Realist gegen Idealist
Realist versus Idealist
Realist versus Idealist
Realista versus idealista
رئالیست در مقابل ایده آلیست
Realista versus idealista
Realist protiv idealista
Xiànshí zhǔyì zhě yǔ lǐxiǎng zhǔyì zhě
alwaqieiu mqabl almathali
Realist ve İdealist
Realista kontra idealista
Die Vier Elemente
bringen Vier Wahrheiten,
und nur wenn Redner und Hörer
so miteinander verbunden sind
wie die Naturgesetze es fordern,
kann jede Wahrheit gehört werden,
und nur so kann jedes Element
auch andere Wahrheiten nutzen.
The Four Elements
bring four truths,
and only if speakers and listeners
are connected according to the laws of nature,
every truth can be heard,
and only this way, each element
can also use other truths.
Cele patru elemente
aduce patru adevăruri,
și numai dacă vorbitori și ascultători
sunt conectate conform legilor naturii,
orice adevăr poate fi auzit,
și numai așa, fiecare element
poate folosi și alte adevăruri.
Čtyři prvky
přinést čtyři pravdy,
a pouze v případě, že reproduktory a posluchače
jsou spojeni podle zákonů přírody,
každou pravdu lze slyšet,
a pouze tímto způsobem, každý prvek
může také použít jiné pravdy.
چهار عنصر
آوردن چهار حقیقت،
و فقط در صورت سخنران و شنوندگان
طبق قوانین طبیعت به هم متصل شده اند ،
هر حقیقتی شنیده می شود ،
و فقط از این طریق ، هر عنصر
همچنین می تواند از حقایق دیگر استفاده کند.
Los cuatro elementos
traer cuatro verdades,
y solo si locutores y oyentes
están conectados de acuerdo con las leyes de la naturaleza,
cada verdad puede ser escuchada,
y solo así, cada elemento
también puede utilizar otras verdades.
Chetyre elementa
prinosit' chetyre istiny,
i tol'ko yesli oratory i slushateli
svyazany po zakonam prirody,
kazhduyu pravdu mozhno uslyshat',
i tol'ko tak kazhdyy element
takzhe mozhno ispol'zovat' drugiye istiny.
sì gè yàosù
dài lái sì gè zhēnlǐ,
bìngqiě jǐn dāng shuōhuà zhě hé tīngzhòng
shì gēnjù zìrán fǎzé liánjiē de,
měi gè zhēnlǐ dōu kěyǐ tīng dào,
zhǐyǒu zhèyàng, měi gè yuánsù
yě kěyǐ shǐyòng qítā zhēnlǐ.
aleanasir alarbe
ahdur arbe haqayiqw
wafaqat 'iidha kan almutahadithun walmustamieun
murtabitat wfqana liqawanin altabieat ,
yumkin samae kl hqyqt ,
wabihadhih altariqat faqat , klu eunsur
yumkinuhum aydana aistikhdam haqayiq 'ukhraa.
Dört Element
getirmek dört gerçek,
ve yalnızca konuşmacılar ve dinleyiciler
doğa kanunlarına göre bağlanır,
her gerçek duyulabilir
ve yalnızca bu şekilde, her öğe
başka gerçekleri de kullanabilir.
A négy elem
hoz négy igazságot,
és csak akkor, ha a beszélők és a hallgatók
a természet törvényei szerint kapcsolódnak egymáshoz,
minden igazságot meg lehet hallani,
és csak így, minden elem
más igazságokat is felhasználhat.
Eine häufige Ursache für Gewalt und Schmerz
ist Kommunikation gegen die Naturordnung,
also Falsche Stärke oder Falsche Schlauheit.
Falsche Erwartung heisst:
(Von Natur aus) etwas nicht haben können,
aber trotzdem haben wollen
(Gewalt, Zwang, Der mühsame Weg).
Beispiel:
Von Natur aus können zwei Partner
nur eine Monolog-Beziehung führen,
weil ihre Modalitäten das so vorgeben.
Wenn die Zwei trotzdem Dialog führen wollen,
dann ist das immer ein Falscher Dialog,
und bringt immer nur Missverständnisse,
weil die Beziehung dafür "nicht gemacht" ist.
A frequent cause of violence and pain
is communication against nature,
that is, false strength or false smartness.
False expectation means:
(By nature) not being allowed to have something,
but despite wanting to have it
(violence, force, the hard way).
Example:
By nature, two partners can
only have a monolog bond,
because their modalities dictate it.
