100 kilo po 1 matce (1 marka platila při vydání tohoto spisu 57 krejcarů). Tatáž sazba platí za dovezení zavazadel z hostince na loď. Hostinský musí cestu— jící v čas doprovoditi na loď. Zprávy () přijet! lodi na misto.
Cestující vystoupivše za mořem na břeh nemají pro samou novotu aneb pro starosti a trampoty oby- čejně buď ani chuti, buď, ani času, buď ani příleži- tosti, dáti svým lidem. věděti, že šťastně přes vodu sejdostali. Doma nastává, pak obava, zdah'ž loď ne— potkalo nějaké neštěstí atd. Tomu dá se předejití, kd'yž cestovatel udá v mé pisárně adresy osob, jimž se zpráva má podati. Jakmile lod' přirazí, dojde o tom telegram a'já pak podám frankovaně všem, jichž adresy za tím účelem u mne zanechany, písemní zprávu, že parolod' ta a ta, s kterou N. N. odejel, dne toho a toho, tu a tu hodinu šťastně do přístavu toho a toho se dostala. Za podání těchto zpráv ne- vyžaduje se žádného platu.
Svobodný náklad.
ských státních drahách, kde je ,pro dopravu osob zavedena pásmová sazba (viz tuto), není žádný svo- bodný naklad. Na ostatních dráhách je na 1 lístek v I., II. a III. třídě povoleno 25 kilo a % lístku 12 kilo zavazadelního nakladu zdarma-, '.00 je přes váhu, za to se počítá za každých 10 kilo—a za každý kilometr %, krejcaru. Dále se platí manipulační po— platek 7 kr. vždy za každou dráhu a 5 kr. kolek, když zavazadla přesahují zdarma povolenou váha.
Na uherských drahách. Na uherských státních dráhách, na uherské severozápadní draze jakož ina Košicko—bohumínské draze není žádný svobodný náklad, jelikož nyní _na těchto dráhách panují pásmové sazby (viz tyto). Rakousko-uherská státní dráha v Uhrách počítá za každých 10 kilo za každý kilometr Vm kr. Ostatní drahy thrachmají sazby jako dráhy rakouské.
Na německých drahách, asice na saských a pruských, je na 1 lístek I., II. a III. třídy povo— leno 25 kilo nákladu zdarma a na %, lístku 12 kilo. Za převahu se platí za každých 10 kilo a za každý kilometr 1Artrojníku (Pfennig). Na lístek IV. třídy není žádný svobodný naklad, než jen cočl'ověk může s sebou vzíti do vozu.
Na parolodích přes moře neplatí jak při naklade tak při zavazadlech žádná vaha, nébrž jen míra. Na lodi se úředník neptá, jak jsou zava— zadla těžká, nébrž pouze jak jsou velká. Na 1 jízdní lístek povoleno % krychlového čili kubického metru zdarma ana V2 lístku V4 krychl. metru; kdo má přes míru, musí doplácet dle tarifu: 50 německých marek za. 1 knbický metr, což je asi 174 marky za jednu kostkovou stopu.
Na amerických dráhách mavystěhovalec na 1 celý lístek 150 amerických liber nakladu svo— bodno, což je asi 68 kilo, a na % lístku 75 liber (34 kilo). Co je přes váhu, platí se ku př. z Nového Yorku do Chicaga (960 anglických mil: 1.645 kilo- metrů) dle tarifu: 1 dollar 95 centů za 100 liber (čili asi 4 zl. 65 kr. za 45V3 kila).
Míra beden a kufrů.
N a lodi se nepočítá náklad dle Váh , nýbrž pouze dle míry a rozměr beden či kuůů najdye se, násobí-li se v centimetrech délka výškou 3. to co vyjde náso— bí-li se ještě šířkou. Kostkový metr je jeden million kostkových centimetrů a půl metru je půl millionu čili 500.000 kostkových centimetrů. Uvedu příklad. Bedna by byla 102 centimetry dlouhá, TO centimetrů široká a 70 centimetrů vysoká; tož by v těchto roz— měrech obsahovala 102 X 70 : 7140 )( TO : 499.800 kostkových centimetrů, tedy ještě o 200 méně, nežli zdarma povoleno jest. Kufry a bedny nepotřebují míti snad rozměry, jak hořejší příklad udává; mohou míti délku, šířku i výšku jakoukoliv. Já chtěl po- dati pouhý návod, dle něhož doveda svá zavazadla sám si změřiti předem již každý zví, bude-li musit dopláceti čili nic. Na daleké cestě vyžadují zavazadla nemalé opatrnosti. Bedny akufry buďtež pevny, aby se nerozbily častým překládáním a házením po cestě, buďtež zavírány na dva silné zámky uvnitř, v pravo i v levo, an se visací zámek snadno urazí a budtež k tomu ještě obvázány dobrým provazem na kříž, aby se někde těžším udeřením nerozsypaly.
Znamenáni kufrů a beden.
Každý kufr a balík, každá bedna a taška atd., jež pošlou se napřed buď poštou neb drahou na adresu Jos. Pastor No. 23 Kleine Reichen- strasse, Hamburg, nechť se znamená dvěma pí— smeny a, jednou číslicí. Za písmena nejlépe třeba volit začáteční písmena jmena a příjmení vlastníkova a za číslici číslo domu, v kterém vlastník posledně bydlel. Majitel by se jmenoval ku příkladu Václav Čech a bydlel by v čísle 31.„Svou bednu neb kufr dal by proto znamenati: V. O. 31. Kdyby měl zava— zadel více, řekněme čtyryv kusy, dal by pvrvní zname- nati, V. O. 31, druhé V. O. 32, třetí V. O. 33, čtvrté V. O. 34. Kdyby pak o svých zavazadlech, na mne pan Václav Čech psal a. je jednoduše V. 0. 31—34 jmenoval, vím ihned, která zavazadla to jsou amno- ho-li kousků. Napíše-li však skoro jeden každý na
kufr jenom adresu Pastorovu, pak mam zde mnoho. kufrů a beden se stejnou adresou a rozeznání spů— sobí obtíží. Kdo proto dá. znamenat sva zavazadla jak uvedeno dle svého jmena a příjmení a dle čísla domu, může spoléhat, že budou vždy snadno k roze— znání a že on sám označení čili markování svých beden a kufrů nezapomene. Dejme tomu, že bykufr Václava Čechu, označený V. O. 31 někde uvaznul a že by se musil hledati. Podle znaku se lehko vy- najde, ale dle popisu, že je černý, velký, malý atd. těžko; neb v magacínech leží často na sta kufrů a beden. Zasýlání nákladu.
Zde děje se nejvíc chyb. Proto tento článek doporoučím zvlášť Vaší pozornosti co nejbedlivější. Chcete-li jeti do Hamburku veskrz třídou třetí, máte na jeden celý lístek jenom 25 kilo nakladu svobodne. Za každých dalších 10 kilo platíte něco přes 2 zl. Vy byste měl ku příkladu přes vahu 71 kilo. Draha už počítá, 80 kilo, musil byste za ně nejméně do- plácet 2 X8:zl. 16, kdežto kdybyste poslal jeden metrický cent do Hamburku 14 dní napřed na mou adresu co obyčejný naklad (německy Frachtgut), platil byste pouze 5 až 6 zl. Posledním spůsobem uspoříte už na. 100 kilech víc než 10 zl. a máte pak, když jedete, se svým nákladem méně starostí. Ná- klad, který jde zároveň s Vámi, musíte na hranicích v celnici dát prohlédnouti, sice by zůstal zpět a. ne šel by dále, kdežto naklad, napřed poslaný, nepro- hlíží se nikde, až v Americe. V nákladním listě ne- udávejte své věci jinak než jen „Effekten“ aneb „Passagier-Effekten“, což znamená věci pro osobní potřeby určené, jako šatstva, peřiny, prádlo, obuv atd. Casto se udává. ku příkladu „peřiny“, „peří“, na které je zvýšena sazba, což je zbytečné. Prohlí— žení působí obtíží; musíte zajít do celního sálu, mu- síte svůj recepís odevzdat nosičům, kteří na tento rece is zavazadla z vozů přinesou, musíte je otevřít, a když celní úředník snad všechno rub na rub pře, házel, zase zavřít a od nosiče, jehož dobře pamatovati si třeba, si pak dat recepís vrátit zpět, tot se rez-
umí po zaplacení malého zpropitného za vykonanou pro Vás službu. Mate-li úmysl k vůli uspoření peněz použíti Německem třídy čtvrté, která stojí právě jenom polovičku třídy třetí, pamatujte, že na lístek čtvrté třídy nepovoluje se žádný svobodný'náklad, než jen to, co člověk může s sebou vzíti' do vozu. Rovněž nezapomínejte, že zavazadla, jež s sebou ve- zete a jež jste dal na váhu, jdou vždy jen tak da— leko, jak daleko zní Váš lístek, a že tolikráte vžd
znova musíte je dát na váhu, kolíkráte svůj lístek po cestě obnovujete. Pozor dávejte na reoepis, bez něhož se zavazadla nevydají. Kdo ztratí recepis, ztratí obyčejně zavazadla. Dle mé dlouholeté zkuše— nosti učiníte nejlépe, když těžší věci 14 dní napřed zašlete, pravím 14 dní napřed, aby byla jistota, že zde budou, nežliVy přijedete. Skladník na dráze Vám za malou odměnu vše vyhotoví. Rychlozboží (Eilgut) potřebuje do Hamburku asi týden, je ale ještě jednou tak drahé jako náklad. Náklad se musí posýlat na mou adresu: Jos. Pastor, No. 23, Kleine Reichenstrasse, Hamburg, a ne na jinou adresu. Ně- kdo, boje se o svá zavazadla, pošle je na vlastní jmeno. Pak zůstanou ležeti na dráze, spůsobí vysoké skladné (tak zvaný „Lagergeld“), majetník přijeda sem musí je hledati, musí se pasem legitimovati, aby dráha se přesvědčila, že mu patří, musí celní prohlídku obstarati, do přístavu je dopraviti atd., kdežto uschování nákladu, který se pošle na mou adresu napřed, děje se u mne úplně zdarma, byť by třeba i celé měsíce zde ležel. K vůli sazbám v zlaté německé měně * posýlají' menší stanice naklad do Hamburku nevyplacené. Já takový naklad vyplatím, u sebe-uložím,——k lodí dopravím a nepočítám cestu- jíČím' ani o krejcar více, než jen co hotové výlohy obnášejí. Každému, kdo si přeje, předloží'se ná- kladní list na důkaz, mnoho-Ii dovoz do Hamburku obnášel. Za dovoz z Hamburského nádraží k'lodi platí“ se u mne 1 marka 10 trojníků za,—kus a 40 troj- níků za celní 'průvod do svobodného přístavu, cel- kem- tedy 1 marka 50 trojníků čili asi 86 kr. Kdyby se však někomu z jeho zavazadel něco ztratilo po cestě, neberu za takovou ztrátu žádnou zodpovědnost já, nýbrž vždy jen zasýlatel sám.
Dpozděné náklady.
Komu by náklad předem do Hamburku zaslaný v čas nedošel, a. on proto bez něho cestu přes moře nastoupil, musí se hlásiti u mě filialky Jos. Pastor, 1432, I. Avenue New York, na. niž náklad s ně- kterou pozdější lodí se odešle s dobírkou vzešlých výloh. Paroplavební společnost čítá za dopravu ta- kového nákladu, když se povolená. na. jízdní lístek míra nepoužila, 1 dollar za každý kus, ať je“ velký at malý, těžký či lehký. V Novém Yorku čítá se rovněž za celní manipulaci, za dovezení na. dráhu atd. jakási částka.. Cestujícím, jimž by zavazadla zde uvázla, a kteří po Americe jedou dále na západ, možno raditi, aby z Nového Yorku volili směr přes Norfolk, a aby, než odjedou, oznámili věc v mé tilialce a udali tam číslo lístku. Pak by odeslaná za nimi zavazadla šla. také v Americe (do 150 liber amerických na. 1 lístek) zdarma.. Nežli však se z Nového Yorku dotyčný náklad pošle za. majitelem, musí byti dříve všechny naznačené dobírky a. výlohy u mě iilialky .zapraveny. Patrnoť, že opozděný ná.- klad působí mi obtíže a. majiteli značné útraty. Proto káždý dbej, aby náklad se neopozdil.
Kupovam převozních lístků v Americe.
Mnoho amerických Čechů vyplácí svým známým a příbuzným jízdu do Ameriky. Každý z nich si přeje, aby jeho lidé byli správně vypraveni, dobře obsloužení a patřičně na tak dalekou cestu poučeni. Tomuto přání bude vždy vyhoveno, koupí-li se pře-„ vozní lístky u'mé ňlialký v Novém Yorku, jejíž adresa. jest: Jos. Pastor, 1432, I. Avenue New York. Ale pozor! Já. v Americe žádných místních a. ven- kovských jednatelů nemám. Kdo tudíž chce použiti mého? prostřednictví, musí přímo dopsati na udanou adresu do Nového Yorku. Vyplatí-li se cesta u ji- ného jednatele, třeba. přes Hamburk, nejde doprava skrze moje ruce, a já, s cestujíČímdo žádného styku ani písemně ani osobně zde nepřijdu. Proto nechť se peníze na převoz pošlou všude, kde se vyžaduje mého prostřednictví, na. mou ňlialku do Nového
Yorku, která každému na předcházející poptávku ochotně a zdarma bližších podá zpráv. Naše ceny nejsou vyšší nežli jinde. Ovšem dělá. mnohému kra- janu zasýlání peněz poštou částečných obtíží, ale toť přec jen nepatrnou je maličkost-í vůči žádoucímu pro něho cíli, aby osoby, jimž cestu vyplácí, a na nichž mu proto také zajisté záleží, přišly předi za. mořem do rukou českého jednatele jak v národním tak v obchodním ohledu s důstatek osvědčeného. Tito cestující obdrží odevmne na. památku zdarma pěkně vázanou knihu „Ceské osady v Americe“ a „Kapesní slovník česko-anglický“ a občanu ame- rickému, jenž jim jízdu vyplatil, podá se odtud zpráva, na kterou loď sedati budou, a kdy asi je očekávati má. To jsou vše malé pozornosti, malé ochotnosti, které ale našemu lidu za mnoho stojí, a o nichž jinde se neví. Zásluha nespočívá v do- pravení, nýbrž v připravení cestujícího. Objednat a vystavit přeplavní lístek, dovede každý chlapec; ale dát vystěhovalci patřičný návod na. celou cestu, obstarat mu všechny služby spravedlivě, výhodně a úplně zdarma, ošetřovati a ujímati se ho ve všech potřebách až na místo a jednati s krajanem vždy co upřímný krajan, k tomu už patří zralá povaha zkušeného muže, jenž ve svém poyolání zaujímá vyšší stanovisko, k tomu už patří Čech, jenž jest Čechem s tělem i s duší, a jenž s chutí a horlivostí pracuje, aby plnil úkol národní. — Rovněž vřele odporučnji americkým Čechům do Evropy cestujícím ku koupení převozních“ lístků svouíilialku v Novém Yorku, která. každému ochotně a správně poslouží. Kdo z těchto cestujících u mne v Hamburku se za- staví, tomu zabezpečuje se zase zde jakákoli služba dokonale a úplně zdarma. Každý Čech, uposlechnuv tohoto odporučení, najde u mne mnohý prospěch, který by mu jinde snad ušel. Mimo jiné obdrží zde skvostné vázanou knihu „Ceské osady v Amervice“, kterou může vzíti s sebou na památku do _Čech. Jest mi vždy nemalým potěšením, když mne zde Amerikán navštíví, a když mne o poměrech své nové vlasti zpraví. Sbírám zkušenosti starých Ame- rikánů, abych stále po ruce měl látku poučlivou pro nováčky, jimž, když už jednou se svou otčinou se
rozloučili, přáti a dle možnosti přispívati musíme, aby za mořem prospívali. Avšak těším se takové ná.- vstěvě také co bývalý Amerikán, nemoha se zbaviti touhy po hovoru o státech, v nichž i já dlouhá. léta strávil, o tamních Ceších; v jichž kruhu jsem ob— coval a působil. I zde, platí přísloví: „Svůj !: svému a vždy dle pravdy.“ Čech Čechovi proukaže.platněj- ších služeb, nežli sebe správnější jinorodec, a má. firma. za výdělek z prodeje lístku lodního plynoucí, zříkajíc „se každéhovedlejšího zisku, poslouží s nej- větší-ochotou ve všem. každému zdarma. Něco za neco. Výměna peněz.
Na cestě do Ameriky budete mít co dělat se dvojími penězi, Vám sna ještě neznámými, a sice s německými a americkými. V Německu jsou marky a v Americe dollary. Jedna marka (německy Mark) má 100 trojníků (německy Pfennig) a jeden dollar (anglicky Dollar), má. 100 centů (angl. cent vyslov sent). Kulaté stojí 1 dollar asi 2 zl. 40 kr. Kurs rakouských peněz čili tak zvané ažio mění seo ma- ličkost ovšem co den, ale já. uznávám zadobré, zahy o věci Vás uvědomit, abyste sám uměipočítatimikde' ošiditi se nedal. Měnit můžete. kde chcete, jenom dbejte, abyste měnil u firmy známé a solidní, která by Vám nic falešného do ruky nedala. Já. obstará.— vám ovšem také výměnu peněz cestujícím, kteří mne o to výslovně požádají, nevnucuji se ale, jelikož vý- měnu konám z pouhé ochoty, beze všeho zisku, při- hlížeje stále k tomu, aby našince, jenž mně urovnání svých cestovních záležitostí svěřil, byl ve všem ob- sloužen spravedlivě. Až po dnes, po celých 20 roků, nemůže nikdo, jenž mým prostřednictvím doAme- riky vypraven byl, říci, že by u mne byl o jediný haléř zkráceným. Na to ale upozorňuji, aby si nikdo vyměněné peníze nedával ani po cestě ani v Ame- rice přepočítávat neznámými lidmi,'kteří z řemesla se lichometí hlavně k vystěhovalcům, aby se jich zdánlivě ujali. Bývají to obyčejně krajané. Po dlou— hém přítelíčkování nabídne se úlisník konečně pře- počítat peníze, zda-li nestalo se ošízení. Buď pak něco schází aneb se najde nějaká, falešná, bankovka,
která se dovedným způsobem za dobrou bankovku vpašovala. Podvodník takový ihned obviňuje pocti— vého směnárníka, aby sám zůstal čistým. Důvěra. proto neznámým lidem se nesmí dávat cestou ihned. Do Německa, neberte s sebou žádných stříbrných peněz, nýbrž jen papírových. Na. každém stříbrném zlatníka tratí se o 3 krejcary více než na papírové zlatce, a na, drobných tratí se ještě o jeden krejcar víc. Při výměně dejte sobě všude dít účet, abyste věděl, kde, kdy, co a jak jste měnil. Buďte opatr- ným; neb jakmile peníze přijmete _a z kanceláře vy- jdete, ztrácíte veškeré nároky, kdyby náhodou vý- měna. nebyla, správná. Jenom omyl, z účtu vidný, dá, se napravit. Jeden zlatý zlata jsou zrovna 2 něme- cké marky. Německé marky a americké dollary je zlatová měna, Při vydání tohoto spisu (prosinec 1890) byly kursy na celé krejcary přibližně tyto: 1 německá marka :_zl. 0—57 r. m.
Vystěhovalecký úřad v Hamburku. (Auswanderer-Behórde in Hamburg). „Ochrany a rady dostane se vystěhovalcům
bezplatně v kanceláři vystěhovaleckého úřadu v Ham— burku, Passagierhalle auf dem Grasbrook, jenž vše- dního dne od 9. do 6. hodiny otevřen jest.“ Toto upozornění ve všech řečích rozdává. policie všem vy- stěhovalcům, jakmile do nádraží hamburského při- jedou. Komu by se tedy, ať v čemkoliv, nějaké pří- koří stalo, obrat se na výše jmenovaný úřad, jenž
se tebe vždy ochotně a rázně ujme. Cesky se tam smluvíš také. Jeho kancelář nalezá se v budově, jmenované Passagierhalle auf dem Grasbrook (čti pasažírhalle auf dem grázbrók), u vody, kde se sedá. na loď. Kdo ode mne s lodním zápisem obdrží žele- zniční mapu s rozvrhem jízdy do Hamburku, najde na této mapě také kousek plánu zdejšího města, kde budova „Passagierhalle“ naznačena jest. Dle plánu tam každý snadno může treňt. Legltlmace.