If the two still want to have a dialog,
then this is always a wrong dialog,
and always brings misunderstandings
because the relation is "not made" for it.
O cauză frecventă de violență și durere
este comunicare împotriva naturii,
adică falsă putere sau falsă inteligență.
Așteptarea falsă înseamnă:
(Prin natură) nefiind permis să aibă ceva,
dar în ciuda dorind să o aibă
(violență, forță, cale grea).
Exemplu:
Prin natură, doi parteneri pot
au doar o legătură monologică,
deoarece modalitățile lor o dictează.
Dacă cei doi vor totuși să aibă un dialog,
atunci acesta este întotdeauna un dialog greșit,
și aduce întotdeauna neînțelegeri
deoarece relația nu este „făcută” pentru ea.
Častá příčina násilí a bolesti
je komunikace proti přírodě,
to znamená falešná síla nebo falešná chytrost.
Falešné očekávání znamená:
(Od přírody) není dovoleno něco mít,
ale i přes chtějí mít
(násilí, síla, tvrdá cesta).
Příklad:
Přirozeně mohou dva partneři
mít pouze monologickou vazbu,
protože to diktují jejich modality.
Pokud ti dva stále chtějí mít dialog,
pak je to vždy špatný dialog,
a vždy přináší nedorozumění
protože vztah pro to „není vytvořen“.
علت مکرر خشونت و درد
ارتباط است در برابر طبیعت،
یعنی قدرت کاذب یا هوشمندی کاذب.
انتظار کاذب یعنی:
(ذاتاً) اجازه داشتن چیزی نیست ،
ولی با وجود مایل به داشتن آن
(خشونت ، زور ، راه سخت).
مثال:
ذاتاً دو شریک می توانند
فقط یک پیوند مونولوگ دارید ،
زیرا شیوه های آنها این را حکم می کند.
اگر این دو هنوز می خواهند گفتگویی داشته باشند ،
پس این همیشه یک گفتگوی اشتباه است ،
و همیشه سوerstand تفاهم به همراه می آورد
زیرا رابطه برای آن "ساخته نشده" است.
Una causa frecuente de violencia y dolor.
es la comunicación contra la naturaleza,
es decir, fuerza falsa o inteligencia falsa.
Una expectativa falsa significa:
(Por naturaleza) no se le permite tener algo,
pero A pesar de queriendo tenerlo
(violencia, fuerza, por las malas).
Ejemplo:
Por naturaleza, dos socios pueden
solo tengo un vínculo monólogo,
porque sus modalidades lo dictan.
Si los dos todavía quieren tener un diálogo,
entonces este es siempre un diálogo incorrecto,
y siempre trae malentendidos
porque la relación "no está hecha" para él.
Chastaya prichina nasiliya i boli
eto obshcheniye protiv prirody,
to yest' lozhnaya sila ili lozhnyy um.
Lozhnoye ozhidaniye oznachayet:
(Po svoyey prirode) ne imet' chego-to,
no nesmotrya na zhelaya imet' eto
(nasiliye, sila, trudnyy put').
Primer:
Po svoyey prirode dva partnera mogut
imet' tol'ko monologicheskuyu svyaz',
potomu chto eto diktuyetsya ikh modal'nostyami.
Yesli dvoye po-prezhnemu khotyat vesti dialog,
togda eto vsegda nepravil'nyy dialog,
i vsegda prinosit nedorazumeniya
potomu chto dlya nego otnosheniye «ne sozdano».
Bàolì hé tòngkǔ de chángjiàn yuányīn
shì gōutōng fǎnduì zìrán,
jí xūjiǎ de lìliàng huò xūjiǎ de cōngmíng.
Cuòwù de qīwàng yìwèizhe:
(Zìrán) bù yǔnxǔ yǒu dōngxī,
dàn jǐnguǎn xiǎng yào yǒngyǒu tā
(bàolì, bàolì, jiānnán de fāngshì).
Lìzi:
Cóng běnzhí shàng jiǎng, liǎng gè huǒbàn kěyǐ
zhǐyǒu dúbái jiàn,
yīnwèi tāmen de fāngshì juédìngle zhè yīdiǎn.