V Rakousku je říšskou ústavou, tedy nejvyšším zákonem, zabezpečeno volné pohybování a přesídlo- vání z místa na místo. Cestovati se může proto úpl— ně svobodně bez pasu a. beze vší legitimace nejen v Rakousku a Uhersku, nýbrž i v celém Německu. V Americe se nikde ani pasu ani jiných legitimací nevyžaduje. Samo sebou se však rozumí, že opatrný člověk na cestách nezapomene na legitimační listinu, kterouž by se dovedl vykázat, kdyby někde pro ně- jaké podezření. zastaven byl. Kdo chce domov na. čas opustit buď za svým povoláním, aneb k vůli ná.- vštěvě, aneb k vůli vyhledání práce atd., nesmí; mu obecní úřad odepříti domovský list a. pracovní knížku. Politický úřad musí každému občanu; jenž na cesty vydati se hodlá, uděliti pas, když prostřednictvím obecního představenstva. o to požádá. a předepsaný kolek zapraví. Mladíci, kteří si svůj assent ještě ne- odbyli, mohou ovšem obdržeti pas toliko do času, kdy k odvodu dostaviti se mají. Vše to ale týče se pouze cestujících, tedy lidí, jež jen na nějaký čas se vzdalují a opět domů se vrátí. Něco jiného, jedná—li se o vystěhování do ciziny. Vystěhovati se znamená. tolik, jako odejít za zemské hranice a více se nevrá- tit. , Vystěhovalcům, pro žádné zločiny soudně nestí— haným, musí vydati se pas beze všech průtahů, ne- jsou-li vojančině podrobeni a mají-li zaplaceny daně a. vojenské taxy. Toliko příslušníkům armády může povolení k vystěhování se do ciziny před ukončenou služební povinností uděliti sám jen říšský ministr vojenství dle clánku 64. rakouského branného zá,- kona, dle něhož rovněž povolení těm, kdož posud
nedostavili se ku odvodu, závisí od rozhodnutí mi- nistra zemské obrany, a uděliti se může, jen když také rodičové se vystěhují. Kdo jede ,do Ameriky a není německým poddaným, tomu při sedání na loď postačí legitimace jakakoliv, at to pracovní knížka, domovský list, křestní list, pas neb cokoli. V pří— stavě se nikdo neptá příslušníků cizé zemi, zdaliž jsou cestujícími aneb vystěhovalci. Za to ale má, na rakouských hranicích (3. k. policie právo, žádati od skutečných vystěhovalců patřičných legitimací na důkaz, že státním povinnostem vyhověno jest. Pra- videlný pas, znějící do Ameriky, je vždy nejlepší legitimací, a radí se proto každému, aby se jím za- opatřil, nežli na cestu zaoceánskon se vydá, ať pak už je vystěhovalcem čili jenom cestujícím. Sedám na loď.
Nikdo nemysliž, že, jakmile přijedeš do přístavu, můžeš z nádraží přímo odebrali se na loď. Na loď se sedá v určitý čas. Napřed ale musí býti vše uspořádáno. K tomu patří: 1. Všichni cestující musí býti u paroplavební společnosti v knihách zaneseny,
Dvoušroubová expressní parolodi
zítko; 2. dále stojí úředník, jenž prohlíží lodní lístky, zdaliž na nich lékařské razítko se nalézá; 3; dále stojí 3 až 4 policejní úředníci, prohlížející pasy hlavně za tou příčinou, aby nikdo nemohl uprchnout,“ kdo. je stíhán zatykačem a aby z německé říše neutíkali mladíci ve vojenských letech; 4. u přístaviště na vodě leží loď menší, spojená s přistavištěm dřevě— nými schody; u schodů stojí 2 kontrolor-ové, kteří odtrhnou od lodního lístku kupon a na loď tolik osob'propustí, na kolik lístek vystaven jest; proto se rodiny musí držet pohromadě. Tato malá loď do- veze cestující k velké lodi, nakterou opět přestoupí a která. pak je zaveze až na místo. ' Na velkělodi stojí mužstvo, které cestujíČímukazuje, do. které místnosti mají se odebrat. Třídění děje se dle lístků: rodiny mají lístky bílé, svobodní mužští mají zelené a svobodné ženské mají žluté. Tyto tři druhy cestu- jících jsou na lodi odděleny. Veškerá zavazadla jdou s cestujícími s malou lodí na velkou, kde se pak mezi jízdou po Labi k moři (z Hamburku se jede po Labi ještě asi 18 mil, skoro 6 hodin k moři) urovnávají. Každý cestující, jenž má'menší kufry, at:-si svá zavazadla dá donést kn své posteli; kde se umístní buď pod postelí aneb v některém koute- čku, kde právě místa jest. Větší kufry a. bedny uloží se jinde, ;ale majitel si —z nich napřed může vzíti, co potřebuje. Proto dej každý pozor na. své věci, když se počnou na velké lodi ukládat a rovnat. Parolodě.
Společnost, kterou j a zastupuji, jmenuje se „Ham- burg-Amerikanische Packetíahrt—Actien—Gesellschaft“. Je to jedna z největších paroplaveb na. světě, majíc přes 40 obrovských lodí (malé lodě víto'nepočítaje). Její personál obnášel koncem minulého roku 2897 osob. Její loďstvo vykonalo za minulý rok 1,634.290 ,mil cesty, což je asi tolik jako 75krát okolo země. (Objem celé zeměkoule je 21.600 námořních mil a 1 námořní míle:1855 metrů). Že od tak roz- sáhlého podniku nelze očekávat, aby jeho ředitelstvo a. představenstvo, jež zákonitě oprávněno jest firmu podepisavat , umělo také česky k vůli rozumění
českým dopisům, je na bíledni. Přec nemůže nikdo podepsat právně dopis, jemuž nerozumí. “Proto je ustanoven český jednatel, jakožto prostředník “mezi společností a-"českým obecenstvem. Není to tudíž žádný zbytečný poběhlík aneb vtíravec, jenž by jako upír na vystěhovalce čekal a je lákal. Německá paroplavba ho ,musí mít k vůli českému obecenstvu a české obecenstvo ho“ musí mít k vůlí německé paroplavbě. Kdybych já'zde nebyl,'byl by zde někdo jiný, a kdo ví, jestli by někdo jiný českému obe- censtvu poskytoval tak platných služeb, jako já. Ale k věci. Já dopravují po trojích parolodích třikrát za týden, a sice po obyčejných každou středu, po poštovních každou neděli a po expressních každý čtvrtek. Obyčejná. paroloď urazí cestu za 14 až 15 dní, poštovní za 11 až 12 dní a expressní za 7 až 8 dní. Je-li nepříznivé počasí, může se jízda. pro- dloužit u obyčejných parolodi až o 3 dny, u poštov- ních až o 2 dny a u expressních až o 1 _den. _ Je-li mlhavo, smí se jen poloviční rychlostí jeti. Mezi- palubní cena je na obyčejné parolodi o 20 matek a na poštovní o 10 marek lacinější, nežli na ex- pressní. Expressni lodě jezdí ale pouze od jara do zimy, a majíce po dvou šroubech s dvojím strojem, jsou nejrychlejšími a nejbezpečnějšími na celém světě. Aby člověk mohl si učiniti o takové lodi malé ponětí, uvedu, že je ku příkladu expressní parolod' „Fin-st Bismarck“ 502 stopy dlouhá, 571!2 stopy ši- roká a 38 stop hluboká.. Stroje pracují silou 14.000 koní. Do lodi se vejde 10.700 krychlových metrů. Je to na. celé evropské pevnině největší loď. Stroje váží 20.000 centů. Loď má tři komíny, každý 12 stop široký; má 9 kotlů, každý 17' 3" dlouhý a_15' 14" široký. Uhlí vezme loď na jednoduchou cestu tam 270 vagonů po 200 centech:540.000 centů, což se rovná. denní spotřebě 6.750 centů. Mimo 2 hlavní hnací stroje má loď ještě 40 menších samostatných stroji na pumpování, skládání a nakládání, na elek- trické osvětlení atd. Elektrických světel má loď 900. Sroub má. 3 křídla, každé v průměru 18 stop, jeho celý objem dělá. 509 stop, a toto mocné těleso otáčí se za minutu “all-krát. Rychlost je 21 námořních mil za hodinu aneb 38'95 kilom. čili 575 zeměpisné míle.
To je r chlost osobního vlaku. Na palubě to proto. notně čičí. Tím,. že expressní parolodě mají dva od s ebeoddělené stroje a dva šrouby, jsou chráněny před nepředvídanými nehodami na moři, působenými zlomem vesla. neb hřídele. V případě, že by jeden stroj se porouchal, jest druhý stroj s to, parolod' pohybovati ještě rychlostí obyčejných par- níků. Každá. rychlolod' má. 11 nepromokavých oddělení (šaty) beze dveří, podlaha lodě jest dvo- jitá, tak že potopení se lodě jest úplně nemožné, kdyžby nárazem na skálu neb kolisí s jinou lodi byl spůsoben otvor. Mužstva. je na lodi kulaté 250, a. sice 1 kapitán, 6 důstojníků, 1 správce, 1 lékař, 20 námořníků (matrosů), 155 strojníků (skládajících se z 1 vrchního inženýra, 1 druhého inženýra, 5 tře— tích inženýrů, 2 čtvrtých inženýrů, 14 assisteutů, 9 vrchních topičů, 54 topičů a 60 dělníků pro přivá— ženi ke kotlům uhlí atd.), 6 kuchařů, 6 kuchyňských pomocníků, 2 pekaři, 1 řezník, 1 cukrář, 1 holič a 70 stewardů (posluhovačů čili sklepníků). První kajuta má 107 pokojíků po 2 pevných postelích a. v pádu potřeby se mohou v každém pokojíkuještě 2 postele přidělat; tož je 428 postelí. Druhá kajuta má'GO pokojíků s 206 postelemi. Mezipalubí čítá v pěti'odděleních 765 postelí (každé takové oddě— lení má. opět “malá. oddělení po 8, 12 až 16 poste- lích). Je-Ií lod' úplně obsazena, přechovává v sobě 1650 lidí. To už je celé městečko. —— Poštovní a oby— čejné parolodě jsou ovšem menší, ale zařízení na nich není horší. Jedou pomaleji. Poštovní má. rych- lost 14—15 namorních mil za hodinu ». obyčejná. 11-_—13. Nejmenší rychlost parolodě dělá. pořád ještě " asi 3 zeměpisné míle za hodinu, což není tak málo. U mne má. cestující dostatečný výběr, a lodě mnou zastupované nejsou předčeny až dosud na žádné straně ani zařízením, ani rychlostí, ani lácí; krátce: lepší dopravy přes moře není nikde. Německé paro- lodě jsou to jenom, které já. zastupuji, a sice přímo jedoucí, tedy bez přesedání. Kdo se přihlásí, at ur- čitě řekne, na. jakou loď si přeje sedat, zdali na ex— pressní, či poštovní anebo obyčejnou. Každá z nich má. jinou cenu.
Rychlost lodi. »
Ředitel zahraničné pošty Spojených Států (Super- intendent of Foreign Mails) uveřejňuje zprávu, sáha- jící od 30. června. 1889 do 30. června 1890, dle níž byla poštovní doprava mezi EvropouaAmerikou nej— rychlejší po expressních parolodích Hambursko-ame— rické akciové paroplavební společnosti. Druhé místo zaujímá anglická. paroplavba „Inman Line“, třetí místo angl. paroplavba „White Star Line“, čtvrté místo „Severoněm Lloyd“ v Bremách, páté místo angl. paroplavba „Cunard Line“, šesté místo francouz. paroplavba „Compag Générale Transatlantique“ atd.
Mezupaluhl.
Loď jest rozdělena na patra. Dolní patro, 25 stop vysoké, sáhá až ke hladině mořskéa určeno jest pro náklad. Druhé patro, 8 až 9 stop vysoké, jest tak zvané mezipalubí a leží nad patrem pro náklad apod patrem, kde umístěny jsou kajuty. Do kajuty vedou s hora. schody jedny a. do mezipalubí schody dvoje. Na lodích žádných kajut nemajících bývá mezipalubí, alespoň jeho větší část, v horním poschodí. Na lodi se každý prostor musí využitkovat a jsou proto po- stele, jak v kajutě, tak v mezipalubí vždy dvě nad sebou, každá, dle zákona nejméně 1.83 metru dlouhá a 0.50 metru široká.. Taková, postel slouží buď pro jednu osobu přes 12 let starou aneb pro dvě děti mezi 1. a 12. rokem. Vmezipalubí obdržíte na postel nový Slamník a novou slaměnou podhlavnici, ale o přikrývku musíte se postarati sám. Za. přikrývku slouží obyčejně přivezené s sebou peřiny, neb kou- pená deka, neb kožich a. svrchník. Jídlo se donáší ve velkých nádobách pro skupiny 10 až 16 osob. Proto radno, aby se cestující české národnosti na lodi drželi pohromadě. Náčiní k jídlu, jako misku, lžíci, nůž, vidličku, láhev na vodu k pití, která jenom dvakrát denně se rozdává atd., dostane každý ce- stující na lodi zdarma. Mezipalubí je vzimě topené. Mí— sta jsou nejlepšív středu lodě, kde se kolíbání nejméně pociťuje. Nechť proto našincové při vstupování na loď hledí býti předními. Kdo dřív přijde, ten dřív mele.
k' dostání za 50 trojniků velká. aza 30 trojníků malá. láhev. Dvakrát denně, ráno a odpoledne, prohlíží lékař s kapitánem neb prvním důstojníkem veškeré místnosti v mezipalubí. Kdo by se cítil nemocným neb kdo by měl nějakou stížnost či nějaké přání, může se pri této příležitosti hlásit. Lékařská služba jakož i podané na lodi léky jsou zdarma. Nižší na— mořní mužstvo bývá, jak to jich povolání samo sebou už nese, poněkud drsné a cestující budiž proto co možná shovívavým aústupným; leč snrovostinetřeba si dátlíbit a kapitán ihned zakročí, když se mu to oznámí. Kapitán a první důstojník jsou na lodi vrch- ními pany; na ně třeba se obrátit, když se o něco mimořádného jedna. Oba. bývají pravidlem _vlídnými lidumili, když se jim věc neb prosba zdvořile před- nese. Jen nezalezat do kouta! Býti mírným, ale skálo- pevně stati na svém pravu, vede k cíli. Strava na lodi v mezipalubl.
Strava k nasycení dostatečná podává se tukr" út denně a sice: 1. ráno: Káva aneb čaj a pšeničný neb žitný chleb s máslem; 2. v poledne: patřičně připravený teplý oběd, pozůstávající střídavě z těchto jídel: čerstvé neb nasolené, neb naložené i jiné ho— vězí maso, nasolená neb uzená vepřovina, usušené ryby neb slanečky, vždy s patřící k tomu zeleninou, hráohem, čočkou, bobem, kroupami, rýží aneb něčím z mouky; 3. večer: káva neb čaj, pšeničný neb žitný chleb s máslem. K upravení naduvedených pokrmů jest společnost povinna vzíti na loď pro každouosobu na každých 10 dní: 1. soleného hovězího masa, čer— stvého neb v krabicích naloženého hovězího masa aneb jiných buď čerstvých neb naložených druhů masa dohromady 1450 gramů, 2. solené vepřoviny 700 gr., 3. slanečků 3 kusy, 4. pšeničného chleba 3600 gr., 5. másla 300 gr., 6. čerstvých bramborů 4000 gr., 7. pšeničné mouky 720 gr., 8. hrachu 500 gr.,
kapované a 41itry nepřekapované. Ku zlepšení stravy může se npotřehiti mimo bramborů též kapusty, řípy, mrkve a jiných zelenin, za to však mohou přiměřeně odpadnouti luskoviny. Pro nemocné a děti nalezá se na lodi mimo naduvedenou zásobu ještě zvláštní zá.- soba červeného „vína, cukru, saga, ovesní mouky, ln'upice, čerstvého—neb kondensovaného mléka. Tato strava.—je- zakonem předepsána pro všechny „lodě. Paroplavební společnost, “kterou ja zastupuji, vydala loňského roku na potraviny pro jednoho mezipalub- nika bez ohledu na stáří za každý den '1 marku 177z trojníku průměrně, což jest asi 67 krejcarů. Za tuto částku dalo by se při 600 lidí průměrně na každé lodi přec něco kloudného ustrojit. Ale není tomu tak. Zrovna. na stravu v mezipalubí bývají nej- trpčí stížnosti. A kdo je toho vinen? Lodní správa ne, nébrž různé okolnosti, které se nedají odstranit. Na lodi jest místnost vždy obmezena, i kuchyně je proto malá,. Pro 5001000 lidí může se vařit jenom ve velkých kotlích. Vaření děje se nejvíce jenom parou. Pára sama dá. už jídlu jiné vzezření a jinou příchuť. Mezi cestujícími 'sou všechny národnosti evropské zastoupeny a každá národnostje jiné stravě zvykla. Pro každou národnost zvlášť vařit se však nedá. Jednomu strava chutná a druhému se proti- vuje. K tomu přidruží se ještě následkem mořské nemoce přílišná podrážděnost žaludku a stesky jsou pak všeobecné. Tato vada panuje na všech lodích celého světa. Málo kdo byl až dosud »; mezipalubní stravou spokojen, vyjma snad severní Němce, kteří této stravě jsou uvyklí. Strava sama v sobě je dobrá. Ja konaje před dvěma roky cestu do Ameriky okusil jsem tuto stravu pravidelně každý den a mohu říci, že mi chutnala. Ovšem jsem užseveroněmecké ku— chyni, kde se obyčejně všechno vaří— vjednom hrnci, také uvyknul. Zde je jídlo, ku př.“ naložené maso, knedlíky a hrušky neb suché švestky, neb maso, brambory a zelí, všechno vařené v jednom hrnci, pochoutkou a v Čechách komu by napadlo tak vařit. To jsou rozdíly, s kterými se musí počítat a na které upozorniti mám za svou povinnost.
Mořská nemoc.
Kolíbáním lodě na vlnách mořských dostane'ce stojící, jenžhoupání dobře nesnese, poznenahlado hlavy závrať, která má. v následek dávení. Tot moř— "ská nemoc. Nebezpečnou není; neb jakmile člověk houpání uvykne, čili jakmile utišením moře loď ko— líbatí se přestane, čili jakmile člověk vystoupí z lodě zase na pevnou půdu, je ihned zase zdráv jako ryba. Na co ale upozorniti dlužno, je, že onemocněním, byt sebe nepatrnějším, obyčejně zprotiví se lodní strava, poněvadž každý se domnívá., že přišlo mu špatně (po nenavyklé stravě a nikoliv následkem hou- pání 10 e. Cestujícímu znechutí se lodní strava tak, že ji nemůže ani vidět. V tomto případě bývá dobře, má.-li cestující něco potravy u sebe, na kterou je na- vyklý a o níž ví, že mu po ní nebylo nikdy špatně. Pak konají dobrou službu domácí potraviny, jako bochník dobře vypečeného chleba, uzené maso, ně- jaká, jitrnice, suchary, čerstvé ovoce, suché švestky, housky a rohlíky, česnek, sůl a pepř na. oukrop, zapražka na polévku atd. Vařící voda v kuchyni se dostane, když se o to požádá. a když je ktomu čas. Z potravin, at se bere s sebou na přilepšenou jen co se udrží, co neplesniví.