Rúguǒ liǎng gèrén réngrán xiǎng yào duìhuà,
nàme zhè zǒng shì yīgè cuòwù de duìhuà,
zǒng shì dài lái wùhuì
yīnwèi guānxì bùshì wèi cǐ ér jiànlì de.
sbb mutakarir lileunf wal'alam
hu altawasul dida altabieaw
'ay quat zayifat 'aw dhika' zayifin.
altawaque alkhati yaeni:
(btabieatuha) la yusmh laha bialhusul ealaa shay' ,
lkn balrghm min alraghbat fi alhusul ealayha
(aleunf , alquat , altariq alsaeb).
mathal:
bitabieatiha , yumkin lisharikayn
faqat rabitat munuluj ,
li'ana tarayiqahum tumli dhalik.
'iidha kan alathnan la yazalan yurghiban fi 'iijra' hiwar ,
'iidhan hdha daymana hiwar khati ,
wdaymana ma yajlib su' alfahim
li'ana alealaqa "lm tasnaea" min 'ajaliha.
Sık görülen bir şiddet ve acı nedeni
iletişim doğaya karşı,
yani, yanlış güç veya yanlış akıllılık.
Yanlış beklenti şu anlama gelir:
(Doğası gereği) bir şeye sahip olmasına izin verilmemesi,
fakat rağmen ona sahip olmak istemek
(şiddet, zorlama, zor yol).
Misal:
Doğası gereği, iki ortak şunları yapabilir:
sadece bir monolog bağı var,
çünkü modaliteleri onu dikte ediyor.
İkisi hala bir diyalog kurmak istiyorsa,
o zaman bu her zaman yanlış bir diyalogdur,
ve her zaman yanlış anlamalar getirir
çünkü ilişki onun için "yapılmamıştır".
Az erőszak és a fájdalom gyakori oka
a természetellenes kommunikáció,
vagyis a hamis erő vagy a hamis okosság.
A hamis elvárás azt jelenti:
(A természet szerint) nem kaphatunk meg valamit,
de mindezek ellenére meg akarjuk kapni.
(erőszakkal, erővel, a nehezebb úton).
Példa:
Természeténél fogva két partner
csak monologikus kötelék lehet,
mert a modalitásuk ezt diktálja.
Ha a kettő mégis párbeszédet akar,
akkor ez mindig rossz párbeszéd,
és mindig félreértésekhez vezet.
mert a kapcsolat nem erre van "teremtve".
Falsche Redner:
Hörer und Redner sind in einer Monolog-Beziehung:
Redner >> Hörer.
Redner spielt seine kindische Modalität,
Hörer spielt seine erwachsene Modalität.
Hörer will zurück Reden
(Rollentausch ohne Partnertausch),
aber Hörer spielt automatisch den Hörer
in der Nähe von Redner.
Auf direktem Weg
kann Hörer nicht Reden,
also muss Hörer psychische Gewalt anwenden
(lauter schreien),
um eine falsche Rede zu senden.
Hörer wird versuchen,
die natürliche Taubheit von Redner zu brechen.
Redner scheint taub, ungehorsam,
ungläubig, unbelehrbar,
undankbares Kind, Problemschüler.
Im Extremfall begeht Hörer den falschen Schluss:
"Der Redner lernt nichts von mir,
also lernt er von keinem."
Wrong speakers:
Listener and speaker are in a monolog bond:
Speaker >> Listener.
The speaker plays his childish modality,
The listener plays his mature modality.
The listener wants to talk back
(role-exchange without peer-exchange),
but when bound to the speaker,
the listener automatically plays the listener.
On the direct path,
the listener cannot speak
so the listener must use psychological violence
(scream louder)
to send a wrong speech.
The listener will try
to break the natural deafness of the speaker.
Speakers seem deaf, disobedient,
incredulous, unteachable,
ungrateful child, problem student.
In extreme cases,
the listener makes the wrong conclusion:
"The speaker learns nothing from me,
so he does not learn from anyone. "
Boxe greșite:
Ascultătorul și vorbitorul sunt într-o legătură monologică:
Speaker >> Ascultător.
Vorbitorul își joacă modalitatea de copil,
Ascultătorul joacă modalitatea sa matură.
Ascultătorul vrea să vorbească
(schimb de roluri fără schimb de pariuri),
dar când este legat de vorbitor,
ascultătorul îl joacă automat pe ascultător.
Pe calea directă,
ascultătorul nu poate vorbi
deci ascultătorul trebuie să folosească violența psihologică
(țipă mai tare)
a trimite un discurs greșit.
Ascultătorul va încerca
pentru a sparge surditatea naturală a vorbitorului.
Vorbitorii par surzi, neascultători,
necredincios, de neatins,
copil nerecunoscător, student problemă.