Přiraženi lodě k břehu.
Jakmile loď přirazí do Hoboken, stát New—Jersey, jenž leží naproti a ew-Yorku přes řeku, a v přístavišti se upevní, sejdou napřed kajutníci a pak mezipalub- nící. Současně vysa i se na přístaviště veškerá za- vazadla. Postavte se ke svým zavazadlům a otevřete je. Přijdou pak celní úřadníei a prohlíží, zdali mate něco k vyclení. Po prohlídce napíše celník křídou na víko, že věc odbyta. Pak můžete opět zavřít. Zůstaňte ale tak dlouho 11 zavazadel státi, až přijde člověk a připevní na kufr či bednu plišek s řemínkem. Každý řemínek má dva stejné plíšky. Jeden se na bedně upevní a druhý da se Vámýdo ruky. Je to Vaš re— cepis na bednu či kufr, na který se v statnim ústavě, kam Vas zavezou, Vaše věci opětvydají. Pak smíte odejít. U přístaviště stojí mala loď, na kterou se
prohlídnuté bedny a kufry nakládají. Na tuto loď musíte ívy sednout. Ona zaveze všechny mezipalub- níky do státm'ho ústavu, kde každého zapisují. Do- kud v tomtoústavu meškáte, jste chráněn, jelikož tam žádná. holotapřístupu nemá, jenom hoStínští po _vykonané'praci se tam pu'stí.,Kdo nechce do „ho- stince aneb nemusí, at nechodí. Js'ou na. evropské poměry příliš drahé. Pro katolíky“ od'poručuje se „Léo House“, jehož oznamka' podána na jiném místě. Jak- mile vyjdete z ústavu ven, buďte óp'atřným, neb se to tam číhající lůzou jen jen hemží.
Ustav pro ochranu přistěhovalectva
v Novém Yorku.
Kdo by neznal Castle Garden (čti kesl gardu), jehož branami prošlo na milliony evropských vystě- hovalců? Byl to ústav vydržovaný státem novoyor- ským pro ochranu oněch poutníků, kteří v.Novém světě hledali novou vlast. S tímto ústavem spojena byla nemocnice pro přistěhóvalce a útulna na ostrově Wards Island, jakož i kancelář gro obstarávání služeb, práce a zaměstnání vůbec. Casem zahostily se v něm různé nešvary, jež měly v následek,— že lonskeho roku ochranu přistěhovalectva převzala ústřední vláda, která. dala. stavěti nové budovy na ostrůvku Ellis Island (čti Ellis ajlend) v přístavu novoyorském, kde přistěhovalci budou vysazovati se na pevnou půdu, až dohotoveny budou, což; jak se proslýchá, stane se již letošního jara. Zatím skládají se přistěhovalci v Novém Yorku v budově zvané „Berge Office“ (čti bárč offis), kde se přistěhovalec zapíše.v Při zápisu kladou „se přistěhovalcům násle- dující otázky: Jak se jmenujete? Jak jste stár (á)? Jste ženatý či svobodný? (Jste vdaná. či svobodná. ?) Při vdaných s dětmi bez manžela: Kde jest Váš manžel? Udejte jméno a stáří každého dítěte? Kam a ke komu jedete? Máte železničnílístek aneb dostatek peněz, abyste se dostal (a) až na místo? Kdo zaplatil Vám cestu do Ameriky? Byl jste doma v nějakém chudo- binci neb ve vězení? Bylgjste někdy odsouzen pro
zločin? Trpíte aneb trpěljste někdy na. nemoc, která by Vám překážeti mohla uživiti sebe a svou rodinu? Jaké jest vaše zaměstnání? Při zodpovídání těchto otázek, necht. každý ví, že se zde jedná o vypátrání osob, jimž přístup do Spojených Států je zakázán. V státním ústavě, ať se ještě jmenuje „Berge Office“ aneb již_„Ellis Island“, mají také zástupcové všech dráh své stolky, aby přistěhovalce, kteří mají želez- niční lístky koupeny už v Evropě, vypravili dále. Evropská. poukázka se vymění za lístek ten pravý. Který úředník ti doručí lístek, tomu vydej také v Ho- bokenu obdržený plíšek na. tvá zavazadla, jež 0- dobně plíškem, jako u velké lodě říditi se husou až na místo, kam tvůj lístek zní. Pak musíš nový obdržetii plíšek, neb dva, tři, kolik právě kousků za- vazadel máš. Kdo jede dál a neodevzdá plíšek na zavazadla. u velké lodě, s kterou do Ameriky přijel, obdržený, tomu jednoduše zavazadla, zůstanou v stát— ním ústavě ležeti.
Kdo se chce v Novém Yorku několik dní zdržeti, může tak učiniti, pak ale ať svou poukázku na že- lezniční lístky nevyměňuje, až v ten čas, kdy hodlá jeti. Kdo bič) však železniční lístek, to jest poukázku na. něj, v vropě— koupený neměl, a chtěl jeti dále promluv napřed se zastupcem mé íilialky a kup si lístek u něho. Jakmile v státním ústavě želez- niční zastupcové seznají, že nemáš železniční lístek, budou se o tebe prát. Ale nedej se! Vystěhovalecké lístky jsou asi o třetinu lacinější. Dle zákona pova- žuje se člověk za vystěhovalce jen, dokud je ještě v Evropě; v Americe je už přistěhovalcem a musí platit cenu obyčejnou. Proto uspoří peníze vystěho— valec, jenž nucen jest teprv vAmerice koupiti želez- niční lístky, koupí-li je v mé íiliálce, která všechny spády zná. Přímo u železnic vystěhovalecké lístky za sníženou cenu obdržeti nelze. Moudrému napo- věz — —-
Komu je ve Spolených Statech pristup za— kázán ?
Angličan ponechal ve své řeči slovo „pauper“ (čti popr), jež má ale význam jiný; toto slovo naznačuje chuďasa. takového, jehož musí obec živit, poněvadž bud neumí, neb nechce neb nemůže pracovat. Spo- jené Státy severoamerické neuzavírají se proti chu- dým přistěhovalcům, jak z hořejšího slova „pauper“ mylně se vyvozuje, nébrž proti žebráotvu, proti po- valovačům; tulákům a světákům, které mu tam dříve obce evropských států na vlastní útraty posýlaly, aby se jich zbavily. Chudým smí vystěhovalec býti, jen když je pracovitým, aby dovedl si vydělat svého chleba a nestal se záhy břemenem obecným. Každá skoro evropská obec má osoby žebrotě neb úplné ničemnosti oddané, o které se musí postarat-, takové sešlé osoby nazývá Amerikán „paupery“, a nepři— jímá jich, když se mu tam pošlou. Zdravý pracovitý člověk, byť by byl sebe chudším, je posud stále ještě vítaným.
Mrzákům. Sem patří slepec, hluchoněmý, na rukou neb nohou tak poškozený, že mu to v práci vadí, blbec, potřeštěnec neb Šílenec atd.
Churavcům. Sem patří lidé churaví, o jichž uzdravení se pochybuje, jakož i ti, kdož nějakou nakažlivou nemocí stíženi jsou. Kdo tam přijde ne- mocným, rozstonav se teprv po cestě, ten se přijme a dá se do nemocnice, odkud vyjde jakmile se uzdraví.
Dělníkům v Evropě najatým. Spojené Státy se svou vyvinutou svobodou chtějí, aby k nim přicházeli jenom svobodní občané, a žádní otroci. Dělníci a řemeslníci, najati od Amerikanů v cizo— zemsku, nejsou připuštěni, když v dotyčném oboru domácích dělníků lze dostat. Jenom tenkrát dělník v cizozemsku najatý se připustí, jedná-li se o zave- dení nového průmyslu a nejsou-li pro tento nový průmysl domácí dělníci k dostání. Každá. jednotlivá osoba aneb společnost, která by dělníky najímala v cizozemsku a do Spojených Států dovážela proti zákonu, smí býti zažalována na zaplacení pokuty 1000 dollarů za každý jednotlivý případ.
Zločincům. Kdo v Evropě spáchal sprostý zločin, at si pak; už trest odseděl čili nic, nemá býti připuštěn.
Těhotným svob odným ž en š tin ám, které samy, tedy bez rodiny, do Ameriky 'se ubírají, aby: doma vyhnuly se hanbě, je rovněž přístup za- mezen, jelikož ženská. v jiném stavu je práeetn'e— schfápna a při porodu některé obci za obtíž obyčejně u a ne.
1) 7. Starci neb stařeně přes 60 roků, při- jedou-Ii do Ameriky samotny, beze svých rodin, aneb nemají-li v Americe příbuzných, již by se zavázali, starati se o ně a ošetřovali je až do smrti.
Hořejší pravidla.(vyjma 4. a 5.) vztahují se vždy jen na osoby, osamoceně cestující. Stěhuje-li se ro— dina aneb jeden neb více práce schopných členů rodiny, k níž by některá z naznačených osob zá- vadnýeh patřila, projde bez námitek, poněvadž se předpokládá, že rodina či rodinný člen postará se o takovou osobu, aby veřejnosti nebyla obtíží.
Každá přistěhovalá rodina může ohledně nad— uvedených věcí brána býti pod přísahu.
' Vláda Spojených Států ukládá zodpovědnost lo— děm vystěhovalce přivážejíČímza dopravu závadných osob. Vůdce lodi,. jenž by do Ameriky takových osob přivezl, smí b'ti trestán vězením až do 6 měsíců a pokutou až do 1000 dollarů, a loď musí všechny osoby, jímž přistání zabráněno, vzíti a dopraviti zpět. Proto se už řešené osoby ani na loď k dopravě do Ameriky neberou.
Zelezmčni doprava v Americe.
Z Nového Yorku jde na západ více dráh. Tak vede ku př. do Chicaga šest hlavních tratí. Vystě— hovalei dopravují se zvláštními vlaky, které obyčejně bývají přeplněný, a musíce se vyhýbati “všem jiným vlakům, dlouhými zastávkami velmi pomalu jedou. Zeleznični Společnosti jsou usjednoceny tak, že jedna po druhé vypravuje vlak, jak je toho otřebí. Vy— stěhovalec proto předem neví, po které dráze pojede, neb on jede po dráze, která právě je na řadě; — Jede-li Se na západ, může se z Nového Yorku jeti také oklikou přes Norfolk ve statě Virginia; lístky
jsou o 1, 2 až 3 dollary lacinější. Při tomto směru jede se z Nového Yorku po parníku do Norfolku asi 24 hodiny a odtamtud pak po dráze. Tento směr, ač mjíždkou, má výhody tyto: Na lodi je. strava zdarma a čeká-li se v Novém Yorku, platí- se cestu- jíČímnáhrada za den po dollaru. Příliš mnoho vy- stěhovalců tímto směrem nejezdí a zvláštní vystěho- valecké vlaky se proto nevypravují. Vystěhovalci jedou pak vlaky. expressními, mají daleko lepší po- hodlí a přijedou na místo právě tak brzo, jako by jeli přímo vlakem vystěhovaleckým. —'Mnoho stanic v statě Michiganu, Wisconsinu, Minnesotě a v Se- verní Dakotě mají také spojení s Novým Yorkem pomocí parolodi po jezerách, ovšem jenom v létě, když jezera nejsou zamrzlá. Lístky tímto směrem jsou o 4 až 10 dollarů lacinější. Leč jízda je zdlou- havá, s častým přesedáním spojená. a pro drahotu potravin a jídel na jezerních parnících, na nichž stravování zdarma není, poměrně se značnými útra- tami spojená. — Z Baltimore na západ je železnice asi o 1% dollaru lacinější nežli z Nového Yorku, za. to ale jízda po moři do Baltimore mnohem déle trvá nežli do Nového Yorku a uvaží-li se, že se do Baltimore platí o 6 zlatých více, nežli po obyčejné parolodi do Nového Yorku, tož žádný peněžní pro- spěch nekyne z jízdy přes Baltimore k vůli uSpOření při železničních lístkách, nebot cestující ušetří na americké železnici ovšem průměrně 3 zl. 60 kr., ale za lodní dopravu (vezme-li se stejný čas s poštovní parolodi do Baltimore a s obyčejnou do Nového Yorku) platí zase o 6 zl. více. — Co se jízdy z No- vého Yorku do Texasu týče, jsou dva směry: přes Norfolk 8. přes Nový Orleans. První je dražší, ale lepší a. rychlejší. Parník jede do Norfolku čtyřikrát za týden: v úterý, ve středu, ve čtvrtek a v sobotu a z Norfolku jede se po dráze ještě 37, dne. Do Nového Orleansu jede parník ale jenom jednou za týden: každou sobotu. Jízda trvá 6 dní a z Nového Orleansu po dráze P[, dne. Kdyby člověk přijel do Nového Yorku v neděli, musil by skoro celý týden na vlastní útraty čekat a neuspořil by proti raž- šimu směru přes Norfolk nic. Mou zásadou nebylo nikdy, cestující lichým křikem, úmyslným zatajová-
ním a dovedným matením lákat a jejich nevědomost pak pro 'sebe- vykořisťovati, nýbrž mou- upřímnou snahou stále bylo ajest, rodáky do Ameriky _se ubí- raiící ve všem pončovatí, aby vlastním posuzováním poměrů, .spíše'zachovali svobodnou vůli ve svých roz- hodnutích“ 'pro tu neb onu věc. Vol si tudíž směr káždý sám. —— Cestující, kteří z amerického přístavu jeďoú'dáie na západ, mohou si u mně zaplatiti že- lezniční'lístky skoro do všech stanic Spojených Států a Kanady.. Ceny pro, vystěhovalce jsou asi o jednu třetinu lacinější ». doprava děje se zvláštními vystě- hovaleckým'i vlaky. Tím uspoří si cestující nové sta- ro'sti'a zdržování v americkém přístavě, .i má zá- roveň výhodu to, že i sesvy'mi zavazadly zdarma na nádraží dopraven bude.“ Na amerických dráhách platí _Se 'z'a děti od 5. do 12. roku polovička a děti do 5 let jedou zdarma. Také v Americe netřeba stáří'dít'ek dokládat křestními listy, an v tom kon— troláí-Žjs'Oudí pouze dle oka. Vystěhovalec má dále na amerických železnicích svobodného nákladu na 1' celý lístek 150 liber, což je na českou váhu asi 68 kilo a na poloviční lístek 751iber, čili asi 34 kilo. Kdo může, at raději jede dále, kde panuje menší žálidněnost a. kde proto zaměstnání, hlavně pro třídu nádennickou, spíše je k dostání. U vody zůstanou všicci, již nemají peněz, těch je mnoho, mnoho, a o práci bývá proto nouze. Kdo by železniční lístek u mne nekoupil a přece po železnici dále chtěl jeti, udělá dobře, když v Novém Yorku dojde do mé ňliálky, která. je s to, opatřiti mu lístek laciněji, než kdyby si ho kupoval sám. Americký zákon dělá totiž rozdí ve slově vystěhovalec a přistěhovalec. Vystě- hovalcem je člověk, dokud je ještě na cestě do Ame- riky, ale jakmile vAmerice vystoupí na pevnou půdu, je přistěhovalcem. Železniční lístky za sníženou cenu smí se vydati jenom vystěhovalcům a ne přistěho- valcům. Já však mám s jednou dráhou smlouvu, že mně vydá. lístky na západ za ceny emigrantní. Na to buďtež rovněž novoyorští Čechqvé upozorněni, kteří chcete odebrati se na. západ. Uspora je skoro celá třetina.
Mějte se na pozoru po cestě.
Svým cestujíČímuvádím ve známost; že po“ celém říěmecku nikoho nemám, jenž by mne'zastnpov'al. Kdo proto za, mého zástupce po cestě se vydává„ činí tak neoprávněně. Na. nádraží číhají na; nezku— šené vystěhovalce všelijací náhončí všelijakých iii—'em. Mějte se před nimi na. pozoru, byť“ by i česky mlu- vili. Nesvěřujte' jim žádné“ peníze, nechoďte nikam s nimi a. nedávejte jim žádné adresy svých známých a příbuzných, kterých chtějí jen zneužítí. Nenechte se od nich vyptávat. Zde dějí se v skutku podivné rejdy. Přijde krejánek, stojící ve službě cizorodého agenta, na. nádraží, kde se přesedá, a přitulí se s lí- čenon nevinností a, upřímnosti k vystupujíČímz vlaku Čechům, vystěhovalcům, kteří jsou z daleka k pc- znání. Lidičky, vy jedete do Ameriky? Ano. Na. koho pak jedete? Na. N, N. To jedete velmi draho; u mne jste to mohli mít o celou desítku lacinější. (Cestující se zalekne a. je zle; zlomyslně nasazená mu štěnice nedá více pokoje.) Kdo pak Vám to'řídil? Pen N. N. v N. (Krajánek si adresu zapíše a. druhý den již letí list se skvělou nabídkou do Čech neb na Moravu, aby pan N. N. pro. jeho světoznámou firmu pracoval e. vystěhovalce mu odkazoval; neod- poví—Ii neb odpoví-lí záporně, chová. krajánek dosta— tečnou dávku podlosti v sobě, aby pana N. N. udal úřadům, že prý vybízí k vystěhování a. šikuje lidi do Ameriky; pan N. N. má pak zbytečné potaho— vání.) Kdo pak se od Vás chystá. ještě do Ameriky? Ti a ti. (Krajánek dychtivě zanáší adreSy do tobolky a. druhý den Ietí dopisy na ně, že prý mu ten a. ten, který se osobně přesvědčil, že u krajánka. je všechno lepší a lacinější, nežli u jiného, adresy udal, aby mohli vyhnouti se nebezpečí, padnouti do rukou ji— ných, jako ten a ten; náš venkovský lid, nic zlého netuše, uvěří takovým fajnovým naraňčenostem a už sedí na. vějičce.) Koho pak máte doma.? Rodiče, bratry, sestry, švakry, strýčky atd; atd. Vystěho- valee se zpovídá a krajánek píše a píše. Za. několik dní obdrží řešení občané od krajánke listy, že prý jejich syn, dcera, zeť, švakrová, synovec atd., ho požádali, aby jim dal vědět, jak po krajansku se
jich ujmul :; yšeqhna dobrodiní jim prokázal a a ja.- kou vděčností ubíral še dále, jenom litujíce žalostně, že ne jeho, néhrž cizím prostřednictvím musí cesto- vati atd. Rodiče atd. jsou potěšeni, že někdo v ci- zině ge jejich lidí tak obětavě ujal a. dušují se na hodnost dotyčného pána. po vsi a okolí, odporuču— jícello každému. A tento hodný pán je darebák od kontirlšdo jens největší vychytralosti a prolha- ností dovede “k sobě lákat lid, ten zajisté ví, proč tak dělá.. Proto pozor, pozor a. ještě jednou pozor na takové ptáky. Ku postrašení žádá mnohdy tato čelázdka od „cestujících “pasy a vyhrožuje policií. Ne- bqitezse. V Německu se Vám nic nestane. Naopak, zavolejte na obtěžující Vás dotíravce Vy strážníka auvidítei jak hbitě dobrodineček vezme do zaječích. Po [cestě „neberte žádných odporučujících lístků, ne— dbejte žádné Vám bez požádání dávané rady, střežte před neznámými spolucestujícími své kapsy a v Ham— burku na. nádraží držte se hostinského, jehož lístek Vám byl mnou zaslán. Příznivá pro šíbala. okolnost, že vystěhovalec odjede brzo dále a. více se nevrátí, aneb že je příliš ostýchuvým, nevědomým, lehkověr- ným a řeči nemalým, poňouká právě nesvědomité lidí,.kwxužitkováuí této vzácné kořisti až bůh brání. Tři čtvrtě vystěhovalců jsou venkované, a zrovna na. venkovany má prohnaný šíbal změřena. Buď proto, kdo do Ameriky jedeš, po cestě opatrným.
Vystěhovatecký dům v Novém Yorku
„Leo House“, čís. 6. State Street, katolický ústav blízko přístavu naproti státní úřa- dovně „Barge Office“.
Duchovní správce: P. J. Reuland.
Byt za den a za. noc se stravou 1 dollar; nocleh beze stravy ]]4 dollaru. „
Tento „dům možno Gechům, kteří by v Novém Yorkumusjli přenocovati, odporuěiti pro jeho čistotu, pořádnost a "dobré zaopatření. Jeptišky posluhují, ale kouření, pivo a kořalky jsou vyloučeny.
Tento ústav je vydržovaný katolictvem a kdo se v něm ubytuje, může býti ubezpečeným, že se mu tam žádná krívda. nestane.
Smlouvy mezn Spolenýml Státy americkymi a Rakousko.Uherskem.
Dle smlouvy ze dne 3. července 1856 vydají se spravedlnosti všechny osoby, které, jsouce obviněny ze zločinu vraždy, neb útoku vražedného, neb moř- ského lupičství, nebo žhářství, neb loupeže, nebo padělání listin, Aneb hotovení čili v oběh dávání fa- lešných peněz, at ražených mincí neb papírových, nebo zpronevěřeni peněz veřejných, spáchaného v ob— vodu pravomocnosti jedné strany, vyhledávati budou útulek aneb nalezeny budou v území strany druhé. Zločiny neb přestupky povahy politické jsou výslovně vyloučeny. Dle smlouvy ze dne 5. září 1870 považuji se občané rakousko—uherského mocnářství, kteří ve Spojených Státech nejméně 5 let nepřetržitě bydleli a mezi tím časem naturalisovanými občany Spoj. Států se stali, od vlády rakouské i uherské za občany americké a také tak se s nimi jedná. Prohlášení úmyslu, stati se občanem Spoj. Států, neplatí za na- turalisaci. Naturalisovaný občan Spoj. Států, do— pustil-li se před vystěhováním se v Rakousku a Uhersku nějakého trestního skutku, může soudně stíhán a potrestán býti, vrátí-li se do původní vlasti své, vyjma nenastaloli mezitím promlčení (Verjáhrung) nebo odpuštění zločinu neb přestupku. Zejmena bý— valý občan rakousko-uherského mocnářství, jenž jako občan americký vrátí se do původní vlasti své, pod- léhá vyšetřování a trestu dle zákona rakouského neb uherského pro nevyplnění povinnosti vojenské 1. vy— stěhoval-li se, když byl při odvodu branců již co rekrut ke službě ve stálé armádě povolán, 2. vy- stěhoval-li se, když sloužil u praporu aneb měl do- volenou na určitý čas, 3. když maje dovolenou na čas neurčitý aneb počítán jsa k záloze nebo k zem- ské obraně, vystěhoval se povolán byv do služby, aneb když veřejné povolání jej k dostavení se za- vázalo, aneb když byla vypukla válka. Naproti tomu bývalý občan rakousko—uherského mocnářství natu- rahsovaný ve Spojených Státech, jenž při vystěhování se nebo po něm přestou il zákony o povinnosti vo- jenské skutky neb zanedbáním jiného spůsobu'nežli v techto třech odstavcích jest uvedeno, nemůže při
návratu do původní vlastisvé ani k pozdější službě vojenské býti povolán ani pro nesplnění povinnosti vojenské vyšetřován aneb trestán býti. Rakousko- uherský vystěhovalec, jenž se stal občanem Spojených Států, nesmí po návratu do původní vlasti své nucen býti ku vstoupení do dřívějšího státního svazku, ale také se mu beze všech průtahů má. původní občan- ství udělit, když o to sám požádá a občanství ame- rického se zřekne. Dle smlouvy ze dne 27. srpna 1829 vydají Spojené Státy uprchlíky z rakouských lodívalečných a obchodních, když utečenec patřící k lodnímu mužstvu, opustí loď v některém americkém přístavě zakotvenou. Americké penize, míry a váhy.
V Americe se počítá. na dollary: 1 dollar má 100 centů a platil dne 1. ledna 1891 asi 2 zl. 40 kr. rakouské měny. Dollarové znaménko jest $. Ku př. 10 doll. 35 centů naznačuje Amerikán takto: $10.35. —- 1 americká, míle má 1.760 yardů, 1 yard má 3 stopy a 1 stopa má 12 palců. — 1 americká. míle rovná. se 1'61 kilometru. 100 yardů jest 91 metrů a 1.000 ame- rických stop jest 305 metrů. — 1 americká čtvereční míle jest 640 akrů a rovná, se.2'59 Dkilom. — 1 akt má. 43.560D stop a rovná se 045 hektaru. -— 160 akrů jest zblíženě asi 11272 rakouských jiter. —— 1 bušl (obilní míra) má 4 pecky (vyslov peky). 1 pek má 8 quartů a 1 quart má 2 pinty. — 1 bušl rovná se 35'241 litrů.-— 1 libra americká má, 16 uncí a 1 unce má 16 drachem. 1 americká. libra rovná se 045% kilo čili 1.000 amerických liber jest 453W2 kilo. — 1 tuna má 2.000 liber. — 1 gallon (míra tekutin) má 4 quarty a 1 quart ma 2 pinty. 1 gallon rovná se 3'7854 litru čili 1000 gallonů jest 3.785 litrů. —— 1 sud mouky váží 196 liber:88'9 kilo. —- 1 balík bavlny váží 477 liber brutto a 440 liber netto.—— 1 sud petroleje obsahuje 40 gallonů:151'4 litrů a 1 sud piva 31 gallonů : 117-3 litru. —— Staří lidé počítají ještězhusta po staru: 100 yardů jest 117 vídeňských loktů; 100 rakouských mil jest 471 anglických mil; 100 měřic
šlest 135 bušlů; 100 akrů jest 707, jiter: 100 amer. 'ber jest Belgrak. liber. _Konečně ještě registered tun (při nákladu hlavně na. lodích) :: 42 krychlových (kostkových) step: 1'189 kub. m. Krejcarová pásmová sazba na e. k. rakou- ských státních dráhách. o ' 086% "'a _'Osbba , Š: Kilometr Ršfšěol 152%“ Š KiÍomreťr Riga“ (331 “" er. č.1č.kolk. “* mne—, Yčrkblk.: ? III. “ 111. ' III. III. 1 1— 10; —.15 1—10 15I301—350 5.25 3.50 2' 11— 20; —.30 —.20 16 351—400 6.— 4.— 3 21— 30% __.45 _.30 17Í4o1—459- 6.75 4.50 4 31—— 40 —.607 —.40 18š451—500 7.50 5,— 1 5 41— 50 —.75 .50 19 501—550 8.25 » 5.50! Q 6 51— 65 —.98 —.6'5 20L551—600 9'.—— 76;— ; 7 66— 80 1.20 —.80' 21601—650 9:75 6:50 0 :; 81—1oof 1.50 1.—- 22 651—700310";50-— 7.— 1) 91101—1'25 1.88 1.25 23 .701—750 11.25 7.50 1.10 3126—1569! 2.25 1.50 24 751—800 12.— 8.— „111151—1751 2.63; 1.75 25 801—850 12.75 8.50 312 1175—2003 3.751 2.— 26851—900 13.50, 9.— „wšem—250x 4.- x 2.50 270901—9501 14.25! 9.50 314 251—300; 415033 a..—* 23951-10011 is.—E 10.— Lístek H. třídy stojí 0 polovic více a lístek I. třídy stojí ještě jednou tolik. Svobodný náklad není žádný. Za každých 10 kilogramů a za každý kilometr platí se 1:5 krajana; tak by stál kufr 55 kilo těžký do vzdálenosti 300 kilometrů 6X300:180'0XV5 : 3 zl. 50 kr. Vdovec má jm pašování srdce. _— Dře vrbu koza, kozu vlk. vlka. sedlák, Sedím židi, žida. pán, pána advokát a advokáta. čert. _- Bůh lid ml, My seslal. — Bojácného snadno zasuašíš. —— Dlouhý ]:er cia m krátkou. — Co ze srdce nejde, v srdci se najme. -— Lidé i po mam přicházejí o rozum. — Co komu po- tom, že kmotra sedan. Simonem. — Hadr onuci haní, obadva sami. —- Naposmšwiůy také docházívá. — Moudré ucho nedbá na. hloupé řečí. — Ciň ty, co máš ; lidí nech mluv-ití, co chtí; po— kaj bude. -— Ipsu, vtip s:. unus chyť se. _— Otec, matka vyučili mluva! a svě: mlčaaí. — Mčmím člověk mnoho řečí odbude. ——
Pásmová sazba na uherských státníci! dra- hách, na uh. severovych. dráze a na koslck-o- bohummske dráze. W Pásmo Kilometry "na.—rychlícícm sob. vlacích
:;II. tř. (Blíží—JIL tř. [III.tř. I. ( 1— 25 m) . . 4., 0,50 0,30 0,40 0,25 II. ( 26— 40 „_ ). 51,00 0,60 0,80 0,50 III. ( 41— 55 „ ).'. 1,50 0,30, 1,20 0,75 IV. ( 56— 70 „ ).- . 5,00, 21,210. 1,60 1,00 V. ( 71- 85 „ ). . —2,50. 1,50 2,00 1,25 VI. ( 86—100 „ ). .,3,00 1,80 2,40 1,50 VII._(101—115“„ ). .„ 3,50 2,10 2,80, 1,75 VIII. (116—130 „ ). „( 4,00 2,40 3,20 2,00 IX. (131—145 „ ). . 14,50 2,70 3,60 2,25 X. _(146—160 „ ). . (5,007 3,00 4,00 2,50 XI. (161_175 „ ) . . 5,50 3,30 4,40 2,75 XII. (176—200 „ ). .!l 6,00 3,00 4,80 3,00 XIII. (201—225 „ ). .;, 0,50 4,20 5,30 3,50 XIV. (226 avíce „ ). . „ 7,00 4,80 5,80 4,00 Na. jízdní lístky žádný svobodný náklad. Za jedenkus zavazadla. ne přes 50 kilo těžký platí se až do 55 kilometrů 25 kr., do 100 kilometrů 50 kr. a přes 100 kilometrůrl zl., za každý kus přes 50 kilo těžký dvojnásobná. a. přes '100 kilo těžký čtver- násobná cena; tak by stál kufr vážící přes 100 kilo, jenž by šel přes 100 kilometrů, 4x 1 zl. 24 zl. České časopisectvo ve Spoj. Státech. I. Denníky:
II. Třikrát týdně vycházi:
„Volanstň 56 Humboldt Str., Cleveland, O. III. Týdenniky:
„Slavie“, Racine, Wis.
„Slovan Americký“, Iowa City, Iowa.
„Pokrok Západu“, 1211 S. 13th. Str., Omaha, Neb.
„Hlas“, 1625 S. 11th. Str., St. Louis, Mo.
„Dennice Novověku“, 1198 Broadway, Cleveland, O.
„lýova Doba“, Schuyler, Neb.
„Čechoslovan“, 566 Centre Ave. Chicago, II].
„Svoboda“, La Grange, Fayette Co., Tex.
„Slovan', Bryan, Brazos Co., Tex.
„Amerikán“, 150 W. 121111. Str., Chicago, II].
,Amerika“, 352 W. 18th. Str., Chicago, III.
„Domácnost-.“, 372 Milwaukee Str., Milwaukee,
W'is.
Hořejší adresy postačí. Na dopisy z Rakouska třeba, ještě dodati North America.
Mzdy ve Spojených Státech.
[ Služka. děveěka, má. měsíčně 10 až 15 dollarů,
l se stravou, bytem a prádlem. Služky jsou vždy hle-
! dány, jelikož americké děvče na službu nejde a při- stěhovalkyně také brzo zameričí a záhy služby se vzdává..
Sičky, švadleny a ostatní dělnice v továrnách mají od 4 dollarů nahoru dle schopnosti a dovednosti, týdně beze stravy a beze všeho. Práce není vždy
1 k dostání a musí se hledat.
Nádennik má 1 až 172 dollaru denně beze stravy. Práce se musí vyhledávat často dosti dlouho.
Pacholek, oráě u farmera (rolníka), má, 14 až'20 dollarů měsíčně s celým“ zaopatřením. Služba se najde časně z jara., když se práce v polích otvírá, vždy, ale často farmer najímá pouze až do zimy, aneb za prosinec, leden a únor nic neplatí, nechaje oráče u sebe toliko za byt a stravu.
' Remeslník, dělník, mívá denně II]2 až 3 dollary beze stravy, dle síly a šikovnosti.
Nejspíše v Americe možno nováčkovi najíti práci na jaře. Zima. je tam.tužší, nežli v Čechách a “ír—ace stavební a- rolnická, zastavena; dělník stavitelský a rolnický vyhledává práci pro zimu jinou trno— váčkovi“ proto málo zbývá,. Nejpřednějším' pravidlem jest, ehopiti se práce té, která nejdříve se naskytne. K vybírání je později pořád ještě času dost.
Jak je draho ve Spojených Státech,?
Hotová. obuv a hotové šatstvo a prádlo, jež vše se vyrábí továrnicky v tak ohromných množstvích, že v Evropě ani zdáníov tom není, mají skoro už tytéž nízké ceny, jako v Čechach; Jenom zakázková práce, t. j. dát si něco ušít dle. míry, přijde vysoko. Svobodný dělník jde obyčejně do strávního domu (boarding house), kde má. byt a celou stravu od 3 do 4 dollarů týdně. Rodina si najme malinký byt, jenž stojí průměrně 5 dollarů měsíčně. Byty jsou bez kamen, jež si nájemm'k musí koupit sám. Dobrá kamna železná pro vaření stojí 8 až. 12 dollarů. Maso 6 až 12 centů libra, z jaké právě časti hovada. Mouka, sud, 200 liber, 372—5 dollarů. Pivo v ho— stinci 5 centů sklenice (asi 7, litru). Káva. 8 až 10 liber za 1 dollar. Cukr 15 až 116 liber za 1 dollar. Sádlo 5 centů libra. Máslo 15 centů libra.— » Sýr 9 centů libra.. Vejce 20 centů tucet. Brambory, bušl, 50 centů. Zelí, hlávka, 5 centů.
Kde Čechové usazeni jsou. Ve čtyrech ročnících „Ceskýeh Osad v Ameriee“ při- nešeno bylo již 1550 míst v Americe, kde Čechové usazeni jsou, s četnými adresami. Doplňujíce seznamy tyto uvádíme zde opět 120 míst nových, kde našin- eové bydlí a připojujeme po jedné adrese, na, kterouž možno se obrátiti, kdoby sobě přál bližších zpráv. K vůli snažšímu přehledu udáváme při okresích sever (okres:County, čti khaunty, zkráceně Co.) polohu ve státě az 8 80 či v territoriu, jež dělíme na. ' ' ' 4 devět částí dle vedlejšího “g _“ Š obrazce. 0. znamená. tudíž po- v .= , . .. _g— 2- StT- "- o lohu vychodni, gv.:]1hový- „ l——— :“ chodní, j.: jižní, jz.=jiho— “ jz, ! j. ' je. západní, z. :západní, sz. : severozápadní, s. : severní, jih se.: severovýchodní a stř.: střední. Ctu-li ku př. dole první jmeno osady, vím ihned, že Hazen je místo a pošta. v okresu Prairie, který leží v střední části státu Arkansasského. Arkansas: Hazen, Prairie Co. (stř.) John Kocourek. Judsonia, White Co. (stř.) F. C. Doubrava. Marche, Pnlaski Co. (M.) F. Sokol. California: Lawrence, Santa Clara. Co. (z.) John Janata. Colorado: Atwood, Logan Co. (se.) J. G. Svidenéký. Breekenridge, Summit Co. (stř.) A. Fendrich. Cheyenne Wells Bent Go. (iv.) J. R. Wašiee. Connecticut: Hadlyme, New London Co. (iv.) Frank Fiala. Waterbury,New Haven 00. (7'.) V. Mrazík 13 Phoenix Ave. Illinois: Hettiek, Macoupin Co. (stř.) Jan Hajný. Murphysborough, Jackson Co. ( j.) Fr. Hrabík.
Indian Territory: Frisco, Oklahoma Co., Frank Selement. Noble, Oklahoma 00., J. Bezdíček. Iowa: Beaman, Grundy Co. (stř.) Adolf Zejšek. Diagonal, Ringgold Co. (i.) Jaroslav Záruba.. Ferguson, Marshall Co. (stř.) Fr. Dobrkovský. Indiana.: Knox, Starke Co. (sz.) Vaclav Fana. Kansas: _ Agenda, Republic Co. (s.) Vaclav Stěrba. Inka, Pratt Co. (j.) Fr. Dvořák. Jennings, Decatur Co. (sz.) Mat. Kašpar. Fancy Creek, Clay Co. (s.) Jos. Lippert. Margaret, Lincoln Co. (stř.) V. Doležal. Seward, Staiford Co. (j.) Karel Moravec. Silver Lake, Shawnee Co. (v.) Ant. Chnran. Stockton, Meade Co. (jz.) J. Hrabě. Massachusetts: Athol, Worcester Co. (stř.) Fr. Hrbek box 571. Holyoke, Hampden Co. (z.) Karel Huleš. Michigan: Garden, Delta Co., (sz.) Václav Skarda. Shetland, Leelanaw Co. (sz.) Jan Kalina. Wilson, Menominee Co. (sz.) Fr. Týra. Minnesota: Brainerd, Crow Wing Co. (stř.) Fr. Sýkora. CazenOVia, Pipestone Co. (í.) J. Syrový. Chowen, Hennepin Co. (stř.) John Zahálka. Heron Lake, Jackson 00. (já-) J. Bartoš. Kettle River, Pine Co. (v.) St. Vavřík. Lakefield, Jackson Co. (jz.) Václav Soukup. Mulford,s Siding, Le Sueur Co.v(j.) Jan Vojta. Myrtle, Freeborn Co. (j.) Jan Cervuý. Pipestone, Pipestone Co. ( jz.) J. Zabokrtský. Vesta, Redwood Co. ( jz.) Jos. Jedlička. Vining, Otter Tail Co. (z.) Karel Stibal. Missouri: Wellsville, Montgomery Co. (v.) Mat. Falta.
Montana:
Blakeley, Yellowstone Co. ( jv.) Fr. Dvořák. Livingston, Park Co. (j.), Wm. Hrůza.
Nebraska: Adaton, Sheridan (sz.), Frankl Cílek. Aliance, Box Butte Co. (sz.) Jandera dz Krajíček. Beatrice, Gage Co. (ja)—J; V. Roubal. Beemer, Cuming Co. (sv.)“Filip Zelenka. Belvidere, Thayer Co. (j.) Jan Sršeň. Benedict, York 00. (stř.) Jan Němec. Bladen, Webster Co. ( j.) Jan Petráš. Boheet, Platte Co. (stř.) James Krásnický. Colon, Saunders Co. (v.) Jos. Králík. Elmer, Hayes Co. (jz.) Jakub Lang. Esther, Dawes Co. (sz.) Jan Makovský. Florence, Douglas Co. (v.) J. F. Drábek. Gilead, Thayer. Go. ( j.) J. F. Komrs. Gretna, Sarpy Co. (v.) Jan Košarek. Kramer, Lancaster Co. (v.) Jos. Leták. Majors, Buffalo Co. (stř.) Jos. Dušek. Marsland, Dawes Co. (sz,)e'Ant. Havlíček, Menominee, Cedar Co. (se.) Fr. Zavadil Lanham, Gage Co. ( jv.) W. Ftípil. Wimberg, Butler Co. (v.) Jan Marušák. Sprague, Lancaster Co. (v.) Jos. Vlasák. Springfield, Sarpy Co. (v.) M. Stava. Strickland, Hayes Co. ( jz.) Jan Teplý. Tecumseh, Johnson Co. (jv.) Kazda Bros.
New Jersey: Bayonne, Hudson Co. (se.) Ed. Jušták 27. William Str. Boundbrook, Somerset Co. (stř.) Josef Fr. Soukup.
New York: v East Venice, Cayuga Co. (ati—.) Fr.Skudera—. Middle Village, Queens Co. ( jv.) Fr. Drahorad.