În cazuri extreme,
ascultătorul face o concluzie greșită:
„Vorbitorul nu învață nimic de la mine,
deci nu învață de la nimeni. "
Špatné reproduktory:
Posluchač a řečník jsou v monologickém svazku:
mluvčí >> Posluchač.
Řečník hraje svou dětinskou modalitu,
Posluchač hraje svou vyspělou modalitu.
Posluchač chce mluvit zpět
(výměna rolí bez vzájemné výměny),
ale když je vázán na mluvčího,
posluchač automaticky přehrává posluchače.
Na přímé cestě
posluchač nemůže mluvit
takže posluchač musí používat psychologické násilí
(křičet hlasitěji)
poslat špatnou řeč.
Posluchač se pokusí
prolomit přirozenou hluchotu mluvčího.
Řečníci se zdají hluší, neposlušní,
nedůvěřivý, nepoučitelný,
nevděčné dítě, problémový student.
V extrémních případech
posluchač dělá špatný závěr:
„Řečník se ode mě nic nedozví,
takže se od nikoho nepoučí. "
بلندگوهای اشتباه:
شنونده و گوینده در یک پیوند مونولوگ قرار دارند:
بلندگو >> شنونده.
گوینده حالت کودکانه خود را بازی می کند ،
شنونده حالت بالغ خود را بازی می کند.
شنونده می خواهد دوباره صحبت کند
(تبادل نقش بدون تبادل همکار) ،
اما وقتی به بلندگو محدود شد ،
شنونده به طور خودکار شنونده را بازی می کند.
در مسیر مستقیم ،
شنونده نمی تواند صحبت کند
بنابراین شنونده باید از خشونت روانی استفاده کند
(بلندتر جیغ می کشد)
برای ارسال یک سخنرانی اشتباه
شنونده سعی خواهد کرد
برای از بین بردن ناشنوایی طبیعی گوینده.
بلندگوها ناشنوا ، نافرمان ،
باورنکردنی ، غیرقابل شنیدن ،
کودک ناسپاس ، دانش آموز مشکل.
در موارد استثنایی،
شنونده نتیجه گیری غلط می کند:
"گوینده چیزی از من نمی آموزد ،
بنابراین او از کسی چیزی نمی آموزد. "
Altavoces incorrectos:
El oyente y el hablante están en un vínculo monólogo:
Altavoz >> Oyente.
El hablante juega su modalidad infantil,
El oyente juega su modalidad madura.
El oyente quiere responder
(intercambio de roles sin intercambio de pares),
pero cuando está atado al hablante,
el oyente reproduce automáticamente al oyente.
En el camino directo
el oyente no puede hablar
por lo que el oyente debe usar violencia psicológica
(grita más fuerte)
para enviar un discurso incorrecto.
El oyente intentará
para romper la sordera natural del hablante.
Los oradores parecen sordos, desobedientes,
incrédulo, imposible de enseñar,
niño ingrato, estudiante problema.
En casos extremos,
el oyente llega a la conclusión equivocada:
"El hablante no aprende nada de mí,
para que no aprenda de nadie. "
Ne te oratory:
Slushatel' i govoryashchiy svyazany monologicheskoy svyaz'yu:
Orator >> Slushatel'.
Govoryashchiy igrayet svoyey detskoy modal'nost'yu,
Slushatel' igrayet svoyu zreluyu modal'nost'.
Slushatel' khochet otvetit'
(rolevoy obmen bez piringovogo obmena),
no kogda privyazan k govoryashchemu,
slushatel' avtomaticheski proigryvayet slushatelya.
Po pryamomu puti,
slushatel' ne mozhet govorit'
poetomu slushatel' dolzhen ispol'zovat' psikhologicheskoye nasiliye
(krichat' gromche)
poslat' nepravil'nuyu rech'.
Slushatel' poprobuyet
narushit' yestestvennuyu glukhotu govoryashchego.
Oratory kazhutsya glukhimi, neposlushnymi,
nedoverchivyy, neobuchayemyy,
neblagodarnyy rebenok, problemnyy uchenik.
V kraynikh sluchayakh
slushatel' delayet nevernyy vyvod:
"Govoryashchiy nichego ot menya ne uznayet,
poetomu on ni u kogo ne uchitsya. "
Fāyán zhě yǒu wù:
Shōutīng zhě hé shuōhuà zhě chǔyú dúbái de jiéhé zhōng:
Yángshēngqì >> tīngzhòng.