N. Dakota: Cayuga, Sargent Co. Frank Dushbabek. Forest River, Walsh Co. Miss Katie Urban. Genesee, Sargent Co. (v:) Fr. Ryba. Mandan, Morton Co._Jan Kahovec. Mapleton, Cass Co. Stěpán Cernohous. Voss, Walsh 00. J. F. Bárta
Ohio: Ironton, Lawrence Co. (j.) J. Fišer. Jewell, Deňance Co. (sz.) Jiří Steífel. Nottingham, Cuyahoga Co. (sv.) 0. H. Dvořák. Oregon: East Portland. Multnomaln Co., (sz.) J. G. Krejčík. Kent, Wasco Co. (s.) Jan Skarek. New Era, 'Clackamas Co. (sz.) Fr. Spulák. Pennsylvasia: Beaver Meadows, Carbon Co. (v.) Jakub Hora. Blackburn, Westmoreland Co. (jz.) F—r. Vitouš. Brownfleld, Fayette Co. (jz.) Tom. Holub. Forty Fort, Luzerne Co; (v.) Iran—Brůha; Grapevílle, Westmoreland Co. ( jz.) Václav Havel. Tarentum, Allegheny Co. ( jz.) Josef Velek. S. Dakota: v Bridgewater, Mc. Cook Co. Martin Zák. Buňalo Center. Buffalo Co. Fr. Procházka.. Crow Creek, Buffalo 00. Václav Havlík. Kolda, Hand Co. F. J. Kolda, poštm. Sioux Falls, Minnehaha Co. Jan Ceška. Tripp, Hutschinson 00. J. Kučera. Vienna, Clark Co. M. Knadle. Texas: Del Rio, Val Verde Co. (ji) Jos.„Janko. Monaville, Waller Co. ( jv.) Jan Repka. Ray Ville, Parker Co. (s.) Ant. Bábek. Smithville, Bastrop Co. (stř.) Jan Hříbek. Springdale, Cass Co. (sv.) Leopold Kubica. Yorktown, De Witt Co. (j.) Josef Boháč. Virginia: „ Church Road, Dínwiddie Co. ( j.) B. Sedivý. Newvílle, Prince George Co. (jz.) Alois Kadlec. Washington: Colfax, Whitman Co. (v.) Fr. Smolík. Farmington, Whitman Co. (U.),„JOS. Hájek. Seatle, King Co. (z.) Rev. F. J. Šimoník. Big Wausaukee, Marinette Co. (sv.) Jiří Kustka. Wisconsin: Blenker, Wood Co. (stř.) Jos. Beránek. Dancy, Marathon Co. (s.) Frank Procházka.
Dodgeville, Jowa Co. (j.) Jakub_Starý.
Florence, Florence Co. (se.) Fr. Sperl.
Lancaster, Grant Co. ( jz.) Jakub Vaněček.
Marshfueld, Wood Co. (stř.) Bart. Truhlář.
Merril, Lincoln Co. (s.) Josef Sládek.
National Home, Milwaukee Co. (v.) Jan Teplý.
Neillsville, Clark Co. (sz.) Jan Kubát.
Saint Francis, Milwaukee Co. (jv.) Jan Pavlů.
Seneca, Crawford Co. ( jz.) Tom ;Stluka.
Silver Lake, Kenosha' Co. (jv.) F1). Navrátil.
Stangelville, Kewaunee Co. (o.) Jos. Sladký.
West Salem, La Grosse Co. (z.) Tony Neuman.
Whiteňsh Bay, Door Co. (se.), W. 6% C. Mashek. Národnl jednota sokolská ve Spolenýeh
Státech.
Výkonný výbor je v Chicagu, Ill.: Ant. Kolman, starosta, Tomáš Gresltnaměstek, Karel Jiran, ta- jemník, F. Kaplan, pokladník; adresa na jednatele: P. V. Sisler, 334, W. 11tll Str., Chicago, Ill. Národní jednota sokolská skládá se z následujících tělocvič- ných jednot: __
Chicago, 111. Cesko-Americký Sokol. Adresa: F. Ka- špar, 537 Blue Island Ave.
Chicago, 111. Plzeňský Sokol. Adresa: Otto Chvalov— ský, 601 Centre Ave.
Chicago, Ill. T. ]. Sokol. Adresa: J. E. Zárobský, 204 W. mh St._
Chicago, Ill. T. ]. Geohie. Adresa: Petr Chnraň, 47 Emma St.
Chicago, 111. T. ]. 8. Praha. (Town of Lake.) Adresa: T. Vonášek, 4736 Wood St.
St. Louis, Mo. T. 1. S. Sokol. Adresa: Jan Tříska, 1867 So. 111.11 Str.
Milwaukee, Wis. Věrni Bratři Sokol. Adresa: P. A. Vaněček, 686 Gth St. .
Omaha., Neb. T. ]. Sokol. Adresa: J. A. Hospodský, care of Pokrok Západu.
South Omaha, Neb. T. ]. Sokol. Adresa: Jos. Sínkule, Cor. 24 85 L. Str.
New York, N. Y. “Tél. led. Sokol. Adresa: Tom. Be- neš, 1072 First Ave.
New York, N; Y., 8. ]. 'Svornost. Adresa: Fr. Kará- sek, 953 Tinton ave. near 163rd Str. ' ' Long Island City, N. J. T. .I. S. Fuegner. Adresa: V. Vančura, 59 Debeyoise Ave. ' Cleveland, 0. T. .I. S. Čech. Adresa: Jan Prošek, 3
Burwell _Ext. „ Baltimore, Md. Sok. led. Blesk. Adresa: V. J. Simek, Cor. Broadway 85 Barnes Str. Detroit, Mich. Těl. led. Budivoj, Adresa: J. Janeček, 698 Antonine Str. , _ , Cedar Rapids, Iowa. S. led. Tyrš. ' Adresa:—"K:fMoj- žíš, 190 12thAvenue. Westfield, Mass. T. ]. Sokol. Adresa: V. Březina, 97 Meadow St. Přistěhovalectvo Spolených Státu. Rika se, že, čím čilejší národ, tím vetší jeho pohyb. Přihlédneme-li k statistice, shledáváme, že přijelo dle úředních výkazů roku 1889 do Spojených Států 518,518 vystěhovalců, již dle zemí" dělí se takto: (Přidáváme zároveň počet celého obyvatelstva, jednotlivých zemí, abychom věděli, na mnoho-li oby- vatelů jeden vystěhovalec přijde. Viz tabulku str. 74.) Do Spojených Států přichází tudíž poměrně k obyvatelstvu nejvíce vystěhovalců 1. z Irska (1 z každých 75, obyvatelů), 2. ze Svedska a Norska (1:95), 3; ze Skotska (1:150), 4. z Dánska (1 : 216),
pouze Polsko, Rusko a Francii. O Francii se ví, .že se přežila; její počet obyvatelstva. více neroste, nýbrž ubývá. I v hořejších číslicích jeví se zajímavý obraz národního života. počet počet celého 1 vystě- přistěbo- země, odkud přijeli obyvatelstva 33231312 “Imm dotyčné země obyv.? 77,168 Anglie . . . . .. 22,704,613 291 71,761 Irsko . . . . . . 5,402,759 75 23,588 Skotsko . . . . . 3,558,613 150 106,924 Německo . . . ' 425000900 402 6,869 Francie . . . . . 36,102,921 5,255 16,585 Ě Čechy a Uhry. . . 13,000,ooo 780 25,080 1 Ostatní země rak. . 24,882,712 597 37,333 , Rusko . . . . . 65,ooo,000 1,740 5,902 ' Eolsko . . . . . 6,500,000 1,101 65,949 Svédsko a Norsko . 6,410,495 95 8,756 Dánsko . . . . . 1,893,ooo 216 5,457 Nizozemsko . . . 3,924,792 719 47,422 Italie . . . . . . 27,7%,475 „585 6,619 Svycarsko *. . ;. '. 2,840,977 429 12,305 ; Ostatní země . . . —- '— Dběanstw Spojených Států. Dodatek 14. k ústavě americké praví: „Všecky osoby ve Spojených Státech narozené anebo natura- lizované, a pravomocnosti jejich poddané, jsou ob- čany Spojených Států, jakož i státu, v němžto „sídlí—.“— Indiáni ve svazku kmenovém žijící“ a daně neplatící, nejsou občany. Dítky narozené v oizozemsku, jejichž otcové byli však tou dobou občany americkými, jsou po zákonu též občany Spojených Států., Qizozemkyně, která se provdá za občana amerického, považována jest za' občanku; též může cizozemkyně sama nabytí občanského práva. dle zákona o naturalizaci. *Dítky cizozemců, které za neplnoletosti své přijdou -_ do Ameriky se svými rodiči, stávají se občany pakli otcové jejich nabudou úplného občanského práva. Však prohlásí-li otec toliko úmysl svůj. občanem se
státi (t. j. vyzvedne-li si toliko první listinu), tím děti jeho občanského práva nenabudou, nýbrž musí samy občanský list si opatřiti. Tak zní rozhodnutí soudův. Občané přijati, meškající v cizozemsku, mají totéž právo na ochranu osoby a majetku se strany vlády americké,“ jako občané rození. Povinnost pre— sidenta jest vytknuta následovně: „Kdykoli by ozná— meno bylo presidentu, že některý občan Spojených Států bezprávně zbaven jest svobody pod právomocí některé cizí vlády, budiž povinností presidenta ihned požádati od oné vlády příčiny toho uvěznění; a přijde-li na jevo, že jest křivé a ku porušení práv amerických čelící, president ihned požádej propuštění občana toho na svobodu, a pakli by na žádost tuto pro- puštění bylo nerozumné dlouho odkládáno nebO'ode— přeno, president použij takových prostředků, ne— znamenajících činy válečné, jež za dobré uzná, aby propuštění toho docílil; a vše]iké podrobnosti a jednání v té příčině buďtež co nejřive možno pre— sidentem sděleny kongresu Spojených Států.“ Cizo- zemec čili přistěhovalec, stane-li se naturalisací ob- čanem Spojených Států, požívá týchž práv, jako ob— čan rozený, toliko nemůže státi se presidentem ani místo-presidentem Spojených Států. Zákonné předpisy o nabývání práva občanského ustanovují toto: Cizo— zemec chtějíoí občanem se státi musí nejméně dvě leta před svým připuštěni—m prohlásiti přísežně u ně- kterého soudu Spojených Států aneb u některého soudu jednotlivého státu Americké Unie, jenž soudní zápisy vede, že má poctivě v úmyslu státi se občanem Spojených Států a odříci se věrnosti a příslušnosti kterémukoli cizozemskému panovníku nebo vrchnosti, jmenovitě pak tomu panovníku neb státu, jehož jest tou dobou poddaným. Když pak nejméně po dvou letech žádá za druhou listinu čili občanství, musí mimo to prohlásiti, že buď nikdy neměl titul dědičný a nepatřil k žádnému řádu šlechtickému, anebo iná—li titul takový, že se ho odříká a že podporovati bude ústavu Spojených Států. Při tom musí dokázati dvěma svědky, občany americkými, že bydlel nejméně pět let stále ve Spojených Státech a nejméně rok ve státu neb území, kde soud dotyčný se nalezá,.že se po ten čas choval co muž mravného charakteru,
dbající o zdar ústavy a dobrý pořádek i blaho Spo- jených Států. Cizozemec neplnoletý, jenž bydlel ve Spojených Státech po tři poslední leta před svou plnoletosti (která tam nastává v stáří dokončeného
Žádný cizinec ze státu, s nímž Spojené Státy ve válce jsou, nemůže za občana býti připustěn. Největší města Spejených Států. Dolejší abecedně srovnaný seznam podává města ve Spojených Státech, Jež dle loňského sčítání lidu měla. přes 20.000 obyvatelů. Aby nasmec o velikosti těchto měst měl Jasnějsí pojem, _ nvádím zde za, mě— řítko několik známých měst SJJBJIGll obyvatestvem. Tak čítá, Vídeň 1,103.857 obyv., Praha o sobě s VOJ— skem 177.026 9. s předměstími Karlínem, Smíchovem, Vinohrady a Zižkovem 275.871, Brno 73.771, Plzeň 38.883,'Budějovice 17.886, Chrudim 11.886, Tábor 7.413 a Čáslav 6.000. Písmeny za. městy JSOU. obvyklé zkráceniny Jmen amerických Států; tak se k zná- mému Chicagu vždy přlpOJllJe Ill., což znamená stát Illinois; neboť jsou tam ještě 2 Chicaga a sice Jedno ve Státě Kentucky a druhé ve státě 01:10. Město Obyvatelsvo r. 1890 Město Obyvatelsvo r. 1890 Akron, O. . . . . . . 27.702 Columbus, O. . . . . . 90.398 Albany, N. Y. . . . . . 94.640 Council Bluffs, Ja. . . . 21.388 Allegheny, Pa. . . . . . 104.967 Covington, Ky. . . . . 37.775 Allentown, Pa. . . . . 25.183 Dallas, Tex.. . . . . . 38.140 Atlanta, Ga. . . . . . . 65.414 Davenport, ja. . . . . 25.161 Auburn, N. Y. . .“ . . 26.887 Dayton, O. . . . . . . 58.898 Augusta, Ga. . . . . . 33.150 Denver, Col. . . . . .106.670 Baltimore, Md. . . . .434.151 Des Moines, Ja. . . . . 50.067 BayACity, Mich. . . . . 27.826 Detroit, Mich.. . . . .205.669 Binghampton, N. Y. . . 35.035 Dubuque, Ja. . . . . . 30.147 Birmingham, Ala. . . . 26.241 Duluth, Mínn. . . . . . 52.725 Boston, Mass. . . . . . 446.507 Elizabeth, N. ]. . . . . 37.670 Bridgeport, Ct. . . . . 48.856 Elmira, N. Y.. . . . . 28.070 Brockton, Mass. . . . . 27.278 Erie, Pa. . . . . . . . 39.699 Brooklyn, N. Y. . . . .804.377 Evansvile, Ind. . . . . 50.674 Burlington, Ja. . . . . 22.528 Fall River, Mass. . . . 74.351 Buffalo, N. Y. . . . . .254.451 Fitchburg, Mass. . . . . 22.007 Cambridge, Mass. . . . 69.837 Fort Wayne, Ind. . . . 35.349 Camden, N. Y. . . . . 58.227 Fort Worth, Tex. . . . 20.725 Canton, O. . . . . . . 26.328 Galveston, Tex. . . . . 29.118 Charleston, S. C. . . . 54.592 Grand Rapids, Mich. . 64.147 Chatannoga,Tenn . . . 29.100 Harrisburg, Pa. . . . . 42.120 Chelsea, Mass. . . . . 27.850 Hartford,-Ct. . . . . . 63.180 Chester, Pa.. . . . . . 20.107 Hempstead, N. Y._ . . 23.512 Chicago, Ill.. . . . .1,096.516 Hoboken, N. ]. _. . . . 43.561 Cincinnati, O. . . . . .296.309 Holyoke, Mass. . . . . 35.526 Cleveland, O,. . . . . .261.546 Hot Springs, Ark. . . . 71.115
Město Obyvatelstvo r. 1890 ! Město Obyvatelstvo r. 1890 Houston, Tex.. . . . . 27.411 Poughkeepsie, N. Y. . . 22.836 Indianapolis, Ind. . . . 107.415 Providence, N. ]. . . .132.043 Jersey City, N. ]. . . . 163.987 Pueblo Colo. . . . . . 28.128 Joliet, Ill. . . . . . . . 27.407 Quincy Ill. . . . . . . 31.478 Kansas City, Kan. . . . 38.170 Racine, Wise. . . , . . 21.022 Kansas City, Mo. . . . 200.000 Rcading. Pa. . . . . . 58.626 Kingston, N. Y. . . . . 25.000 Richmond, Va. . . . . 80.838 Knoxville, Term. . . . 2l.131 Rochester, N. Y. . . . 138.327 Lancaster, Pa. . . . . . 32.447 Sacramento Cal.. . . . 26.272 Lawrence, Mass. . . . . 44.559 Salem, Mass. . . . . . 30.735 Leavenworth, Kan. . . 21.613 Salt Lake City, Ut. . . 45.025 Lincoln. Neb. ; . . . . 55.491 San Antonio, Tex. . . . 38.631 Little Rock, Ark. . . . 22.396 San Francisco, Cal. . .297.990 Los Angeles. Cal. . . . 50.394 Savanah, Ga. *. . . . . 41.762 Long Island City N. Y, 30.396 Seranton, Pa. . . . . . 76.897 Louisville, Ky. . . . .161.005 , Seattle, Wash . . . . . 43.914 Lowell, Mass. . . . . . 77.005 ( Sioux City, ja. . . . . 37.862 Lynn, Mass.. . . . . . 64.596 ! Somerville, Mass. . . . 31.546 Macon, Ga, . . . . . . 22.698 ! South Bend, Ind. . . . 21,786 Manchester, N.*H. . . . 43.938 [ Springfield, Mass. . . . 44.164 Memphis, Tenn. . . . . 64.586 Springfield, Ill. . . . . 24.852 Milwaukee, Wisc. . . .204.150 Springlield, Mo. . . . . 21.842 Minneapolis,Minn. . . .164.789 Springlield, O. . . . . 32.135 Mobile, Ala.' . . . . . 31.822 St. ]oseph, Mo. . . . . 95.587 Montgomery, Ala. . . . 21.790 St. Louis, Mo... . . . .460.358 Muskego, Mich. . . . . 22.668 St. Paul, Minn. . . . . 133.157 Nashville, Term. . . . . 76.399 Syracuse, N. Y. . . . . 87.877 Newark, N. J.. . . . .755.876 Tacoma, Wash. - - . - 85.885 New Bedford, Mass. . . 40.705 Taicuton, Mass. . . . . 25.389 Newburg, N. Y. . . . . 23.263 Terre Haute, Ind. . . . 30.287 New Haven, Ct. . . . . 85.981 Toledo, O. . . . . . . 82.652 New Orleans, La. . . . 241.995 Topeka, Kari. . . . . . 31.893 Newport, Ky. . . . . . 24.038 Trenton, N. I. . . . . . 58.488 New York. . . . . .1,513.501 [ Troy, N. Y. . . . . . . 60.605 Norfolk, Va.. . . . . . 34.986 l Utica, N. Y. . . . . . . 44.001 Oakland. Cal. . . . . . 48.590 Washington. D. C. . .230.000 Omaha, Neb. . . . . .139.526 ' Wheeling, W. Va. . . . 35.052 Oshkosh, Wis. . . . . . 22.752 Wilkesbarre, Pa. . . . 34.787 Oswego, Nl Y. . . . . 21.826 Wilmiiigton, Del. . . . 61.437 Paterson, N. ]. . . . . 78.358 Wichita, Kau. . . . . . 23.335 Peoria, Ill. . . . . . . 40.758 Worcester, Mass. . . . 84.533 Petersburg, Va. . . . . 53.317 Yonkers, N. Y. . . . . 31.945 Philadelphia, Pa. . . . ELM-1.864 Youngstown, O. . . . . 33.199 Pittsburg, Pa. . . . . .238.473 York, Pa. . . . . . . . 20.849 Portland, Me, . . . . . 36.608 Zanesville, O. . . . . . 21.117 Portland, Oreg. . . . . 35.861 . . , ,a Obyvatelstvo Spolenych Statu.
Dle úřadního sčítání obnášel počet obyvatelstva severoamerické Unie, vygma Indian Terntory,Alasku a Indiany v reservacích, dne 1. června 1890 celkem
62,480.540 duší proti 50455583 roku 1880. Dle toho zvýšil se počet obyvatelstva za posledních 10 let 0 12324757 nebo 241!2 procenta. V témže čase (1880—1890) se přistěhovalo do Unie 5,246.613 osob; obnáší tedy přirozený vzrůst obyvatelstva Spoj- Států něco přes 7,000.000 duší. (Unie má. rozlohy 9,212.27OD kilom., tudíž přijde ne celých 6 osob na 1D kilom., kdežto Čechy s rozlohou 51.9.5613 kilom. 85,436.000 obyv. čítají na 1G kilom. 104 duše).