Yǎnjiǎng zhě bànyǎn tā yòuzhì de qíngtài,
língtīng zhě bànyǎn tā chéngshú de qíngtài.
Tīngzhòng xiǎng huíhuà
(wú duì děng jiāohuàn de juésè jiāohuàn),
dànshì dāng bǎng dìng dào shuōhuà zhě shí,
jiāntīng qì huì zìdòng bòfàng jiāntīng qì.
Zài zhíjiē lùjìng shàng
tīng zhě bù huì shuōhuà
suǒyǐ tīng zhě bìxū shǐyòng xīnlǐ bàolì
(dàshēng jiān jiào)
fā cuò huà
língtīng zhě huì chángshì
dǎpò shuōhuà zhě de zìrán ěrlóng.
Yǎnjiǎng zhě sìhū chōng'ěrbùwén, bù tīnghuà,
nányǐ zhìxìn, nányǐ jiào
wàng'ēnfùyì de háizi, yǒu wèntí de xuéshēng.
Zài jíduān dì qíngkuàng xià,
tīngzhòng dé chū cuòwù de jiélùn:
“Yǎnjiǎng zhě cóng wǒ shēnshang xué bù dào rènhé dōngxī,
suǒyǐ tā bù xiàng rèn hé rén xuéxí. ”
mukabirat alsawt khatia:
almustamie walmutahadith fi rabitat mawnuluj:
mukabir alsawt >> almustamie.
yaleab almutahadith tariqatah altufuliat ,
yaleab almustame tariqatuh alnaadijat.
almustamae yurid alrada
(itabadil al'adwar dun tabadul al'aqran) ,
walakun eindama takun mulzimatan bialmutahadith ,
yaqum almustamae bitashghil almustamae tlqayyana.
ealaa altariq almubashir ,
almustamie la yastatie alkalam
ldhlk yajib ealaa almustamae aistikhdam aleunf alnafsii
(tasarakh bisawt 'aelaa)
li'iirsal khitab khati.
almustamie sayuhawil
likasr alsamam altabieii lilmutakalim.
ybdw almutahadithun sama'an waeisyan ,
murtab , la yumkin alwusul 'iilayh ,
tifl jahid , talab mushkilatun.
fi alhalat alquswaa،
almustamae yatawasal 'iilaa natijat khatit:
"almutahadith la yataealam miniy shyyana ,
ldhlk fahu la yataealam min 'ahd. "
Yanlış konuşmacılar:
Dinleyici ve konuşmacı bir monolog bağ içindedir:
Hoparlör >> Dinleyici.
Konuşmacı çocukça modalitesini oynuyor,
Dinleyici, olgun modalitesini oynar.
Dinleyici karşılık vermek istiyor
(eş değişimi olmadan rol değişimi),
ama hoparlöre bağlandığında
dinleyici otomatik olarak dinleyiciyi çalar.
Doğrudan yolda
dinleyici konuşamaz
bu yüzden dinleyici psikolojik şiddet kullanmalıdır
(daha yüksek sesle çığlık at)
yanlış bir konuşma göndermek için.
Dinleyici deneyecek
konuşmacının doğal sağırlığını kırmak için.
Konuşmacılar sağır, itaatsiz görünüyor,
inanmaz, öğretilemez
nankör çocuk, sorunlu öğrenci.
Aşırı durumlarda,
dinleyici yanlış sonuca varır:
"Konuşmacı benden hiçbir şey öğrenmiyor,
bu yüzden kimseden öğrenmiyor. "
Hibás beszélők:
A hallgató és a beszélő monológkapcsolatban van:
Speaker >> Listener.
A beszélő eljátssza gyermeki modalitását,
A hallgató az érett modalitását játssza.
A hallgató vissza akar beszélni
(szerepcsere a társak cseréje nélkül),
de a beszélőhöz kötve,
a hallgató automatikusan a hallgatót játssza.
A közvetlen úton,
a hallgató nem beszélhet
ezért a hallgatónak pszichológiai erőszakot kell alkalmaznia
(hangosabban kiabálni)
hogy rossz beszédet küldjön.
A hallgató megpróbálja
megtörni a beszélő természetes süketségét.
A beszélők süketnek, engedetlennek tűnnek,
hitetlenkedőnek, taníthatatlannak,
hálátlan gyermeknek, problémás diáknak.
Szélsőséges esetekben,
a hallgató rossz következtetést von le:
"A beszélő semmit sem tanul tőlem,
tehát senkitől sem tanul. "