Počet obyvatelstva jednotlivých států u porov- nání s obyvatelstvem r. 1880 je nyní následující:
1890 1880
Alabama . . . . . . . . 1,508.073 1,262.505 Arizona . . . . . . . . 59.691 40.440 Arkansas. . . . . . . . 1,125.385 802.525 California . . . . . . . 1,204.002 864.694 Colorado . . . . . . . . 410.975 194.327 Connecticut. . . . . . . 745.861 622.700 Delaware . . . . . . . . 167.871 146.608 D. of Columbia . . . . . 229.796 177.624 Florida . . . . . . . . . 390.435 269.493 Georgia . . . . . . . . 1,834.386 1,542.180 Idaho . . . . . . . . . 84.229 32.610 Illinois . . . . . . . . . 3,818.536 3,077.871 Indiana . . . . . . . . 2,189.030 1.978.303 Iowa . . . . . . . . ' 1,906.729 1,624.615 Kansas. . . . . . . . ,. _1,423.485 996.094 Kentucky . . . . . . *. . 1,855.436 1,648;69O Louisiana . . . . . . '. 1,116.828 939.946 Maine . . . . . . . . . 660.261 648.936 Maryland. . . . . . . . 1,040.303 934.943 Massachusetts . . . . . 2223.407 1,783.085 Michigan . . . . . . . . 1,089.892 1,636.937 Minnesota . . . . . . . 1.309.017 780.773 Mississippi . . . . . . . 1,284.887 1,131.597 Missouri . . . . . . . . 2,677.080 2,168380 Montana . . . . . . . . 131.769 39.159 Nebraska. . . . .' . . . 1,056.793 452.402 Nevada ,. . . . . . . . 44.327 62.266 New Hampshire. . . . . 375.827 346.991 New Jersey. . . . . . ' 1,444.017 1,131.116 New Mexico . . . . . . 144.862 119.565 New York . . . . . . . 5,981.934 5,082871
1890 1880 N. Carolina. . . . . 14517340 1,399:75o N_. Dakota, . . . . . . 182.425 36.909 Ohio . . . . “. . . . '. . 3,666;719 3,198.062 Oklahoma -. . . . . , . v61.701 Oregon . . „. . -. . . . . 312.490 174.786 Pennsylvania—. . . . ». *. 45348574 4,282.891 Rhode Island , . . . . . »— 345.243 276.531
Drožku jmenují v Novém Yorku Hackney-coach (čti hekny khóč). Ceny: až do 1 míli (angl.) 50 centů a za.. každou další půlmíli 25 centů. Ve Philadelphii mají drožky tak zvané Hansem eabs (čti hensom khebs) jen pro dvě osoby; cena 65 centů za hodinu. Hansom—cab je dvoukolový kočárek s kozlíkem pro kočího vzadu. V Baltimore jsou: One-horse cabs hansoms; k nádraží či od nádraží platí se za osobu 25 centů a za hodinu 75 centů,. (One horse; čti von horszjeden kůň.) Ve Washingtonu: Hackney-car- riages-(čti hekny kherridžez) s párem koní, jako v Praze ftakr; ceny “za. 1 neb 2 osoby za 1 míli dol. 1'—; za každou další osobu 50 centů; na hodinu dol. 1-50. One-horse cabs: ceny: pro 1 neb 2 osoby za hodinu 75 centů; za, malé dovežení ve městčw25 centů za každou osobu. V Chicagu: Hackneyvoarria- ges;_za jednu osobu z nádraží na nádraží 25 centů; zanl osobu až do 1'míli 50 c., do 2 mil dol. 1 apřes 2=míle dol. 1'50; za. každou další osobu 25 c.; za
děti mezi 5. a 14. rokem polovičku; na čas: za první hodinu dol. že ;za. každou dálší hodinu doI. 1— — Pak jsou v Chicagu drožky zvané Gurney cabs a Han- som cabs, jichž ceny jsou: za dovežení 25 c. za každou osobu aneb 75 centů za hodinu za dvě osoby. Dodávání poštovních zásilek;
V obvodu poštovní správy Spoj. Států se děje dodávání poštovních zásilek pomocí listonošů “po— měrné v nepatrné míře a sice dnešního dne pauze ve 7154 větších městech. U všech ostatních poštov— ních úřadů si musí adresáti sami svoje psaní'a zá- silky—z pošty odebírat a iv městech, kde pravidelné dodávání listonošem je zavedeno, se stává, že ze- jména větší obchody si svoje žásilky samy z pošty vyzdvihují. U poštovních úřadů nalézají se ve stěně mezi kancelářskou místností a předsíní pro obecen— stvo (chodníkem) umístněné přihrádky pro takové osoby, které pravidelně svoje dopisy z pošty si ode- bírají a za používání těchto schránek určitý popla— tek složili, jenž obnáší na malých poštách 1 doll., na prostředních (v městech přes 5000 obyvatelů) 1—4 doll. a v největších městech až 15 doll. ročně. Taková poštovní schránka nazývá se lock box (lók bóks) aje tak zařízena, že poštovní úředník ji má s otevřenou stranou po ruce, aby pohodlně do ní mohl zásilky házet, kdežto abonnent jí může na chod— níku svým klíčem otevřít a co pro něho poštou při- šlo, si vzít. Je-lí schránka expeditorem uzavřena uvnitř, nemůže ji abonnent z venku otevřít a. musí pak vejít do úřadovny. To se stává, když dojde zá— silka neb psaní s nějakou dobírkou neb rekoman- dovaně, ab adresát uvedl napřed věc do pořádku. Některé schránky jsou také šuplata, rovněž se zám» kein k otevření z venku, které pak Ameúkán nazývá „drawer“_ (dráer). Nejvíc schránek ale je bez klíče; jsou to číslované přihrádky uvnitř, celé skleněné, tak že abonnent z venku' hned vidí, jest-li v jeho přihrádce něco leží neb ne. Leží-li tam něco, jde k otevřenému oknu, udá expeditoru číslo přihrádky,
která sevjmenuje jednoduše „box“„ a on mu to vyda. Tím se Čechům vysvětluje, co na adresách znamena box, ku příkladu 872:'totiž adresát ma na poště předplacenou schranku čili přihrádku pod číslem 872, do níž vše se vloží, co naň dojde a tam zaroveň tak dlouho zůstane ležet, až si adresát pro to bud' sám dojde neb pošle. Na poštách, kde donášení neníza- vedeno, musí se adresati, kteří nemají své vlastní schránky, o dopisy pravidelně u manipulujícího úřed- níka hlasit. K _yž do 4 neděl o dopisy nikdo se ne- hlásí, upozorňuje se na ně veřejnou vyhláškou na poště někde vyvěšenou aneb také inseratem „: novi- nách. Dojde-li ktomuto prostředku, přirazí še'vzešlé útraty, které za jednotlivé psaní 1 cent. neemí pře— sahovat, k portu, které adresát nahradí při vydání listu. Všecky poštovské zašílk'y'a dapisy, které by vzdor veřejnému “ohlášení zase do %! neděl se ne- odebraly, zašlou se s připojením jednoho opisu vy— věšeného návěští neb exemplaru onoho čísla-novin, v němž byly uveřejněny, do Washingtdnu tak zva- nému Deadletter office (dédlétr “ofňs) úřadu mrtvých psaní, kde se vše otevře; jest-li pak ještě adresát se nevynajde aneb. alespoň zasilatel, jemuž by se věc vratila, vyndá se veškerý cenný obsah, jenž veřejnou dražbou se prodat, a ostatek se zničí. Ceske kmhy clu nepodlehaji.
010 na knihy ve Spojených Státech je dle za- kona Mc. Kinleyova_25 procent, ale pouze „na knihy v jazyku anglickém. Cizojazyčné knihy, jako české, francouzské, německé atd. jsou hořejším zakonem ode cla osvobozeny. Zásluha patří českým redakcím, které roku 1888 podali kongresu společnou žádost o zrušení cla z knih cizojazyčných.
Lži ač svět projydeš, ale nazpět se. nevrátíš. '— Lež, ačkoli snídá, zřídka obědvá, nikdy téměř nevečeří. — Byli jednou tři bratří: jeden lhal, druhý kradl a třetí visel. —- Jazykem nemlat'; cheeš-li, 11ij se cepuv. — Lenoch se strhal, že nechtěl dvakrát jíti. — Bůh praví: Pomáhej si sám., pomohu tobě i já. _ Kdo večeře ne- hledá, toho večeře nenajde. — Bez práce se člověk ne.—nají. —
Časový rozdil. .páŘ" právě tu dobu; ..u'kazuji hodin Kd ' ' h d' '. . * yz “5:32 o m ve 11 Ham— IV Novém v v San P“ “8 v Praze ., ., j — _ v Omaze _ 1 Vldm burku ' Yorku Chxcagu Franolsku v Praze . . . . 12 pol. 12.05 odp. 11.42 dop. 6.06 ráno 5.11 ráno 4'88 ráno 2.52 ráno ve Vídni . . . . 11.52 dop. 12 * pol. 11.„ dop. 5—53 ráno 5.03 ráno 4.30 ráno 2.44 ráno v Hamburku . 12.13 odp. 12.2„Íiodp. 12 pol. 6.24 ráno 5.„ ráno 4.52 ráno 3.10 ráno v Novém Yorku . 5—54 odp. 6..02 odp. 5.„ odp. I2;pol. 11.05 dop. 10.32 dop. 8.45 ráno v Chicagu . . . . 6.43 _več. 6.56- več. 6.51 več. 12.55 odp. 12 pol. 11.27 dop. 9.41 ráno V Omaze . . . . "(.22 več. 7.80 več. 7.4 več. 1-23 odp. 12.33 odp. 12 pol. 10.m dop. v San Francisku . k 9.8 več. 9.16 več. 8.50 več. 3.34 odp. 2.19 odp. 1-45 dop. 12 pol.
V Praze „vychází Vslunce () 8 minut později nežli ve,Vídni, o 18 minút dříve než v Hamburku, o 5 hodin 54 minuty dříve, než v Novém Yorku, () 6 hodin 484 minut dříýe, než v Chicagu, o 7 hodin 22 minut dříšre než v Omaze a o' 9 hodin 8 minut dříve než v Saxi Francisku. Dejme tomu, že by se v Praze *! poledne o 12., hodině něco stalo; což by ihned telegrafovalo se do Ameriky. Telegram nepotřebuje více než 1 hodinu času a zpráva o věci, kteráž sc. udála v'Pra'ze v poledne byla by téhož dne, již v 7 hodiň ráno v Novém Yorku, v 6 hodin 'ráno v Chicagu, v 5112 hod. ráno v-Omaze a ve 4 hod. ráxio v San Francisku, ageb neberouce ohled na čašový rozdíl, mohli bychom říci, že v Ameriee telegrafem dozví se evropské události 0 5 “až 8 hodin dříve, nežli se staly.
Budoucnost české národnosti v Americe. Z knihy »Za oceanema od Dra. Štolby.
„ Dejme tomu, že přijede doAmeriky mladý muž z Čech, jenž pln je zápalu pro vlast, kterou byl právě opustil, a těžce toho nese, že žíti musí tak daleko od ní. Umíní si, že zůstane věrným jejím synem, že bude mu vlast místem poutnicky'm, do něhož odebeře se vždy po několika letech, aby osvěžil zase city, jež víží jej k jeho národu, a že stane se útulkem je o zase, až nashromáždí si v Novém Světě tolik, aby mohl doma žíti bezstarostně. Vrhne se do života s plnou chutí ». pracuje. Při tom však vpra- vuje se zároveň již do sociálních poměrů, jež jsou daleko svobodnější a volnější nežli poměry naše do- mácí, vžije se zvolna do nich a vžije se do nich tak, že, poněvadž jsou skutečně daleko přirozenější nežli poměry naše, myslí, že jinde jiné ani býti nemohou. Zároveň působí na něj politická. váha státu, v němž žije, a čilý jeho politický život, jenž proudí tak bo- hatě ve všech vrstvách, takovým spůsobem, že s pý- chou má se za příslušníka velkého toho státu. To nikterak nevadí však posavadnímu národnímu jeho vědomí, a tím méně, poněvadž v politickém životě nové jeho vlasti nikdy se nic nevyskytne, co by vě— domí toto uráželo aneb i jennepříjemně se ho do- týkala. Neboť každý občan cítí se především Ame— ričanem a může se jím cítiti, aniž by staré vlasti své tím ublížil. Nyní nastane doba, kdy mladý ten muž zarazí si svůj vlastní krb. Vyhlédne si dceru z české rodiny, zařídí sobě úplně českou domácnost a těší se, že uštědří-limu osud dítek, vychová. je co zdárné dítky daleké vlasti. Přání jeho se vyplní; dítky se dostaví a vychovávají se pak zcela česky. Láska k daleké vlasti vštěpuje se jim do srdce, a otecs ra— dostí vzpomíná. oněch dob, až děti ty uvede do vlasti a ukáže jím onu zemí, z nížto pochází. Vše daří se z počátku dobře. Avšak poměr ten se zkalí, když dítky počnou scházeti se s dítkami jinými, hlavně ale když počnou choditi do školy. Zde naučí se hravě angličině, jižto slyší všude a na všech stranách, a zde vypravuje se jim stále o velikosti ». slávě Ame- riky. Dítko vžije se velmi snadno do obého a již je
ztraceno. Ono mluví sice s rodíčemi česky, avšak jakmile přijde mezi dítky a třebas by to i byly dítky české, mluví anglicky; ono slyší sice, jak otec blouzní o daleké vlasti, ale nechápe, jak možno blouzniti o tak nepatrném kousku země, jenž vedle Ameriky úplně mizí, o němž není v jeho zeměpisných knihach ani zmínky, a o němž mimo rodinný dům neslyší nikdy ani sleva. Dítě jest nyní česky vychovaným Američanem. S bolestí pozoruje to otec, a chce to napraviti. Sebere rodinu a vypraví se na cestu do Čech, 'doufaje, že rodná. jeho země vzbudí v dítkách jeho tentýž zápal, rjaký panuje pro ni v_srdci jeho. Avšak zmýlil se. Dítkam, jest tu vše cizí; ony ne- slyší nikde ani slova té angličiny, již měly doma stále v uších; ty představy, jež nadšené popisy otcovy v nitru jejich vzbudily, nesrovnávají se také se sku- tečností; města v té otcové vlasti mizí proti městům americkým; vše jest malé, tak nepatrné proti Ame- rice, a dítkám jest teskno, stýská se jim po — do- mově. Avšak nejen to. I otec k syému zděšení musí se přiznati, že necítí se více v Čechách tak doma, jako před odchodem svým. Vžil-se v Americe do poměrů zcela jiných, myslil, že musí býti všude tak, a nyní najde v tom nejzamilovanějším koutku celého světa život, jenž dotýká. se ho téměř až mrazivou rukou. Miluje svou vlast, ale přichází k poznání, že —nemohl by v ní více žíti, jest věrným jejím synem, ale — odchází přece zase a odchází skoro rád. Děti vrátí se do Ameriky, porovnávají dalekou tu otcovu vlast se svou vlastí, a. jsou rády, že jsou opět tam, kde se narodily. Proces průpravní je ukončen, a dítky našeho, pro vlast hořícího krajana, jakož i jejich budoucí potomstvo jest pro nás ztraceno. Pokolení třetí jest jíž čistě americké. Těžce to nese krajan naš, avšak není pomoci. Jestit tak nejen'u Čechů, nýbrži u všech ostatních národností. Přistěhovalí Němci pořádají sice „Siegesfesty“ a zpívají „Wacht am Rhein“- -.— ale dítky jejich již cítí se úplně Ame- ričany, třebas by dovedly mluviti řečí rodičů svých, třebas by i němectví své v popředí stavěly, a daří se jim i rodičům, když vrátí se do vlasti, právě tak, jako onomu Čechu. Jak u jiných, tak i u nich za- viňují to poměry. Kdo vžije se do volných poměrů
amerických, ten nedovede se více vpraviti do těžkých
poměrů evropských. Pozoroval jsem to u všech kra.-
janů i neln'ajanů, kteří navštívili po delším pobytu
Evropu. Nechť sebe více lnuli k svému dřívějšímu
domovu, přece cítili se v něm tam stínění, že spě-
chali zase jen zpět. Cís. král. rakouští konsulové ve Spoj. Státech a v Kanadě.
N o vý York: 33 Broadway: Theodor A. Havenmayer, generální konsul; dr. Antonín šl. Palitschek, konsul; Otta P. Eberhard, kancelista.
Boston: Artur Donner, konsul.
Philadelphia.: L. Weatergaard, konsul.
Baltimore: Ch. A. Martin, konsol.
Richmond: Ludvík T. Borchers, konsul.
Mobile: V. F. Stoutz, konsul.
Nový Orlea ns: Baron Arnošt z Meysenburku, konsul.
Galveston: C. F. Prehn, konsul.
San Francisco: Rudolf Hochkoder, konsul.
Milwaukee: Arnošt z Baumbachu, konsul.
Chicago: H. Claussenius, konsul; Ed. Claussenius, vicekonsul.
Pittsbur g: Max Schamberg, konsul; princ Alois Solms—Braunfels, vicekonsul.
St. Louis: Ferdinand Diehm, konsul.
Louisville: Theodor Schwarz, konsul.
0 h arle s t o n: Karel Witte, konsul.
Mo ntr e al: Edvard Schultze, konsul.
St. Johns: J. H. Thompson, vicekonsul.
Halifax: V. H. Hart, konsul.
Dospělý muž chce pravidla, ženy a děti výminky._—— Čím menší
vlast, tím větší láska. k ní. -— Kde je dobrý mrav, je také dobrý
zvyk a pěkný. obyčej. — Chudáku schází mnoho, lakomci- is'ecko.
— Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. — Kdo mnoho zapne
čne, málo skončí. : Lépe zlomit ruku nežli vaz. —— Raději se
obrať, nežli bys bloudil. — Ve svátek má čert: nejlepší žně. —
Na rychlou otázku pomalu odpověz. —- Každé radosti sedí kus ža-
losti na zádech. — Raději utrp sám, nežli ublížíš jinému. —
Hlavni pravndla stručně opakovaná.
Kdo chce cestovat do Spojených Států severo- amerických, přeptej se dříve písemně, co celá. cesta. až na. místo bude stát. Důstatek peněz musíš mít, neb v cizině ti nikdo nic nedá,; ani nepůjčí.
Záhy pošli si na. pojištění místa lodního zá- vdavek. Neodkládej až na. poslední chvíli. Kvapky mívají kapky.
Svá. zavazadla pošli 14 dní napřed na. mou adresu go náklad, pravím, 14 dní napřed.
Ctyři dní před odjezdem lodě musíš se z do— mova vydati na. metu. Po cestě nedůvěřuj nikomu, koho neznáš. Penize dobře uschovej a,buď na ně opatrným. Můžeš je poslat i poštou napřed na mou adresu, což nejbezpečnějším.
Zavazadla, jež povezeš s sebou, musíš dát na německých hranicích v celnici prohlédnout. Tato zavazadla jdou vždy jen tak daleko, jak tvůj želez- niční lístek zní. Kolikráte po cestě nový lístek ku» puješ, tolikrát; musíš svá zavazadla. znovu dávati na váhu.
Na metu napeti“ si něco německých peněz, které budeš Německem potřebovati.
V Bambi-me jdi jenom do hostince mnou tobě odporučeného. Z něho nenech se nikým na, nějaké táčky vyváděti, af. to krajan či cizinec, když ho osobně neznáš. K ukrácení chvíle jsou v hostinci vyložený různé česko—americké noviny.
V Novém Yorku obrať se na, mou ůlialku, která ti„ ve všem upřímně a, spravedlivě poslouží.
Cemuž dobře nerozumíš, raději se u mne ještě jednou poptej. Několik řádků dovedeš napsat a. 5 krej- carů poštovného můžeš obětovat.
Uděláš-li chybu7 neseš toho vinu sám a sám. Veďe—Ii se ti dobře, jsi pry chlapík, vede-Ii se ti zle, jsi prý ne- řád. —— Spěcháš-li předhoníš bídu, loudáŠ-li se, předhoni bída tebe. — Strach bývá větší než nebezpečí. -— Když mlčíš, nebude ti od- porovat nikdo. — Nejvíc starostí spůsobuje si člověk sám. — Kdo hudbu objednal, ať ji zaplatí. — Bez obrany tě snadno každý„po— razí. _- Hodná žena je hlaženou v blažení své rodiny. — Cim menší společnost. tím lepší zábava. -— Boháč má svou víru v tru— hle.-—— Co má jít k “srdci, musí přijít od srdce. -—Není růže bez trnu.
Veřejné hlasy.
Na doklad, že co český jednatel plním úkol více vlastenecký než obchodní, mohl bych předložiti celé haldy díkůvzdání a odporučení od rodáků, mým prostřednictvím přes moře dopravených. Leč to by vedlo příliš daleko. Myslím, že postačí, uveřejním—li hlasy pouze dva: jeden od jednotlivce, českého spi- sovatele, který jel v kajutě, a druhý od celé sku- piny „cestujících v mez'ipalubí.
Ceský spisovatel p. Pavel Albieri, redaktor ame- rického denníku „Svornost“ vycházejícího v čísle 150 W. 12th Street v Chicagu, zmiňuje se v delším článku ze dne 8. března 1890 o tomto předmětu mezi jiným takto:
„V Hamburku vedla mne moje cesta do hostince Frant. Oelkerse číslo 10. Kleine Reichenstrasse, kamž jsem byl p. Pastorem odporučen. Hostinec tento jest sice jen vystěhovaleckým, ale byl jsem opravdu pře- kvapen vykázaným mi pokojem, jaký bych byl ne- obdržel ani ve mnohém hotelu první třídy, jmeno— vitě ne za ty peníze, an jsem platil v první třídě za byt i stravu pouze 3 marky 50 feniků denně. Obdržel jsem velmi pěkný, na hotel snad až příliš pěkně a vkusně upravený pokoj v prvním poschodí, na ulici, skvoucí se čistotou. Ohledně obsluhy pak musím doznati, že jsem nikdy nepoznal v hostinci lepší. Majetníci jsou bezdětní, zámožní manželé, kteří drží hostinec více již ze zvyku a pro všeobecné dobro než pro výdělek a mají jen radost ze slušných asa- žérů. Pořádek je tam vzorný, lidé velice srdeční, vlídní, ochotní a soucitní pro každého, kdo nastu- puje dalekou, nebezpečnou tu cestu. Musím dáti průchod pravdě, že jest podobný vystěhovalecký dům skutečným dobrodiním pro většinu našich krajanů, kteří jsou sem . Pastorem jenom ku značné výhodě doporučovani. Egan J. Pastor získal si skutečně o české vystěhovatelstvo zásluh nepopíratelných! Na- vštívil jsem jej v kanceláři, naproti hostinci, hned jakmile jsem se zpamatoval a upravil po mrzuté noční cestě a nalezl jsem v němmuže, kteaý musí hned v první chvíli vzbuditi úplnou důvěru v každém. Bývalý česko-americký žurnalista, znající důkladně
poměry zde i za Oceánem, usadil se právě tam, kde může znalost svou nejlépe použiti, ve prospěch ro- dáků svých, spěchajících do Nového světa, o němž obyčejně mají falešné jen představy a po případě i zcela žadné. Jsa českým jednatelem zdejší veliké společností, která vládne asi čtyřiceti velkolepými parními loďmi v ceně mnoha a mnoha. milionů, pou- žívá vlivu svého obětavě po devatenácte dlouhých již let, aby dosáhl pro krajany své vždy výhod co možná největších. Maje provisi od společnosti, ne- beře od vystěhovalců žádného poplatku a jest ochoten vždy a každému posloužiti, jak jsem viděl sám na sobě a jsem úplně přesvědčen o podobném i vůči jinému. Za čtyřdenního pobytu svého v Hamburku snažil jsem se povšimnouti si co nejvíce, poznati'co nejlépe vystěhovalecké poměry, pro nastávajícího česko—amerického novináře tak důležité a. mohu říci, že měl jsem příležitost i za. ten krátký čas dosti na- hlédnouti do nich. Ve prospěchu pak všeobecném sdělují ze zkušenosti své, že Ceši do Ameriky jedoucí mohou prostřednictvím p. Pastorovým velice získati. Jediná. jen výčitka spadá na p. Pastora vtom směru, že příliš málo vystupuje ve veřejnosti, že příliš málo agituje. Mluvil jsem sním o tom a obdržel jsem za odpověď, že velkou reklamu činiti nemůže, an to mnoho stojí a musil by to pak od těch, kdož jedou, dát si zaplatit! Jest to tedy opravdovou povinností, aby byl aspoň vřele odporučovan a známost o něm šířena, an koná. vůči českým vystěhovalcům dílo sku- tečně národní, které nesmí býti podceňováno ajemuž nebude také pokládáno žadné nízké výdělkařství, kde měl příležitost p. Pastora osobně seznati._ Nej- záslužnějším, ale také po zásluze posud nejméně oceněným, podnikem p. Pastorovým jsoujeho „Ceské Osady v Americe“, měsíčník pro české osadníky a jmenovitě pro naše vystěhovalce do Ameriky velmi prospěšný. Jednotlivec podnikl zde práci skutečně velikou, sestaviv první důkladnější adresář český pro Ameriku, výhoda to, již nejlépe posoudí jmenovitě ten, kdo jede sem, nemaje nikoho známého jakož i mnohý v Americe usazený obchodník. Adresář ten jest již po léta doplňován .s uznaníhodnou bedlivostí a důkladností. Dále podává. v „Osadách“ velmi dobrá.
ponaučení ohledně amerického života, statistická data, líčení poměrů, anglická, cvičení pro samouky atd. snaže se, jak jen možná, podati vše co nejsprávněji, nejpravdivěji, čímž časopis jeho uchází výtce, že by snad chtěl vypisováním nějakého pozemského ráje do Ameriky lákati, aby jen mělzkaždé dušičky zisk. Varujet docela lidi nezkušené před takovýmto kro- kem, líčí obtíže, ale jest též stale dobrým rádcem těch, kdež se již jednou k tomu odhodlali. Mně sa- motnému prospěly „Osady“ velice, byvše mým pouč- ným čtením po celou dobu plavby. Bohužel nedostává se krajanu našemu té podpory a ohledu, jakého by zasluhoval, jmenovitě v Čechach, kdež z neznalosti věcí jest velmi málo odporučovan a naopak podpo- rovány na úkor jemu firmy cizácké. Výhoda těch, kdož se naň obrátí, pakjest samozřejmáanelze toho ani dosti odporučiti. Ceský vystěhovalec nalezne v něm muže poctivého, který jej uvaruje mnohého vydání a mnohých nepříjemností, cesta z Hamburku jest asi stejně drahá. jako odjinud, lodě stejně dobré —- pokud mohu souditi dle oné, kterou mi bylo jeti, docela pohodlné, s dobrou stravou, která se na ham- burských lodích zvláště chválí, a konečně poskytne p. Pastor každému rady ipomoci, daje mu potřebná. poučení, adresy a pod. Jeem přesvědčen, že činím jen dobře, snaže se jej odporučiti, vždy a všude podle zásluhy jen, přeje mu úplného, lepšího ještě zdaru a dlouhého působení v důležité úloze, v níž by byl těžko nahraditelným pro svou znalost poměrů a pro poctivé, české jednání. Tlumočím tím věrně mínění své! Stěhování jest nutným u nás zlem, nuže hleďme, aby zlo to bylo co možná nejmenší, když je podstou- piti již musíme a zde je příležitost dána !“ (Poznámka: Měsíčník „Ceské Osady v Americe“ pro nedostatek účastenství zaniknul. Ročníku čtvrtého dal jsem vy- tisknout větší náklad, jenž se nyní cestujíČímzdarma rozdává. J. P.)
Kdyby člověk věděl, že je obrazem božím, byl by jím. —— Co nás mrzí, to nás drží, a co ješt milo nám, to nechce ]: nám. — Mou- drým ten se darmo zove, kdo neumí radit sobě. — Děravého mě- chu nenadmeš a hlupce nepoučíš. — Komu není 53 hůry dáno. v apatyce nekoupí. — Obyčejný rozum v neobyčejné míře nazý- váme rozšafností. — Trpělivost je ctnost ale jen do jistých mezi.
Z mých cestujicich podaly dvacet tři osoby do veřejnosti následující
osvědčení:
„My nížepsaní vystěhovalci jeli jsme do Ameriky prostřednictvím svého rodáka, pana Josefa Pastora v Hamburku, a byli jsme s jeho dopravou a s jeho obsloužením tak dalece dobře spokojeni, ale ani ve snu by nám nebylo napadlo tyto řádky psati, kdyby nám na lodi a pak v Novém Yorku a při jízdě do Chicaga nebyly bývaly ohledně jednaní pana Pastora otevřeny oči. My myslili, že pan Pastor nepočíná, si ani hůře ani lépe ve svých jednatelskýchpovinno— stech, jako každý jiný jednatel, a nebyli bychom—si věci dále povšimli, kdybysme se nebyli sešli s ji- nými Čechy jak na lodi tak v Americe, s nimiž jsme se smluvili, jak každému se vedlo a jak každý byl obsloužen. Poroynávali jsme všechny jednotlivosti a teprve tímto-porovnáváním nabyli jsme přesvěd— čení, že pan Pastor nejedna s vystěhovalci co zisku— chtivý obchodník , nýbrž co pečlivý otec, poctivý a svrchované svědomitý lidumil a horlivý národovec. Tuto pravdu dosvědčil nám každý americký občan, s nímž jsme o panu Pastorovi mluvili, což je už do— statečný důkaz, an by se p. Pastor tak chvalné po- věsti “v Americe netěšil, jakou zde všeobecně požívá, kdyby věc se neměla tak, jak udávame. My se totiž na lodi sešli ještě s jinými Čechy, kteří jeli jiným prostřednictvím, a v Novém Yorku sešli jsme se opět s Čechy, kteří přijeli z jiných přístavů a s kte- rými jsme jeli společně do Chicaga. Měli jsme proto tu nejlepší příležitost všechno vyzvědět, a výsledek byl tento: Kdo jel dle rozpisu p. Pastorem cestuji— címu zaslaného, dostal se do Hamburku bezpečně beze všeho strachu a bloudění , a uspořil naproti ji- ným asi 8 zlatých. Kdo poslal své kufry a bedny, jak pan Pastor každému v dopise radí, 14 dní na- před —co obyčejný naklad, uspořil na 100 kilech asi 10 zlatých a neměl po železnici žádných starostí- se svými věcmi. Mnoho Čechů tahalo všechen svůj na- klad sebou a měli velikých nesnází 'a'trampot až k nevypsani a naplatili se jako mezkové. My byli odporučením pan-a Pastora ubytování v hostinci ma-
lém, ale slušném, a platili jsme po 90 kr. ve třetí třídě a, po 1 zl. 50 kr. ve druhé třídě denně za'noc- leh a stravu, kdežto jiní v jiných hostincích platili daleko víc a nebyli tak vlídně obslouženi jako my; hostinští jim k tomu ještě vnutili všelijaké zbytečné tretky, jako deky, rum, ocet, mýdlo, kapky atd. za drahéňpeníze, tak že vydali mnoho peněz, kdežto nam hostinský nevnucoval pranic, bezpochyby rovněž nařízením pana Pastora, tak že„ jsme neplatili než jen za byt a stravu a zajisté ani o krejcar více než kdybychom snad přenocovali v některěm hostinci v Čechách. My měnili u pana Pastora peníze; on nám počítal, že musíme dát za. 1 americký dollar “2 zl. 45%3 kr.; my chtěli smlouvat a byli bysme ho skorem rozhněvali; on povídal, že nebere užitek žadný; my mu ovšem nevěřili, až jsme se od 5 olu- cestujících dozvěděli, že musili platit za 1 (follar 2 zl. 50 kr., 2 zl. 52 kr. i také 2 zl. 54 kr.; někteří měnili v Praze za. 2 zl. 53 kr. Tu teprv jsme po— znali, že nám p. Pastor dal dollar o 4, 6 až 8 kr. laciněji nežjiní bankéři. I převoz jsme měli laci- nější; o mnoho to ovšem nebylo, ale lacinějším byl. Tolik můžeme říci, že se rozpočet, kter' nám pan Pastor zaslal, na krejcar shodoval až do Chicaga, kdežto u jiných neshodoval se od 10 do 30 zl., když jsme pjočítali celou cestu z Čech do Chicaga. Nejvíce se Ceši neplatili tam, kde Se jim jízda za nejlacinější vydávala.
Jednomu vystěhovalci, jenž si také s p. Pastorem dopisoval, jenž ale pak se dal přemluvit jinam, že prý je to lacinější a lepší, přišla jízda o 42 zl. draže, než jak počítal ajelikož měl pouze 40 zl. na útratu, musil pro 2 zl. zastavit u jednatele svůj kufr! Nas chtěli doma různí jednatelové, jinak pořádní a dů— věryhodní mužové, od p'. Pastora odvrátit, ale jak jsme byli tomu rádi, že jsme jinak nejeli. Těmto pánům upřímně radíme, aby lidem do Ameriky cestujícím odporučovali především pana Pastora, chtějí-li se jim zavděčit. Pan Pastor nás dal na expressní loď, kteráž nás dovezla z Hamburku do Nového Yorku za týden, kdežto ti, co jeli přes jiné přístavy také o rychlo- lodích, potřebovali přes vodu 10 až 14 dgn. Cesta. mořská není právě příjemná. Nám na štěstí brzo
utekla a již osmý den jsme byli v Novém Yorku, kde jsme přenocovali v kulaté budově, jmenované „Castle Garden“. Poslechli jsme p. Pastora, jenž—nas napřed varoval, nechoditi v Novém Yorku do. žáde ného hostince, kdežto mnozí “iní Ceši měli odporu- čení na hostinské a dali se od nich odvésti. To jim ale přišlo hezky draho; dollary jen lítaly, kdežto my v Castle Gardenu přespali zadarmo. Když jsme na americké železnici tak vsecko zpytovali, tu litovali ostatní, že nejeli prostřednictvím p. Pastora, jenž nám ke všemu ještě dal na památku pěkně vázanou velkou knihu a sice ročník IV. jeho „Ceskych osad v Americe“, v níž jsme po cestě četli a seznali ame- rické poměry. Také jsme se z té knihy učili anglicky, a dostali jsme také ještě česko—anglický slovník, který nám při kupování potravin a nápojů v Americe znamenitě posloužil. Jak nyní ze zkušenosti víme, jsou obě tyto knihy pro novácky v Americe učiněným zlatem, ač jsme z počátku o ně příliš mnoho ne- dbali, a můžeme tvrdit, že stojí pro každého vystě- hovalce za sta a tisíce, kterému na tom záleží, aby se do amerických poměrů brzo vpravil, na čemž, jak každý uzná, právě všechno záleží. My'doznávame, že všickni ostatní vystěhovalcj, at jeli kteroukoli stranou a jakýmkoli prostřednictvím, zaviděli nám skvělý dar řešených dvou knih od pana Pastora a li- tovali velmi, že nejeli prostřednictvím jednatele jako my, nebo by byli tyto dvě nad míru užitečné knihy také obdrželi darem a byli by bývali o hromadu pe— něz zištnější. My se zmiňujeme o této záležitosti hlavně z dvoupřičin: předně, aby vystěhovalci vě— děli, co to za člověka ten pan Pastor, jenž mnoho hluku nenadělá; imyjsme zpočátku byli na. omylu: on nás arcit vlídně přijal, poučoval nás o Americe, těšil naše manželky, které měly z jízdy strach, ale nechtěl o slevení ani slova slyšet, když jsme počí- nali smlouvat. Kdyby nám byl převozné o pětku vy— dražil a pak dva neb tři zlaté slevil, aneb kdyby nám byl za dollary počítal po 2 zl. 50 kr. a byl nam pak po dvou krejcařích slevil, byli bychom, bývali rádi a velice spokojeni, poněvadž jsme my Čechové smlouvání z domova uvykh', ač bychom byli bývali předc ošizení; že ale pan Pastor žádal na nás ceny
tak nízké, že z nich skutečně nic sraziti (se nemohlo, to nám, upřímně řečeno, v neznalosti věcí nebylo vhod, ale když jsme se přesvědčili, jak poctivě a své— domitě se 's námi jednalo, tu máme za svatou povin- nost, dáti to do veřejnosti, a prosíme české listy za otištění, aby náš lid do Ameriky se ubírající'věděl, na. koho se obrátiti má, nechce-li přijíti 'ku žádné škodě, chce-li jeti po dobrýchlodích a chce-li obdržeti na cestu knihy, z nichž se přes moře tolik naučí, jakoby v Americe alespoň už deset let trávil,
-A za druhé myslíme, že i celé české „obecenstvo má, býti upozorněno na muže, kterého právem pro- hlásiti dlužno za otce, řítele a ochránce českého vystěhovalectva, o jehož Ihmotné i duševní blaho on se stará. všemožně a vytrvale, už o dlouhou řadu let, At se jenom' uvaží, že, jede-li (fo Ameriky ročně z Čech a z Moravy 8000 osob a každá osoba ušetří prostřednictvím p, Pastora dle naší zkušeností asi 25 zl., české vystěhovalectvo ročně 0 dvakrátstotisíc zlatých více do Ameriky přiveze, a že předběžné poucování českých vystěhovalců o Americe, které pan Pastor ve svých spisech lidem zdarma podává, v hmotnosti ještě asi desateronásobně ceně se rovná. Toho at si naše obecenstvo dobře povšimne, a čeští subagenti a dohazovači po českomoravském venkově at utíchnou pomluvami niěimž než jen nahým chle— bařstvím čili tak zvanou konkurencí vyvolanými proti muži, jenž pro dobro vystěhovalců více koná nežli kdokoli jiný. My _proto českým a moravským vystě- hovaleům s dobrým svědomím odporučnjeme pana Pastora. jsouce na základě vlastní zkušenosti pře- svědčeni, že lepšího opatření a lepších výhod na žádné jiné straně není a také býti nemůže.
V Chicagu, 28. června 1889.
Následují podpisy.
OBSAH.
Str. Úvod.3 CojeAmerikaacojsouSpojeněStáty............4 Do kterých přístavů Spojených Států severo-amexfických se j ezdí? 5 Zápisky.....................-..,_.,.'5 Přípravy .zw5 Zlaté kníhyna cestu do Ameriky. . . . . . . . '. . i . .10 Poptávky..........................12 Poštovní zásylky z Rakouska. do Hamburku. . . . . . . . . „12 Poštovní cenník Spojených Států . . . . . . . . . . . . . . .13 Poštovní cenník z Rakouska do Ameriky . . . . . . . . . . .14 Frankovánídopísů......................15 DoAmerikysepřepracovat.................15 Mořenezamrzne.......................15 Vystěhovaleckýagent....................16 Volbapřístavu.......................v.18 Jos.?astorvHamburce................'.*..20 Máadresa 22 PastorovapísámavHambul-ku................22 Český paroplavebníjednatel . . . . . . . . . . . . . . . . .28 Pojišťovánímístanalodi.....“..............25 Dopravadítek........................26 Lodnízápisy ...27 Rózvrh železniční jízdy evropské . . . . . . . . . . . . . . .28 Převozníceny........................29 Slevování..........................30 Povrchní rozpočet jízdy ku př. z Prahy do Chicaga. . . . . . . 32 Vzdálenosti.........„...............83 Vedlejšíútratypocestě...................33 PříjezddoI-Iambxuku..................'..34 Hostinechamburku....................34 Zpráv-yopřijetílodinamísm................35 Svobodnýnáklad 85 Mirabedenakufrů.....................37 Znamenáníkufrůabeden..................37 Zasýlánínákladu ..38
Str. Opozděnénáklady........A..............40 Kupování převozních lístků v Americe . . . . . . . . . . . „40 Výměnapeněz.........................42 Vystěhovalecký úřad v Hamburku . . . . . . . . . . . . . .43 Legítimace.............'.............44 Sedánínaloď........................45 Dvoušřoubová expressní parolod' (vyobrazení) . . . . . . . . „46 Parolodč ...47 Rychlostlodí .50 Mezípalubí ............;........,...50 Stravanalodivmezipalubí . . . . . . . . . . . . . . . . .51 Mořskánemoc.....................L..53 Přimženíloděkbřehu....................53 Ústavy-o ochmnn přistěhovalectva v Novém Yorku . . . . . . 54 Komu je ve Spojených Státech přístup zakázán? . . . . . . . 55 ŽelezničnídopravavAmeríce . . . . . . . . . . . . . . . .57 Mějtesenapozorupocestě . . . . . . . . . . . . . . „60 Vystěhovalecký dům v Novém Yorku »Leo House:; . . . ._ . .61 Smlouvy mezi Spojenými Státy americkými a Rákousko-Uherskení 62 Americkčpenízc,míryaváhy . . . . . . . . . . . . . . . KGS Krejcarová pásmová sazba na c. k. rakouských státních dráhách 64 Pásmová sazba. na uherských státních drahách,“ ná uh. severo- vvých. dráze a na. košicko-bohumínské dráze . . . . . . . . .65 Ceské časopisectVo ve Spoj. Státech . . . . . . . . . . . . .65 Mzdyve Spojených Státech . . . . . . . . . . . . . . .66 Jakje draho ve Spojených Státech? . . i . . . . . . . . . .67 Kdečechovéusazenijsou . . . . . . . .. . . . . . . . ...68 Národní jednota. sokolská ve Spojených Státech ' . . . . . . .72 Přistěhovalectvo Spojených Států . . . . . . . . . . . .73 ObčanstvíSpojenýchStátů. . . . . . . . , . . . . . . . . „74 Největší města Spojených Států. . . . . . . . . . . . . . . .77 ObyvatelntvoSpojenýchStátů . . . . . . . . . . . . . . . „78 Americkédrožky 80 Dodávání poštovních zásilek . . . . . . - . .' . . . . . . . .81 České knihy clu nepodléhají . . . . . . . . . . . . . . . . .82 Časovýrozdílš...........-...........483 Búdoucnost české národnosti v Americe . . . . . . . . . . . . 84 Cís. král. rakouští konsulové ve Spoj. Státech a v Kanadě . . . 86 Hlavní pravidla stručně opakovaná . . - . . . . . . . . .87 Vcřejnéhlasy......................„.88 Osvědčení..........................91
Podobizna tato sleduje účel, aby po cestě a v přístavě nikdo nedal se másti různými náhončími, kteří k vůli přimámení našeho lidu rádi i za jiného se vydávají; neboť již často se stalo, že cestující přijedše do Ameriky dommívali se, že vypraveni byli mým prostřednictvím aneb že prý u mne bydleli, kdežto ani v mé pisárně nebyli a u mne bydleti nemohli, jelikož já sám žádným hostinským nejsem, nýbrž pouze paroplavebním jednatelem.
s SEFF; *AST _ 3 Ě *: —„ O fécýw *— , O 5 Ě _ 1 =: f'- jJ * a : Š „Ě 33 ŠÍJ : $ ?? J'WČ 13 Š g = x ' ., „ l : Š
645 (©) ' C) “ © "“"2- “' * JANÉ“ „?“-Al uvi'- ] š
„„ ——————— ws FB . 99 m ——oÝo ' 1 az ggl o 1 3 9 2 54 IŠi 5.7.4 ;á-ř if _Á-ř if„fwrw: CD— %“ ' % *f—_— 9 v :“ g: :; Leden. 9“ Unor. 99 Brezen. %; „ v_ří:H——F až; Neděle 3'191724319 791421289 613 2927 gg v? Bandai 4111825 91 81522299 7142128 „- r.- 533 Uterý 5121926 929 91623 91 8152229 == a; Středa. 6132927 31917 24 92 91623 39 ga. :'g Ctvrtek 714 21 28 *411 18 25 9319172431 of 55 Pátek 1 8152229 95912 19 26 14111825 a.: „53 Sobota. 2 91623 39 „6913 29 27 995121926 ŽŠ ; = ; *; *** „:::Í *—?va % 1—1 v 99 v V WU“ % f 9 Duben. 99 Kveten. „ Cerven. ŽŠ =; Neděle * 31917 24 1 815 22291 59121926 ez: gg Bonděli 4111825 2 916 2339 6132927 ___4 ;; ťterý 5121926 319172431 7142128 25. g * Středa 6132927 94111825 1 8915 2229 _—_; gg Ctvrtek 7142128 „5 1219 26 2 9916 23 39 %s: 5-5 Pátek 1 815 22 29 :6 13,29 27 319.17 24 .; aš.— Sobota 2 916 23 39 371492128 9411918 25 až m: g_i—Př“— *f*—_9mý7 g,.: %; 9 Cervenec. 91 Srpen. 99 Zam. ;; ; 41::::%;;;;11Í» rifffff: Í:;9;í;%„f _; . :: Neděle 9 3919172493191 9 714 21289 41118925 gi mg Ronděli 9 49111825. —1 815 22 299 591219926 m5 “a v Uterý : 591219 261 2, 91623 39 6.13 2927 5:3 51 “ Středa 9 61329279 139191724319 79142128 gag až Čtvrtek 9 791421289 949111825 91 815 2229 H—c 53 Pátek 1 89152229; 59121926 92 9,16 23 39 37% g :: Sobota 92 991623309 96913 2927. 993919917 24 315 2“ az? „ÍWW“ 9řff9—h ' Š' QE Rijen. 99 Listopad. 99 Prosmec. = % ,.._ ýgřlíwva—Á.rřv9řrí';::; % Í; Neděle 2 9162339 61329279 4111825 SŠ“ „2% Bondělí 319172431 71421289 5121926 EF ; % Uterý 41191825 91 81522299 6132927 g =,; středa * 51291926 92 91623 3399 7142128 mg že: Gtvrtek 613920 27 13191724 91 815 22 29 gg; =*; Pátek 7142128 4111825 92 9162339 9 3 Sobota 91 8152229 35121926 319172431 2: N „—_" * h . HS
První česká fieme ze heen'eeemi zeležená ve dvee dííeehďsvěte. v HAMBURKU g v NEW-YORKU
23 kleine Reichenstrasse. [ 1432, I. Avenue.
První česká fieme za hranicemi z—eležená ve evee dílech světe.
Znamenání kufrů a' beden.
Každý kufr a balík, každá bedna a taška atd., jež pošlou se napřed bud' poštou neb dráhou na adresu Jos. Pastor, No. 23 kleine Reichen- strasse, Ham burg,f nechť. se znamená dvěma písmeny a jednou číslicí. Za písmena nejlépe třeba volit začáteční písmena jmena a příjmění vlastníkova a za číslici číslo domu, V kterém vlastník posledně bydlel. Majitel by sejme— noval ku příkladu Václav Čech a bydlel by V čísle 31. Svou_ bednu neb kufr dal by proto znamenati: V. C. 31. Kdyby měl zavazadel více, řekněme, čtyry kusy, dal by první zna- menati V. O. 33, druhé V. Č. 32, .třetí ve. 33 a čtvrté V. O. 34; Kdyby pak o svých za— vazadlech na mne pan Václav Čech psal a je jednoduše V. 0. 31—34 jmenoval, Vím ihned, která zavazadla to. jsou a mnoho-li kousků. Napíše—lí však skoro jeden každý na kufr jenom adresu Pastorovu, pak mám zde mnoho kufrů a beden 'se stejnou adresou a rozeznání spůsobí obtíží. Kdo proto dá znamenat svá zavazadla jak uvedeno dle svého jmena a příjmění a dle čísla domu, .může spoléhat, že budou Vždy snadno k rozeznání a že on sám označení čili
:). markovám svých beden a kufrů nezapomene. Dejme tognu, že by kufr (Václava Čecha, ozna— čený V. O. 31, někde uváznul a že by se musil hledati. Podle znaku se lehko vynajde, ale dle popisu, že je černý, velký, malý atd. těžko; neb v niagacíneeh leží často sta a tisíce kufrů a beden. Mějte se na pozoru po cestě. Svým cestujíČímuvádím ve známost, že ani v Lipsku ani v Berlíně a vůbec “po celém Ně— mecku nikoho nemam, jenž by mne zastupoval. Kdo proto za mého zastupce po cestě se vydává, činí tak neopravněné a jeho úmysl samozřejmě dobrým není. Na nádražích číhají na nezkušené vystěhovalee všelijacínáhončí všelijakých firem. Mějte ,se před nimi na pozoru, byt' by i česky mluvili. Oni jsou Vám cizýmí a V y jim také. Proč na Vás číhají? Zajisté jen za příčinami
3 Filialka v Novém Yorku. Abych našemu _.vystěhovalectvu na obou stranách moře jak radou tak skutkem přispívati a česko-americkému obecenstvu obchodní styky se mnou zároveň usnadniti mohl, otevřel jsem ve květnu 1890 ňliální závod V Novém Yorku a kojím se:-nadějí, že nejen krajané opouštějící svou Vlast, aby usadili se za oceanem, nýbrž i američtí Čechové cestující na podívanou do Evropy, při kupování svých přeplavních lístků za podmínek co do jakosti lodí a cen docela stejných, rozhodně dají přednost jednateli své národnosti, jenž nový podal důkaz o neunavné a obětavé činnosti ve službě cestujícího přes moře obecenstva českého. V Hamburku, v květnu 1890. Jos. Pastor.
4 Verejna osvedceni.
My nížepsani vystěhovalci jeli jsme do Ameriky pro- střednictvím svého rodáka, pana'Josefa Pastora v Ham- burku a byli jsme s jehodopravou a s jeho obsoužením tak dalecedobře spokojeni, ale ani ve snu by nám ne- bylo napadlo tyto řádky psati, kdyby nám na lodi a pak v Novém Yorku a při jízdě do Chicaga nebyly bývaly ohledně jednani pana Pustora otevřeny oči. My myslili; že pan Pastor nepočína si ani hůře ani lépe ve svých jednatelských povinnostech, jako každý jiný jednatel, a nebyli bychom vsi věci daleřpovšimli, kdybysme se nebyli sešli s jinými Čechy jak na lodi tak v Americe, s nimiž jsme se: smluvili,'jak každému se vedlo a jak každý byl obsloužen.-' Porovnávali jsme všechny jednotlivosti a teprvé tímto porovnáváním nabyli jsme přesvědčení, že pan Pastor nejedná s vystěhovalci co získuchtivý obchod- nik, nýbrž co pečlivý otec, poctivý a svrchované svědo- mitý lidumil a horlivý národovec. Tuto pravdu dosvědčil nam každý americký občan, s nimž jsme o p. Pastorovi mluvili, což je už dostatečný důkaz, an by se p. Pastor tak chvalné pověsti v Americe netěšil, jakou zde vše- obecně požívá, kdyby věc se neměla tak, tak udavame. My se totiž na lodi sešli ještě s jinými Čechy, kteří jeli jiným %rostřednictvim a v Novém Yorku sešli jsme se opět s echy, kteří přijeli z jiných přístavů a s kterými jsme jeli společně do Chicaga. Měli jsme proto tu nej- lepši příležitost všechno vyzvědět a výsledek byl tento:
Kdo jel dle rozpisu p. Pastorem cestujícímu zasla— ného, dostal se do Hamburku bezpečně beze všeho strachu a bloudění a uspořil naproti jiným asi 8 zlatých. Kdo poslal své kufry a bedny, jak pan Pastor každému v dopise radi, 14 dní napřed co obyčejný naklad, uspořil na 100 kilech asi 10 zlatých a neměl po železnici žádných starosti se svými věcmi. Mnoho Čechů tahalo všechen
5 svůj náklad sebou a mělixvelíkých nesnazí a trampot až k nevypsaní a neplatili sejako mezkové. My byli od— porušením pana Pastora ubytování v hostinci malém, ale slušném, a platili jsme po 90 kr. ve třetí třídě a po 1 zl. 20 kr. ve druhé třídě denně za nocleh a stravu. kdežto jiní v jiných hostincích platili daleko víc a nebyli tak vlídně obsloužení jako my; hostinšti jim k tomu ještě vnutili všelijaké zbytečné tretky, jako deky, rum, ocet, mýdlo, kapky atd._ za drahé penize, tak že vydali mnoho peněz, kdežto nám hostinský nevnucoval pranic, bezpochyby rovněž nařízením pana Pastora, takže jsme neplatili než jen za byt a-stravu a zajisté „ani,o krejcar více než kdybychom snad přenocovaliv některém hostinci v Čechach. My měnili u pana Pastora peníze; on nam počítal, že musíme dát za 1 americký dollar 2 zl. 45% kr.; my chtěli smlouvat a byli bysme ho skorem rozhněvali; on povídal, že nebere užitek žádný; my mu ovšem ne- věřili, až jsme se od spolucestujících dozvěděli, že musili platit za 1 dollar 2 zl. 50 kr., 2 zl. 52 kr. i také 2 zl. 54 kr.; někteří měnili v Praze za 2 zl. 53 kr. Tu teprv jsme poznali, že nám p. Pastor dal dollar o 4, 6 až 8 kr. laciněji než jiní bankéři. I převoz jsme měli lacinější; o mnoho to ovšem nebylo, ale lacinějším byl. Tolik můžeme říci, že se rozpočet, který nám p. Pastor zaslal, na krejcar shodoval až do_Chicaga, kdežto u jiných nee shodovalvse od 10 do 30 zl., když jsme počíta-li celou cestu z Čech až do Chicaga. Nejvíce se Češi naplatili tam. kde se jim jízda na nejlacinější vydávala. Jednomu vystěhovalci, jenž si také s p. Pastorem dopisoval, jenž ale pak se dal přemluvit jinam, že prý je to lacinější a lepší, přišla jízda o 42 zlqdraže, než jak počítal ajelikož měl pouze 40 zl. na útratu, musil pro 2 zl. zastavit u jednatele Svůj kufr! Nas chtěli doma různí jednatclové, jinak pořádní a důvěryhodní mužové, od p. Pastora od» vratit, ale jak jsme byli tomu rádi, že jsme jinak nejeli. Těmto pánům .upřímně radíme, aby lidem do Ameriky cestujíČímodporučovali především pana Pastora, chtějí-li se jim zavděčit. Pan Pastor nás dal na expresní loď,
6
kteráž nás dovezla Z'Hamburku do Nového Yorku za týden, kdežto ti, co jeli přes Brémy po rychlolodi, po- třebovali přes vodu 10 dní, a ti, co jeli přes Antwerpy, potřebovali 14 dní. Cesta mořská. není právě příjemná. Nám na štěstí brzo utekla a již osmý den jsme byli v Novém Yorku, kde jme přenocovali v kulaté budově, jmenované »Castle Gardena. Poslechli jsme p. Pastora, jenž nás napřed varoval, uechoditi v Novém Yorku do žádného hostince,“ kdežto mnozí jiní Češi měli odporučení na hostinské a dali se od nich odvésti. To jim ale přišlo hezky draho; dollary jen lítaly, kdežto my v Castle Gardenu přespali zadarmo. Když jsme na americké že- leznici tak všecko zpytovali, tu litovali ostatní, že nejeli prostřednictvím p. Pastora. jenž nam ke všemu ještě dal na památku pěkně vázanou velkou knihu a sice ročník IV. jeho »Českých— osad v Americes, v níž jsme po cestě četli a seznali americké poměry. Také jsme se z té knihy učili anglický, a dostali jsme také ještě česko- anglický slovník, který nám při kupování potravin a. na— pojů v Americe znamenitě posloužil. Jak nyní ze zkuše- nosti víme, jsou obě tyto knihy pro nováčky v Americe učiněným zlatem, ač jsme z počátku o ně příliš mnoho nedbali, a můžeme tvrdit, že stojí pro každého vystěho- valce za sta a tisíce, kterému na tom záleží, aby se do amerických poměrů brzo vpravil, na čemž, jak každý uzná, pravě všechno záleží. My doznáváme, že všickni ostatni vystěhovalci, ať jeli kteroukoli stranou a jakým- koli prostřednictvím, zaviděli nam skvělý dar řečených dvou knih od pana Pastora a litovali velmi, že nejeli prostřednictvím jednatele jako my, nebo by byli tyto dvě nad míru užitečné knihy také obdrželi darem a byli by bývali o hromadu peněz zištnější. My se zmiňujeme o této záležitosti hlavně z dvou příčin: předně, aby vy- stěhovalci věděli, co to za člověka ten-pan Pastor, jenž mnoho hluku nenadělá; i my jsme z počátku bylina omylu:. on nás arciť vlídně přijal, poučoval nás o,Ame- ricě;ii£ě'šilw naše manželky, které měly z jízdy strach, ale nedhtělhcmslevení ani slova slyšet, když jsme počínali
! smlouvat. Kdyby nám byl převezné o pětku vydražil a pak dva neb tři zlaté slevil, aneb kdyby nám byl za dollary počítal po 2 zl. 50 kr. a byl nam pak po dvou krejcařích slevil, byli bychom bývali rádi a velice spo- kojeni, poněvadž jsme my Čechové smlouvání z domova uvykli, ač bychom byli bývalí přede ošizeni; že ale pan Pastor žádal na nás ceny tak nízké, že z nich skutečně nic sraziti senemohlo, to nám, upřímně řečeno, v ne- znalosti věcí“ nebylo vhod, ale když jsme se přesvědčili, jak poctivě a svědomitě se s námi jednalo, tu máme za svatou povinnost, dáti to do veřejnosti, a prosíme české listy za otištění, aby náš lid do Ameriky se ubírající věděl, na koho se obrátiti má, nechce-li přijíti ku žadné škodě, chce-li jeti po dobrých “lodích a chce-lí obdržeti na cestu knihy, z nichž se přes moře tolik naučí, jakoby v Americe alespoňiuž deset let trávil. A za druhé my- slíme, že i celé české obecenstvo ma býti upozorněno na muže, kterého právem prohlásiti dlužno za otce, přítele a ochrance českého vystěhovalectva, o jehož hmotne iv duševní blaho on se stará všemožně a vytrvale už po dlouhou řadu let. vAt' se jenom uváží, že, jede-li do Ameriky ročně z Čech a z Moravy 8000 osob a každá osoba ušetří prostřednictvím p. Pastora dle naši zkuše- nosti asi 25 zl., české vystěhovalectvo ročně 0 dvakrát- stotisíc zlatých více do Ameriky přiveze, a že předběžné poučování českých vystěhovalců o An erice,v které pan Pastor ve svých spisech lidem zdarma podává, v hmot- nosti ještě asi desateronásobně ceně se rovná. Toho at' si naše obecenstvo dobře povšimne, a čeští subagenti a dohazovači po česko-moravském venkově ať utichnou po- mluvami ničímž než jen nahým ohlebařstvím čili tak zvanou konkurencí vyvolanými proti muži, jenž pro dobro vystěhovalců více kona nežli kdokoli jiný. My proto českým a moravským vystěhovaloům s dobrým'svědomím odporně-ujeme pana Pastora jsouce na základě vlastní zkušenosti přesvědčeni, že lepšího opatření a lepších vý- hod na žádné jiné straně není a také býti nemůže.
Následují podpisy.
8 Josef Pastor v Hamburku. Podobizna tato sleduje účel, aby po cestě a v přístavě nikdo nemohl býti matenvšibalskými náhončimi, kteří k vůlí přimámeni a vykořistěni našeho lidu rádi za jiného se vydávají. %